Canisterapie v Česku roste, psi pomáhají seniorům i dětem

Canisterapie je pomoc pomocí vycvičeného psa. Pes se svým vyškoleným průvodcem pravidelně dochází za lidmi, kteří potřebují klid, kontakt a povzbuzení. Sedne si k nim, nechá se hladit, položí hlavu do klína.

V Česku už z toho není nahodilá návštěva. Je to zavedený obor s jasnými pravidly, vlastními zkouškami a rostoucím počtem týmů. Psi míří hlavně za dvěma skupinami — za seniory a za dětmi.

Nejvíc práce mají psi u seniorů. Organizace Pomocné tlapky nabízí canisterapii už od roku 2001 a dnes spolupracuje s více než 70 aktivními canisterapeutickými týmy prakticky po celé republice. Docházejí do domovů pro seniory, dětských domovů, sanatorií, hospiců i do zařízení pro lidi s tělesným nebo mentálním postižením.

Na Moravě působí sdružení Podané ruce, které vzniklo v roce 2000. Sdružuje přes 90 canisterapeutických týmů a dobrovolníků. Ročně odpracuje přes 1 500 hodin canisterapie a navštíví přes 3 500 klientů. Za lidmi chodí do zařízení i k nim domů, ve skupinách i jeden na jednoho.

U seniorů pomáhá pes hlavně proti samotě. Přítomnost zvířete zklidňuje, zlepšuje náladu a vytahuje lidi z uzavřenosti. U lidí s demencí se ve výzkumech spojuje s lepší náladou, ochotnější spoluprací a chutí být aktivní. Hlazení a povídání se psem vrací člověku pocit, že je o koho pečovat a že je potřebný. Návštěva má často jasnou strukturu — pes předvede pár kousků, podá pac, klienti mu dávají povely a odměňují ho.

Druhá velká oblast jsou děti. V knihovnách a školách se rozšířilo takzvané čtení psovi. Dítě čte nahlas psovi, který u něj klidně leží a poslouchá.

Kouzlo je v jednoduché věci. Pes se chybám nesměje a nikoho neopravuje. Je to, jak říkají knihovnice, nekritický posluchač. Dítě u něj ztrácí ostych z hlasitého čtení a čte klidněji a plynuleji. V klatovské knihovně takto pomáhá švýcarský ovčák. Děti za ním mohou přijít každý týden i bez objednání a buď mu čtou, nebo se s ním jen pomazlí.

Programy jdou i dál než jen do knihovny. Na jižní Moravě běží od roku 2024 kurz Čteme pejskům pro žáky druhých až čtvrtých tříd. Vede ho canisterapeutka a děti při něm za přítomnosti psa procvičují porozumění textu, slovní zásobu i výslovnost. Psi se zapojují také do logopedie a do práce s dětmi, které se hůř soustředí nebo obtížně navazují kontakt. Pes vnáší do třídy klid a děti na něj reagují spontánně.

Že nejde jen o hezký zážitek, ukazují měření. Ústřední vojenská nemocnice v Praze provozuje canisterapii přes deset let a patří u nás mezi mála pracovišť, která její účinky přímo zkoumají. Uskutečnila čtyři studie.

U pacientů na oddělení dlouhodobé péče a na rehabilitaci bylo psychické naladění po setkání se psem výrazně lepší. Jedna návštěva trvá kolem půl hodiny a jeden tým za den zvládne asi šest pacientů. Nejde tedy o hromadnou akci, ale o klidný čas věnovaný jednotlivci.

💡 Zajímavost: Vojenská nemocnice v Praze měřila i to, jak canisterapie působí na samotné zdravotníky. Po setkání se psem klesla personálu hladina stresového hormonu kortizolu.

Čtvrtá studie se zaměřila na samotné psy. Potvrdila, že canisterapie pro ně není stres. To je důležité — pes musí do práce chodit rád, jinak by ztratila smysl.

Canisterapeutický pes není každý hodný pejsek z ulice. Musí projít canisterapeutickou zkouškou. Při ní se prověří poslušnost, vztah mezi psem a průvodcem i to, jak pes zvládne nečekané a rušivé situace — hluk, cizí lidi, náhlý pohyb. Sleduje se i povaha: přátelskost a chuť spolupracovat, ale i případný strach nebo nervozita.

Certifikát navíc není doživotní — po čase se obnovuje opakovanou zkouškou. Ověřuje se tak, že se povaha psa časem nezměnila. Ke zkoušce jde pes nejdřív zhruba v roce věku, u větších plemen o pár měsíců později. Zařízení tak mají jistotu, že za jejich klienty přijde zvíře klidné, zdravé a spolehlivé.

Canisterapie v Česku není okrajová služba. Stojí na vyškolených dobrovolnících, jasných zkouškách a rostoucím počtu týmů. Pomáhá tam, kde samotné léky nestačí — proti samotě seniorů, proti strachu dětí i proti únavě zdravotníků.

Pokud máte v rodině seniora v domově nebo dítě, které se bojí číst nahlas, vyplatí se zeptat. Stačí se v daném zařízení nebo v místní knihovně informovat, jestli canisterapii nabízejí. Pro klienty bývá zpravidla zdarma.

Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.

Ověřeno z: