Vydělat velkej cash: finanční poradci loví studenty přímo ve školách

Houf středoškoláků pomalu usedá do lavic, kde je čeká přednáška o finanční gramotnosti. Ti, které téma zajímá, si od ní slibují rozšíření svých znalostí o inflaci, úrocích, spoření nebo dluhových pastech. Sebevědomý muž v obleku, který před ně právě přichází, má však o průběhu akce jiné představy.

„Jak chceš, aby vypadal tvůj život? Na čem ti záleží? Co bys chtěl mít za deset let a kolik peněz na to budeš potřebovat?“ zapisují si studenti jednu osobní otázku za druhou.

Pro tehdy sedmnáctiletého Jakuba z Brna to bylo nepříjemné překvapení. „Měl mluvit o finančním zdraví, ale ve skutečnosti mi to celou dobu přišlo jako tajný recruiting,“ říká. Podobný pocit si odnesl i Pavel. „Prvních patnáct minut nebylo nic jiného než reklama a propagace kurzů. Působilo to na mě, jako by chtěli, abych začal zpochybňovat sám sebe,“ popisuje pro server Page Not Found svou zkušenost.

Zatímco Pavel z manipulativního tónu přednášky rychle vystřízlivěl, mnozí spolužáci si dělali poznámky. Do připravené sítě nakonec několik z nich spadlo. Z přednášky si totiž neodnesli hlubší porozumění ekonomice, nýbrž vidinu rychlého zbohatnutí.

„Několik lidí, které jsem znal, pod něj šlo dělat. Někteří brzy psychicky vyhořeli. Pár z nich ale předtím ještě stihlo dohodit své babičky a rodiče, jimž pak on a jeho tým mohli prodat životní pojistky. Vadilo mi, že při tom vyloženě cílí na mladé lidi,“ doplňuje Jakub.

Mužem u tabule, kterého studenti popisují, je Leopold Nováček. Na sociálních sítích vystupuje jako nezávislý mentor a kouč programu Students today, Leaders tomorrow. V úředních registrech České národní banky je přitom veden jako vázaný zástupce zprostředkovatelské společnosti OVB Allfinanz, jejíž historický obchodní model je postaven na tzv. multi-level marketingu (MLM).

Jedná se o formu přímého prodeje, při které příjmy prodejců v systému neplynou pouze z jejich vlastních obchodů, ale také z provizí za prodeje dalších lidí, které do struktury sami přivedli. Jedná se o legální, leč vysoce kontroverzní byznys provázený celou řadou afér. A jak zjistil server Page Not Found, školy napříč Českou republikou se pro některé finanční poradce staly místem náboru nových spolupracovníků či klientů.

Finanční poradci z MLM struktur vstupují do škol s nabídkou přednášek o finanční gramotnosti zdarma, z nichž někteří poté skrze zpětnou vazbu nebo šikovné promo získávají studenty a žáky do svého dalšího mimoškolního vzdělávání. Ty, kteří projdou sítem, následně nabírají do svých struktur jako spolupracovníky.

Nováček není jediný. Redakce Page Not Found našla a oslovila další pětici finančních poradců z OVB a Partners, kteří na sociálních sítích sdílejí své přednášky o finanční gramotnosti na školách a souběžně provozují různé programy pro mladé budoucí poradce. Část z nich přitom před studenty ani nezmíní, že jsou oficiálně vázáni na jednu z těchto institucí.

Často o této vazbě nevědí ani samotné školy. A pokud ano, nevidí v tom vždy problém – někteří učitelé hodnotí možnost navazující práce pro poradce jako jeden z největších benefitů přednášek.

Zatímco politici hlasitě varují před tím, aby do škol vstupovaly ideologicky zabarvené neziskové organizace, dveře pro podprahové náborové praktiky zůstávají dokořán.

„Peníze pracujou za vás? Největší bullshit!“ proklamuje na videu před tabulí a školním transparentem s nápisem Štěpánku, do toho! finanční poradce z Partners Financial Services Jiří Vrána během přednášky pro 3. a 4. ročník gymnázia v Podbořanech.

Na jiném videu zase Martin Hájek z pardubického OVB Allfinanz popisuje, že zavítal na obchodní akademii v Čáslavi, kde se studenty mluvil o financích a přípravě na reálný život po škole. Ve videu se objeví i učitelka čáslavských studentů, která hodnotí benefity Hájkovy přednášky. „Myslím si, že žáci by si mohli potom domluvit následnou brigádu, spolupráci s finančním poradcem a postupně získávat informace do dalšího života,“ říká otevřeně.

Právě takový přístup pedagogů ale kritizují experti z praxe. „Nás obecně štve, pokud si lektoři v rámci výuky finanční gramotnosti vytvářejí své budoucí klienty, natož zaměstnance,“ reaguje pro Page Not Found Barbara Halířová, lektorka a metodička z Institutu prevence a řešení předlužení. Podle ní jsou však při seminářích tito lektoři „dost obecní a dávají si pozor, sami asi tuší, jak tenká ta hranice je“.

Na instagramovém profilu jiného finančního poradce odpovídá mladý chlapec na otázku, proč po kurzu nastoupil do týmu, že „se rozhodl podnikat v oboru a vydělávat velkej cash“.

Poradce se v popisku ptá: „Chcete taky vydělávat velký cash?“ a vyzývá k dalšímu kontaktu do zpráv. V jiném příspěvku zase sdílí „tři způsoby, jak se nás škola snaží udržet chudé“. Tvrdí, že škola trestá za neúspěch, učí ukládat peníze na spořicí účet a zejména neučí o životě.

Paradoxní je, že tímto poradcem je právě Leopold Nováček, se kterým se Jakub a Pavel z úvodu tohoto textu setkali právě na svých školách.

Zajímavé je už to, jakým způsobem se k přednáškám dostává. „Obcházím většinou školy, kde už jsme léta, obvykle to je nějaká osobní zkušenost. Někdy mě škola osloví sama, někdy to je i na doporučení. Mezi pedagogy mám už řadu klientů, a ti mě na školu pozvou,“ říká Nováček.

Do tříd vstupuje pod značkou svého projektu Students today, Leaders tomorrow. Webové stránky programu slibují mladým lidem rozvoj, vize a certifikát o absolvování. O tom, že Nováček je zástupcem společnosti OVB Allfinanz, která má v Česku za sebou několik kontroverzních kauz, se však studenti přímo ve škole obvykle nedozvědí.

„Nikdy se o tom na přednáškách nebavím. Vždycky se představím jako Leopold Nováček. Mám třeba paní učitelku, která mě přímo požádala, abych nezmiňoval, že jsem poradce OVB. Tak jsem to samozřejmě dodržel,“ přiznal Nováček serveru Page Not Found. Podle svých slov školám nabízí edukaci, nikoliv prodej jakýchkoli finančních produktů.

Jenže hranice mezi vzděláváním a budováním budoucí klientské sítě je v jeho podání tenká. „Finanční poradce měl domluvenou přednášku a ve velkém během ní propagoval sám sebe,“ popisuje Pavel. Klíčovým prvkem v celém mechanismu je ovšem sběr dat, a to ve chvíli, kdy studenti dostanou k vyplnění dotazníky na zpětnou vazbu.

Při prvotním dotazu, zda získává kontakty na studenty prostřednictvím formulářů, se Nováček zpočátku bránil. „Nevyhledávám klientelu přes osmnáctileté studenty, kteří mají na měsíc kapesné čtyři sta korun. Jdu je opravdu jen edukovat,“ tvrdil. „Kontaktovat je pak nemůžeme. Dotazníky slouží skutečně jen k vyplnění zpětné vazby, my na ně žádný kontakt nemáme,“ uvedl.

Server Page Not Found má ale k dispozici e-mail pro studenta Patrika ze školy na Brněnsku, který zaslala Nováčkova blízká spolupracovnice Šárka Kopřivová.

„Hezké dopoledne Patriku, je to přesně týden od naší společné přednášky a ještě jednou díky za super atmosféru! Procházela jsem si vaše zpětné vazby a moc mě potěšilo, kolik z vás projevilo zájem o další detaily k tématu, které jsme nakousli,“ stojí na začátku e-mailu.

Následně Nováčkova kolegyně studentovi nabízí informace k nadcházejícímu kurzu, který Nováček pořádá, aby studenti mohli „posunout své znalosti o level výš“, včetně videa a speciální pozvánky s chatbotem.

Po zmínění této skutečnosti Nováček otočil – v dotazníku je vlastně skutečně možné uvést e-mailovou adresu. „Pár studentů nám poskytne nějaký e-mail a potom jim dáme informace o vzdělávacích akcích, které pořádáme, jako třeba webináře nebo hraní deskových her. Ale představa, že přes ty kurzy děláme nábor do OVB, mi přijde celkem vtipná,“ směje se Nováček.

Opomíná přitom, že po absolvování jeho programu, který zahrnuje krom hraní deskovek i sérii finančních kurzů, se vybraní účastníci mohou přidat do jeho „týmu profesionálů“.

Touto cestou prošel i mladý muž na již zmíněném videu, který chtěl vydělávat velký cash. Nováčkova otázka v úvodu videa zní: „Rozhodl ses po absolvování kurzu dále zůstat v týmu a popřípadě proč?“

Při konfrontaci s tímto faktem Nováček znovu otáčí: „My na kurzech hlavně učíme o tom, jak fungují finanční produkty, jak se nenechat ojebat nějakými poradci, a tak dále. Ale pokud je nějaký člověk zajímavý a šikovný a třeba hledá brigádu, tak se samozřejmě může objevit nabídka s možností si to zkusit.“

To už vyžaduje registraci do OVB Allfinanz, k čemuž Nováček rychle dodává, že se podobná situace týká třeba jednoho člověka z deseti. To je ale v byznysu postaveném na přílivu nových lidí pořád funkční konverzní poměr.

Na otázku, zda tedy skutečně nepřímo nabírá spolupracovníky, případně klienty prostřednictvím přednášek na školách, Nováček opět reaguje odmítavě. Namísto toho zmiňuje případ „mnohem horšího poradce“, který si měl studenty získávat tím, že po nich házel bonbóny a rovnou jim prodával kurzy. Jméno si ale zrovna nevybavil.

S tím, že je nábor skrze školy běžný, se setkali i další oslovení finanční poradci. Sami o sobě však všichni tvrdí, že zrovna oni se těmto praktikám vyhýbají.

Jedním z nich je již zmíněný Jiří Vrána, podle ČNB zástupce Partners Financial Services. Ten navštěvuje základní i střední školy se svou finanční show, ve které se snaží děti zaujmout všemi možnými způsoby.

Jedním z nich jsou i finanční odměny za správné odpovědi. To si na Vránově videu pochvaluje jeden ze zapojených učitelů ze ZŠ Krásný Dvůr: „Děti jste dokázal přitáhnout – nejenom teda motivovat – tím, že občas z kapsy vyletěla zelená vlaštovka. Ale myslím si, že je to bavilo,“ hodnotil pedagog skutečnost, že poradce žákům osmé a deváté třídy rozdával hotovost.

Na gymnáziu v Podbořanech zase v rámci Vránovy přednášky získali žáci příspěvek na maturitní ples v hodnotě deseti tisíc korun.

Vrána v tom problém nevidí a odmítá, že by šlo například o nákup budoucích klientů či spolupracovníků. „Na maturák studenti během přednášky těch deset tisíc vysoutěžili. Byli přitom napnutí jak struny. Není to prosím vás žádné uplácení, já to pak mám v nákladech,“ vysvětluje pro Page Not Found. Samotná společnost Partners Financials Services uvádí, že případ prověřila a šlo o případ na základě smluvní dohody mezi Vránou a podbořanským gymnáziem.

K zeleným vlaštovkám v Krásném Dvoře zase říká, že šlo o test motivace. „Ptal jsem se, oni se moc nehlásili, tak se ptám: A kdo chce víc peněz?“ popisuje.

Vrána následně za správnou odpověď dával dětem stokorunové bankovky. Svou motivaci vysvětluje i tím, že ve třídě byly sociálně slabší děti, které se třeba dělí o svačinu. „Za správnou odpověď děti dostaly tu stovku, kterou ale musely použít na investici do vzdělání,“ tvrdí. A jak má taková investice vypadat? Podle Vrány to může být kurz nebo knížka, ale na realizaci pochopitelně nedohlédne.

„A samozřejmě dopředu všichni věděli, že to přijde – ředitel a tři učitelky,“ uvádí Vrána ke své neotřelé výukové metodě. Samotná škola ale tvrdí něco jiného: „V průběhu besedy byly v několika případech použity drobné finanční odměny jako motivační prvek pro zapojení žáků do diskuse. Žáci ani přítomní pedagogové před aktivitou o chystané odměně nevěděli. Nešlo o systematické odměňování ani o aktivitu komerčního charakteru,“ uvedl pro Page Not Found ředitel školy Václav Kotrc.

Ani Vrána žákům nesděluje, že je profesně spojený s Partners Financial Services. „Já tam přece nejdu za Partners. Jdu tam za Jiřího Vránu. Naposledy mě paní učitelka představovala tak, že jsem odborník a znám finance,“ tvrdí.

„Já to dělám pro dobrou karmu. Moje práce je absolutně čistá a kdybych teď měl klečet před Bohem, jsem s tím v pohodě,“ vykládá pro Page Not Found a opět přesvědčuje, že o žádný aktivní nábor nejde. Svou finanční show nabízí školám zdarma a vysvětluje to i tím, že je z učitelské rodiny.

Během rozhovoru se distancoval od své minulosti v OVB Allfinanz, kde působil více než deset let. Na upozornění, že u některých poradců v rámci OVB Allfinanzi se takové praktiky někdy odehrávají, uvedl, že o „nich slyšel“, ale netýkají se ho. „Na školách přednáším pro samé mladé lidi, deváťáky, prváky… Mě to prostě baví,“ tvrdí.

Vrána podle zjištění redakce nepraktikuje podobně aktivní sběr kontaktů jako třeba Leopold Nováček. I on má však ve svých řadách i klienty z řad účastníků školních přednášek. „Někteří za mnou přišli a oslovili mě s tím, že mě znají z přednášky na základní škole, kde jsem byl v roce 2011. Já je ani nepoznal, někteří měli už i děti… Beru to tak, že do budoucna, až těm dětem bude třeba dvacet, si jednou vzpomenou, že existoval nějaký pan Vrána, který tomu rozuměl, který o tom dobře mluvil, kterého paní učitelka chválila, všude se o něm povídá – tak ho oslovíme, aby nám pomohl s financemi,“ vysvětluje Vrána.

Aby u dospívajících v lavicích udržel pozornost, neváhá používat kontroverzní příměry, které se podle něj týkají „finanční hodnoty člověka“. Studenty zaujme například srovnáváním příjmů lékařů a modelek na platformě OnlyFans.

„Víte, kolik si vydělá holka na OnlyFans a kolik vydělává lékař po deseti letech praxe? Lékař nemá svůj ChirurgFans, kde by ho lidi lajkovali a posílali mu peníze za to, že zachránil člověka,“ vysvětluje Vrána své myšlenkové pochody redakci. Podle něj mají tato srovnání vést studenty k zamyšlení nad tím, jak zvýšit svou vlastní hodnotu na trhu.

Podle Barbary Halířové se tím ale studenti neučí tomu nejdůležitějšímu, tedy reálným nebezpečím. „Obecně mi na těchto přednáškách chybí části o rizicích a preventivních způsobech chování. Je zásadní, aby se mladí lidé dokázali připravit na nástrahy v ekonomicky aktivním životě. Stále tu máme více než půl milionu lidí v exekuci a problém předlužení zasahuje i mladé lidi do 29 let,“ upozorňuje.

Svoje aktivity se poradci snaží legitimizovat i poukazováním na jiné firmy. „Škodovka v Plzni chodí na střední školy a říká: My vám zaplatíme školu, ale budete u nás pět let pracovat. Už si vychovávají svoje ovečky a o tom nikdo nenapíše,“ tvrdí Vrána.

Sbírání kontaktů na školách nepředstavuje nahodilý nápad několika podnikavců, nýbrž systematicky využívanou strategii. Potvrzuje to i svědectví bývalého pracovníka ze sítě OVB Allfinanz, se kterým se redakce Page Not Found spojila.

„Oni na školy nepošlou analytika, který se vyžívá v datech. Pošlou tam dobře mluvící lidi, kteří umí navazovat vztahy a zalíbit se,“ popisuje Erik (jméno bylo změněno – pozn. red.). Mladí lidé se pro poradce mohou stát klienty i spolupracovníky, v některých případech navrch také skvělým zdrojem sociálního kapitálu. „Oni je ani nenabírají s vidinou toho, že z nich budou úspěšní finanční poradci. Stávalo se, že tam měli mladšího kluka a vydělali spoustu peněz na tom, že k nim přivedl babičku, tetu, strejdu a tak dále – to byl pak jejich hlavní příjem,“ přibližuje Erik.

Poradci své aktivity soustředí nejen na školy, ale i různé mimoškolní akce. „Vyrážejí například na studentské party nebo si najímají do stánků u školy brigádnice, které oslovují studenty a sbírají kontakty.“

Sám Erik se do oboru dostal v sedmnácti letech. „Posílají vás do terénu a pokud přivedete klienty, něco vám zaplatí,“ vysvětluje. Systém navíc cíleně připravuje mladé spolupracovníky i na konfrontaci s rodinami, které se často bojí o budoucnost svých dětí. „Rodiče s tím bojují, řada z nich zažila multilevel v minulosti. A ti poradci jsou někdy trénovaní na to, jak argumenty rodičů zvládat,“ vysvětluje bývalý člen OVB.

Když se mladý člověk vyčerpá a nedokáže dál přinášet kontakty nebo ho tlak systému začne ničit, zjišťuje, že únik není jednoduchý. „Bylo to jako odcházet ze sekty, strašné. Profilují se jako vaše rodina, ale najednou nemáte nikoho. Přišel jsem kvůli nim o staré kamarády, protože do nich člověk pořád tlačí pojistky. Zůstane vám jen pachuť,“ uzavírá Erik.

Kromě zisku nových kontaktů si někteří finanční poradci z českých škol odnášejí taky obsah pro své sociální sítě. V dynamicky sestříhaných příspěvcích na Instagramu nebo TikToku jsou zachyceni, jak mluví například o bitcoinu, investování, nebo průběhu jejich přednášek.

Na některých záznamech se žáci objevují pouze v pozadí. Jindy jim je ale zřetelně vidět do tváře. Školy přitom nesou za ochranu osobních údajů svých žáků (GDPR) plnou právní odpovědnost.

Příkladem je již zmíněná základní škola v Krásném Dvoře, kde Vrána rozhazoval zelené bankovky. Poradce tvrdí, že základem pro jeho výstupy je, aby všechny děti měly se školou podepsané GDPR „i pro třetí strany“.

Ředitel školy Václav Kotrc ovšem pro naši redakci uvedl, že škola s poradcem žádné písemné souhlasy s natáčením neřešila. Spolehli se pouze na ústní dohodu s Vránovou asistentkou, že děti přímo v záběru nebudou.

U jiných poradců dokonce žáci ve videích vystupují jako aktivní mluvčí. Například v Hájkově videu s učitelkou, podle které jde o skvělou příležitost na brigádu, se objevují také studentky čáslavské obchodní akademie.

„Videa a fotky jsou v rámci podpisu GDPR; rozhovory se záběrem na obličej jsou výhradně točeny s vyučujícím. Nejedná se ale o prodej služeb, nýbrž o zpětnou vazbu na prezentaci,“ uvádí v odpovědi ředitelka školy Věra Szabová, podle které si škola Hájka z OVB na přednášky zve coby svého bývalého absolventa.

Plošné souhlasy s pořizováním fotografií, které rodiče školám na začátku roku podepisují, ovšem slouží pro interní potřeby školy (např. fotky ze školních výletů či na web školy). Na videa s propagačním účelem jednotlivých poradců se podpis nevztahuje.

Centrála OVB Allfinanz v reakci pro Page Not Found odmítá, že by na školách docházelo k jakémukoliv podprahovému náboru nebo budování byznysu.

„Společnost OVB Allfinanz se dlouhodobě hlásí k podpoře finanční gramotnosti jako klíčové dovednosti pro život. Přednášky našich spolupracovníků mají vzdělávací charakter, jsou bezplatné a lektoři svou profesi transparentně sdělují vedení škol i studentům,“ uvedl pro Page Not Found Ondřej Píša, Client Director OVB.

Tvrzení o transparentním sdělování profese je však v přímém rozporu s tím, co popsal například sám zástupce OVB Leopold Nováček, který vystupuje pod hlavičkou vlastního brandu či projektu Students today, Leaders tomorrow.

Transparentnost razí také Partners Financial Services. Podle jejich mluvčí Terezy Píchalové lektoři z řad finančních poradců standardně uvádějí svou profesní zkušenost. „Nejde o anonymní ani nezávislé vystupování,“ uvádí s tím, že Partners Financial Services má vlastní projekt zaměřený na výuku finanční gramotnosti. Vrána sám ale uvedl, že na přednášky chodí sám za sebe a představuje se jako odborník a specialista.

„Studenti, kteří nemají vlastní příjem, nepředstavují cílovou skupinu klientů,“ odmítá Píchalová možnost, že by aktivity poradců mohly sloužit jako propagace vlastních služeb. Zároveň poukazuje na odpovědnost samotných učitelů s tím, že „pedagog je po celou dobu přítomen, pokud by tedy docházelo k něčemu nevhodnému, může vždy zasáhnout“.

„Domníváme se, že na finanční vzdělání se ve školách neklade velký důraz. Právě z toho důvodu chodí naši lektoři do škol,“ doplňuje Píchalová s tím, že zájem škol o přednášky pod jejich hlavičkou dlouhodobě roste.

Že je prakticky zaměřené finanční vzdělávání na školách skutečně systémově opomíjené, potvrzuje i Halířová z Institutu prevence a řešení předlužení. Upozorňuje však, že řešením by měla být především podpora samotných učitelů, kterým chybí kvalitní a nezávislé materiály.

Kdo by tedy měl na to, co se děje za zavřenými dveřmi tříd, dohlížet? Česká národní banka (ČNB), která je hlavním regulátorem finančního trhu v Česku, dává od dění ve školách ruce pryč. Odpovědnost podle ní leží výhradně na ředitelích.

„Vítáme zájem škol o rozvoj finanční gramotnosti a chápeme jejich zájem o vystoupení odborníků z praxe. Je však třeba, aby ředitelé a vyučující dobře volili, koho do školy pozvou, a u vystoupení externích osob byli přítomni,“ uvedl tiskový mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí. Varuje přitom, že pokud si školy nejsou poradcem jisté, měly by se obrátit raději na neziskové organizace nebo na vzdělávací programy samotné ČNB.

Podle ČNB samotný nábor potenciálních spolupracovníků na školách nepodléhá přísným pravidlům na ochranu spotřebitele. „Pravidla se uplatní zejména při nabízení, zprostředkování či sjednávání konkrétních finančních produktů, nikoliv při náboru spolupracovníků,“ vysvětluje Krejčí.

Centrální banka přitom o rizikách tohoto byznysu ví. Mluvčí uvedl, že instituce si již v minulosti „povšimla některých rizikových aktivit při náboru spolupracovníků na finančním trhu“ a vydala k nim na svém webu oficiální varování.

V něm například výslovně varuje před nabídkami práce, které se navenek tváří jako školení finanční gramotnosti či marketing, ale ve skutečnosti skrývají prodej finančních produktů a aktivní získávání nových klientů.

Banka v dokumentu upozorňuje i na klamavé sliby snadných a rychlých výdělků, které jsou často mířeny na lidi bez předchozích zkušeností.

Zatímco Česká národní banka vydává varování, praxe v terénu běží dál. Redakce požádala o vyjádření i ministerstvo školství, do uzávěrky ale odpovědi neobdržela.