Velič neuspěl s odvoláním. Konkurs na majetek šéfa Arcy platí

Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2026, kterým nebylo schváleno oddlužení Rastislava Veliče, předsedy představenstva a většinového akcionáře společnosti Arca Investments. Soud prvního stupně současně prohlásil na jeho majetek konkurs. Odvolací soud rozhodl 13. července 2026. Veličovu odvolání nevyhověl a rozhodnutí městského soudu ve výrocích o neschválení oddlužení a prohlášení konkursu potvrdil jako věcně správné.

Závěr o neschválení oddlužení podle Vrchního soudu v Praze nestojí na jediné události. Soudy hodnotily Veličovo jednání v souhrnu a zabývaly se zejména přebíráním směnečných závazků, převody majetku, jeho postupem v insolvenčním řízení a mírou úsilí vynaloženého na uspokojení věřitelů. Odvolací soud shrnul, že Velič v době, kdy si musel být vědom hrozícího úpadku Arca Investments, přebíral rozsáhlé směnečné závazky. Krátce před zahájením svého insolvenčního řízení rovněž nakládal se svým majetkem způsobem, který byl podle soudů k tíži věřitelů.

Za významné soud označil také to, že Velič zpochybňoval místní a mezinárodní příslušnost českého insolvenčního soudu a v řízení podle jeho závěru neprojevil odpovídající snahu o maximální uspokojení věřitelů. „Závěr soudu I. stupně o neschválení oddlužení dlužníka pro nepoctivý záměr je vystavěn na zjištění, že dlužník v době, kdy si musel být vědom hrozícího úpadku AI, přebíral rozsáhlé směnečné závazky, krátce před zahájením insolvenčního řízení nakládal se svým majetkem k tíži věřitelů, účelově zpochybňoval příslušnost insolvenčního soudu a v řízení neprojevil odpovídající snahu o maximální uspokojení svých věřitelů,“ uvedl odvolací soud.

Jedním z podstatných důvodů rozhodnutí bylo Veličovo směnečné rukojemství za závazky společnosti Arca Investments. V období od dubna do června 2020 avaloval směnky v celkové hodnotě přesahující 170 milionů korun. Podle soudu musel Velič jako předseda představenstva vědět, že se Arca Investments nachází nejméně v závažných ekonomických obtížích, případně ve stavu hrozícího úpadku. Současně si měl být vědom, že jeho vlastní majetkové poměry neumožňují takto rozsáhlé závazky splnit. Velič namítal, že avalováním směnek usiloval o odvrácení úpadku společnosti. Odvolací soud ale tuto argumentaci nepřijal. Podle rozhodnutí směnečné rukojemství není nástrojem ke stabilizaci hospodaření společnosti, ale převzetím samostatného závazku vůči věřiteli. Jestliže Velič přebíral vysoké závazky s vědomím kritického stavu Arcy a vlastní neschopnosti jim dostát, nelze takový postup podle soudu hodnotit jako odpovědný výkon funkce statutárního orgánu.

Soudy se zabývaly také převody Veličova nemovitého majetku v roce 2020. Šlo mimo jiné o bezúplatný převod nemovitostí v obci Horné Obdokovce na jeho sestru a prodej nemovitostí v Bratislavě. Bratislavské nemovitosti byly podle rozhodnutí prodány za 810 tisíc eur. Část kupní ceny měla být použita na splacení bankovního úvěru. Pohledávka na zaplacení další části kupní ceny byla postoupena společnosti Arca Investments a následně započtena proti jejím pohledávkám vůči Veličovi.

Odvolací soud zdůraznil, že pro posouzení poctivosti záměru nebylo rozhodující pouze to, zda cena odpovídala obvyklé hodnotě nemovitostí. Podstatné bylo především to, zda Velič svým jednáním nevyvedl majetek z dosahu věřitelů a neomezil tím možnost jejich uspokojení. Soud uzavřel, že výtěžek z převodu nemovitostí nezůstal v majetkové podstatě pro poměrné uspokojení všech věřitelů, ale byl použit selektivně na úhradu hypotečního úvěru a závazků vůči společnosti Arca Investments.

Ve zprávě insolvenčního správce, z níž soud při rozhodování vycházel, byly přihlášené pohledávky vůči Veličovi vyčísleny přibližně na 8,5 miliardy korun. Reálně zpeněžitelný nezajištěný majetek byl naproti tomu odhadován přibližně na jeden až 60 milionů korun, a to včetně očekávaného vymožení některých pohledávek. Významnou část Veličových závazků představuje směnečné rukojemství. Podle insolvenčního správce avaloval jako fyzická osoba více než sto směnek vystavených společností Arca Investments v celkové hodnotě přibližně 3,5 miliardy korun. Uvedené částky vycházejí ze zprávy insolvenčního správce zachycené v rozhodnutí soudu. Nejde tedy o údaj o konečné výši zjištěných pohledávek ani o předpoklad výsledného uspokojení věřitelů.

Insolvenční řízení s Rastislavem Veličem bylo zahájeno na návrh investičního fondu IFIS. Návrh na zjištění jeho úpadku fond podal 22. října 2020. Velič následně 30. prosince 2020 požádal o povolení oddlužení.

Konkursní noviny v souvislosti s rozhodnutím oslovily investiční fond IFIS jako iniciátora insolvenčního řízení. „Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze považujeme za důležitý výsledek řízení, které IFIS inicioval insolvenčním návrhem již v říjnu 2020. Soud potvrdil, že v tomto případě nebyly splněny podmínky pro oddlužení a že úpadek Rastislava Veliče má být řešen konkursem. Pro věřitele to znamená především možnost důsledně prověřit jeho majetkové poměry a předchozí majetkové dispozice a usilovat o co nejvyšší výtěžek pro majetkovou podstatu. Po téměř šesti letech od podání našeho návrhu jde o zásadní posun, který potvrzuje, že důsledná věřitelská kontrola měla od počátku své opodstatnění,“ uvedla Kamila Břízová, tisková mluvčí IFIS investičního fondu.

Řízení komplikoval také spor o to, zda má Veličova insolvence probíhat v České republice, nebo na Slovensku. České soudy nakonec dospěly k závěru, že k vedení řízení mají mezinárodní příslušnost. Městský soud v Praze zjistil Veličův úpadek v říjnu 2023. V únoru 2024 povolil jeho řešení oddlužením, konečné schválení oddlužení ale záviselo na dalším průběhu řízení a posouzení všech zjištěných okolností. Dne 16. února 2026 soud oddlužení neschválil pro nepoctivý záměr a na Veličův majetek prohlásil konkurs. Vrchní soud v Praze nyní oba výroky potvrdil.

Prohlášení konkursu znamená, že Velič nebude moci využít režimu oddlužení, který by při splnění zákonných podmínek mohl vést k osvobození od neuhrazené části dluhů. Jeho majetek bude zpeněžován insolvenčním správcem a získaný výtěžek bude po odečtení nákladů rozdělen mezi věřitele podle pravidel insolvenčního zákona. Konkurs zároveň vytváří prostor pro důsledné prověření majetkových dispozic dlužníka a případné vymáhání majetkových hodnot, které podle insolvenčního správce náležejí do majetkové podstaty. Samotné rozhodnutí odvolacího soudu ještě nemusí představovat úplný konec soudního přezkumu. Velič může za podmínek stanovených občanským soudním řádem podat do dvou měsíců dovolání k Nejvyššímu soudu. Případné dovolání však samo o sobě neruší účinky potvrzeného konkursu.

Veličovo insolvenční řízení je úzce spojeno s krachem společnosti Arca Investments, která získávala peníze od tisíců investorů zejména prostřednictvím směnek. Do insolvenčního řízení samotné společnosti byly přihlášeny pohledávky v objemu přibližně 23 miliard korun. Je proto nutné odlišovat dvě samostatná řízení: reorganizaci společnosti Arca Investments a konkurs vedený na osobní majetek jejího většinového akcionáře a předsedy představenstva Rastislava Veliče. Společnost Arca Investments  se nenachází v konkurzu. Její úpadek je řešen reorganizací podle plánu připraveného investičním fondem IFIS, který věřitelé přijali v lednu 2025. Městský soud v Praze plán schválil v březnu 2025 a Vrchní soud v Praze jej následně potvrdil.