Automobilový průmysl: Dobré výsledky, avšak žádná úleva na obzoru

Jen opravdu málo chybělo a rok 2025 by byl pro tuzemský automobilový průmysl rokem rekordním s produkcí přesahující 1,4 milionu osobních automobilů. Maxima bylo ovšem dosaženo o rok dříve, kdy chybělo necelých 48 tisíc vozů k dosažení magické hranice 1,5 milionu Automobilový průmysl si nicméně i tak nejspíš udržel pozici největšího oboru tuzemského zpracovatelského průmyslu s podílem přesahujícím 21 %, který se na celkovém HDP přímo podílel téměř pěti procenty. Se zahrnutím dodavatelských a odběratelských řetězců by byl tento podíl zhruba dvojnásobný.

Automobilový průmysl si tak připsal další úspěšný rok v řadě, i když podmínky na unijním trhu, kam směřuje většina tuzemské produkce, rozhodně nebyly příznivé. Statistiky loňských prodejů sice vypadaly povětšinou nadějně, avšak dávno pryč už jsou časy, kdy se v evropské osmadvacítce prodalo téměř 16 milionů aut ročně. S loňskými necelými třinácti miliony je to pokles o téměř pětinu. Možná může někdo oponovat, že osmadvacítka už neexistuje, avšak pomíjet druhý největší evropský trh (Velkou Británii), ve statistikách opravdu nejde. Nejenom proto, že se tam prodá přes dva miliony vozů, ale i proto, že je to velmi významná destinace pro české exporty.

Celkově byla výroba téměř na maximu, nikoliv však na hraně možností. Nejvyšší výrobu v historii zaznamenala Škoda Auto, zatímco pro dvě zbylé automobilky se zařadil rok 2025 spíše mezi ty slabší. Škoda se dokonce stala třetí nejprodávanější značkou osobních vozů v rámci EU, na kterém si největší pozici drží VW s jen malým odstupem od Škody i Toyota.

Rok 2025 byl pro tuzemský automobilový průmysl rokem úspěšným, i když se nedařilo všem podobně dobře, stejně jako subdodavatelským firmám napojeným na zahraniční výrobce aut. Tento rok sice už skončil, avšak nezůstane zapomenut. Už proto, že jím začalo tříleté období, za které se budou vypočítávat průměrné emise vyrobených vozů, respektive pokuty za jejich případné překročení. Právě zavedení tohoto tříletého období je drobným krokem zpět, který zmírňuje a odkládá postihy automobilek za to, že jejich zákazníci neprojevují dostatečné nadšení pro elektromobilitu. Je to drobná úleva oproti původně schválenému plánu trestat výrobce vozů na základě každoročních emisí, avšak podstata je stejná. Ne náhodou se proto čas od času objevují zprávy o fixlování statistik prodejů elektromobilů. Pokuty tedy zůstávají v platnosti stejně jako budovatelský zákaz výroby aut se spalovacím motorem od roku 2035.

Evropské automobilky čeká další tvrdý rok, během kterého budou muset dát do souladu nejenom produkci vozů s tradičním a elektrickým pohonem, ale rovněž se vyrovnat s nadbytkem kapacit. Týká se to především výrobců ze starých členských zemí EU, kde se často využití kapacit pohybuje kolem 50-60 %. Automobilky v nich utápějí peníze, které by spíše měly směřovat do zrychlení produktového cyklu a vytvoření efektivní výrobní vertikály v oblasti elektromobility. Místo toho se staly závislými nejenom na dovozu čipů, ale už i baterií, které jsou dominantní částí každého nového elektromobilu. Tedy nejenom z titulu hmotnosti, ale i ceny.

Automobilový průmysl pod tíhou nepříznivých nákladových podmínek (a to zde není ani slovo o cenách energií) čeká další zesílení konkurence nejenom na zahraničních trzích, ale i na tom evropském. Kromě toho, že jsou evropští producenti vytlačováni z čínského trhu, navíc právě výrobci z Číny začínají získávat podíl na unijním trhu. Odhady se různí, ale zatím lze hovořit asi o pěti procentech, zatímco ještě před několika málo lety to byla prakticky nula. Tento tlak navíc zesiluje s tím, jak se (téměř veškerému) dovozu brání svými cly Spojené státy. EU jako velký bonitní trh navíc s centrálně naplánovanou elektromobilní budoucností začal fungovat jako skvělý magnet pro asijské výrobce elektromobilů. Pozorovatelé mohou už nyní tipovat, jak rychle dokážou tito nově příchozí to, co dříve zvládaly japonské a posléze korejské automobilky za dlouhá léta.

Zatímco prodeje (či chcete-li registrace) nových osobních vozů v úvodu letošního roku v zemích EU padají, tuzemskému automobilovému průmyslu se zatím daří velmi dobře. Ať už z pohledu výroby nebo zakázek. Je pravděpodobné, že díky flexibilitě a příznivým cenám to bude pro ně rok pozitivní, i když i těžké výzvy v podobě regulací, pokut a sílící konkurence v tomto oboru se nijak nemění. Úspěch tohoto průmyslu bude stát nejenom na tom, jak se bude dařit zvyšovat výrobu, ale měřítkem úspěchu se stane i schopnost automobilek změnit návyky jejich zákazníků. Nakolik se jim podaří ve druhém roce tříletého období dosáhnout snížení emisí, aby se vyhnuly dramatickým pokutám schváleným v Bruselu. Rok 2026 se proto může stát především rokem převýchovy a s ní spojeného tlaku na prodeje elektromobilů. Bude to zřejmě i rok lobbingu za šrotovné, které z kapes daňových poplatníků vytáhne peníze na to, aby si jiní daňový poplatníci mohli zakoupit vysněný elektromobil.