Nezaměstnanost u nás je skoro o polovinu nižší než průměr EU

Kolem tří procent. Na téhle hodnotě se česká nezaměstnanost drží už řadu let. „Obecná míra nezaměstnanosti dosáhla v červnu 3,3 procenta a nevybočila tak z vývoje od počátku roku,“ řekl k nejnovějším datům ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý. O měsíc dřív, v tiskové zprávě za květen, ČSÚ připomněl i delší vývoj: před dvaceti lety byla nezaměstnanost o víc než čtyři procentní body vyšší, tedy přes sedm procent. Taková dlouhá řada ukazuje, že jde o trvalý stav, ne jednorázový výkyv – a proto se české číslo v evropském srovnání dlouhodobě drží blízko vrcholu žebříčku.

Eurostat zveřejnil 2. července data za květen: Česko bylo s 2,9 procenta mezi zeměmi s nejnižší nezaměstnaností v celé Unii, prakticky na úrovni Bulharska, těsně před Polskem a Kyprem se 3,1 procenta. O měsíc později, 30. července, přišla data za červen – česká míra o něco vzrostla, na 3,3 procenta. Nejnižší zůstaly Bulharsko a Kypr se 3,0 procenta, těsně před Českem skončilo tentokrát i Polsko se 3,1 procenta. Česko se tak v červnu posunulo na čtvrté místo v Unii – pořád ale hluboko pod průměrem EU, který byl 6,0 procenta. Na opačném konci žebříčku byla v květnu situace úplně jiná: ve Finsku a Španělsku bylo bez práce přes deset procent lidí, ve Švédsku bezmála devět procent.

Eurostatových 2,9 procenta (data za květen) zahrnuje lidi od patnácti do čtyřiasedmdesáti let a jako jediné se dá srovnávat mezi zeměmi Unie. ČSÚ ve vlastním šetření domácností počítá jen s lidmi v produktivním věku, patnáct až čtyřiašedesát let – ve stejném měsíci mu vyšlo 3,2 procenta. Koncem roku 2023 a 2024 to bylo ještě 2,7 procenta, loni na podzim se to začalo zvedat na 3,1 až 3,3 procenta a v červnu obě metodiky shodně ukázaly 3,3 procenta.

💡 Zajímavost: Celostátní průměr skrývá obrovské rozdíly. Na Karvinsku připadalo v květnu 2026 na jedno volné pracovní místo zhruba dvacet uchazečů, zatímco na Praze-východ a Praze-západ jen 1,3 – tam mělo prakticky každé volné místo svého zájemce hned.

Úřad práce evidoval ke konci června 2026 celkem 99 854 volných pracovních míst a 356 134 uchazečů o zaměstnání – zhruba 3,6 uchazeče na jedno volné místo. Podle prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiřího Horeckého ale úřední evidence zachycuje jen necelou polovinu reálné poptávky: firmy podle něj shánějí zhruba dvojnásobek, tedy kolem 190 tisíc lidí. Sám Úřad práce v tiskové zprávě přiznává, že evidence nepokrývá celý trh práce – řada pozic se dnes inzeruje a obsazuje přes další portály a sociální sítě.

Tahle čísla naznačují, co dnes při hledání práce nejvíc rozhoduje: kvalifikace a místo bydliště. V oboru, kde firmy zoufale shánějí lidi, a blízko velkého města se práce najde nejrychleji.

Na přelomu léta a podzimu 2025 se Hospodářská komora ČR zeptala 450 firem, co jim nejvíc brání v rozvoji. Nedostatek kvalifikovaných lidí uvedla přes polovina z nich – a mezi těmito firmami nejčastěji chyběli lidé pro elektrotechniku a montážní linky (22 procent), těsně před kovodělníky a pracovníky ve službách a prodeji. Zvlášť těžké je to ve stavebnictví, kde si na nedostatek řemeslníků stěžuje skoro 58 procent firem v oboru.

Odpověď leží spíš v podrobnějších datech než v celkovém čísle: nedostatek lidí není rozložený rovnoměrně. Nejvíc chybí ve výrobě a u řemesel, tedy v oborech, které se nedají dělat na dálku ani rychle naučit, a nejhůř se to řeší v regionech, kde ještě doznívá útlum těžkého průmyslu.

I mezi kraji je vidět podobný rozdíl jako mezi Karvinskem a Prahou – jen měřený třetí metodikou, podílem lidí registrovaných na úřadech práce. Ten dal za celé Česko v květnu 4,8 procenta. Podle něj sahal rozptyl mezi kraji od necelých čtyř procent v Praze po přes sedm procent v Ústeckém kraji. Spolu s Moravskoslezským a Karlovarským krajem jde o regiony, které se dlouhodobě potýkají s útlumem těžkého průmyslu a hornictví. Celostátní průměr tak spojuje dva různé trhy práce: jeden, kde firmám lidé zjevně chybí, a druhý, kde se dlouhodobě nedaří najít dost práce v místě.

I s touhle nerovnoměrností ale zůstává Česko mezi zeměmi s nejnižší nezaměstnaností v Unii už řadu let, ne jen v jednom měsíci – a to je z evropského pohledu výjimka, ne pravidlo.

Ověřeno z:

Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.