Článek
Výzkumníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a dalších institucí se zaměřili na rypoše lysého (Heterocephalus glaber), který je již desítky let předmětem intenzivního biologického výzkumu. Analýza genetických dat ukázala, že pod tímto názvem se ve skutečnosti skrývá několik výrazně odlišných evolučních linií. Jedna z nich se od ostatních lišila natolik, že si zasloužila zařazení jako samostatný druh.
Nový druh se od příbuzných rypošů odlišuje například stavbou zubů a také prostředím, ve kterém žije. Obývá totiž oblasti jihovýchodní Etiopie, Somálska a Somalilandu, kde panují vyšší teploty a výrazně sušší podmínky než v lokalitách ostatních populací. Právě adaptace na toto náročné prostředí by podle vědců mohla skrývat další dosud nepoznané biologické zvláštnosti.
Rypoši patří mezi nejpozoruhodnější savce na světě. Přestože váží jen kolem čtyřiceti gramů, mohou se dožívat více než třiceti let, což je na hlodavce mimořádně vysoký věk. Na rozdíl od většiny savců u nich navíc téměř nepozorujeme typické projevy stárnutí. Zachovávají si plodnost i ve vysokém věku a jen velmi vzácně trpí nádorovými onemocněními. Další fascinující schopností je možnost přežít až osmnáct minut v prostředí s extrémně nízkým obsahem kyslíku, aniž by došlo k poškození mozku.
Podle autorů studie je objev nového druhu důležitý nejen pro evoluční biologii, ale i pro medicínský výzkum. Většina dosavadních poznatků totiž pochází pouze z jediné linie rypošů chovaných v laboratořích. O populacích žijících v ještě extrémnějších podmínkách se ví překvapivě málo. Jejich studium by mohlo přinést nové poznatky o stárnutí, odolnosti organismu vůči stresu nebo mechanismech ochrany před rakovinou. Výsledky studie tak připomínají, že i zdánlivě dobře známé druhy mohou skrývat nečekaná tajemství čekající na objevení.