Článek
Představte si, že nahrajete vlastní zpěv na YouTube, necháte video několik let veřejně dostupné a jednoho dne zjistíte, že údajně porušujete cizí autorská práva. Přesně do takové situace se dostala hudebnice Samantha Shokin. Její interpretace bulharské lidové skladby Bre Petrunko zmizela z platformy po stížnosti společnosti Media Nov Records. Zvláštní na případu je především skutečnost, že firma podle zjištění novinářů vznikla až několik let poté, co nahrávka spatřila světlo světa.
Příběh přitom začal zcela nenápadně. Během pandemie si Shokin pořídila přibližně padesátisekundovou nahrávku tradiční lidové písně. Nepotřebovala k tomu hudební studio ani nákladnou produkci. Šlo o její vlastní hlas a interpretaci známé skladby, kterou následně zpřístupnila na internetu.
Z původně nenápadného videa se postupně stal poměrně úspěšný obsah. Za několik let nasbíralo přibližně 125 tisíc zhlédnutí. Zájem ovšem přinesl také nečekanou komplikaci. Hudebnice zjistila, že její hlas začali používat další producenti, aniž by s nimi sama uzavřela dohodu.
Nahrávka se totiž dostala do komerční kolekce hudebních samplů Folk Legends nabízené prostřednictvím Loopmasters. Když na problém upozornila, distributor uznal vzniklou situaci a dohodl s ní vyplácení odměn. Zdálo se, že tím je otázka dalšího využívání jejího hlasu vyřešena.
Jenže později přišel zásah, který měl mnohem vážnější následky než samotné neautorizované šíření nahrávky.

AI zpěv
Když se ochrana autorů obrátí proti skutečnému interpretovi
V říjnu obdržela Shokin oznámení o odstranění svého videa z YouTube. Autorský nárok vznesla společnost Media Nov Records, která se zabývá hudební distribucí a správou práv k digitálnímu obsahu.
Hudebnice se pokusila rozhodnutí napadnout prostřednictvím dvou protioznámení. Ani jedno však nevedlo k obnovení videa. Z pohledu autorky tak vznikla absurdní situace. Aby mohla na internetu ponechat vlastní pěvecký výkon, musela nejprve přesvědčit platformu, že k jeho zveřejnění má oprávnění.
Investigativní server 404 Media následně začal prověřovat samotnou společnost, která odstranění požadovala. Podle zjištění redakce byla Media Nov Records založena v roce 2025, ačkoliv její webové stránky naznačovaly mnohem delší historii sahající až do roku 1996.
Ještě zajímavější je rozsah její činnosti. Firma novinářům sdělila, že provozuje přibližně 500 kanálů na YouTube. Na některých z těch, které redakce prozkoumala, se objevovala opakující se elektronická hudba doprovázená vizuály vytvořenými pomocí umělé inteligence.
Společnost zároveň propaguje technologická řešení pro správu autorských práv. Patří mezi ně rozpoznávání obsahu pomocí AI, nástroje pro YouTube Content ID nebo automatizované postupy při požadování odstranění údajně neoprávněně zveřejněných materiálů.
Samotné využívání těchto technologií není problematické. Automatické rozpoznávání může hudebníkům pomáhat odhalovat neoprávněné kopie jejich tvorby. Obtíže ovšem nastávají ve chvíli, kdy systém nebo jeho provozovatel nesprávně vyhodnotí, komu konkrétní nahrávka patří.
V tomto případě není prokázáno, že stížnost vytvořila či odeslala přímo umělá inteligence. Podstatné je, že firma požadovala odstranění konkrétního pěveckého výkonu, aniž by následně novinářům přesně doložila, které její dílo mělo být porušeno.
Do sporu navíc vstoupila otázka práv k hudební úpravě bulharského skladatele Philipa Kouteva, který tradiční píseň proslavil v roce 1963. Ani případná práva k určité úpravě skladby však automaticky neznamenají vlastnictví každé později pořízené zvukové nahrávky stejné melodie.
Právě rozlišování mezi hudebním dílem, konkrétním aranžmá a samostatnou nahrávkou představuje důležitou součást autorského práva. Jeden hudební motiv totiž mohou legálně interpretovat různí umělci, přičemž každý vytvoří vlastní zvukový záznam.
YouTube zasáhl až poté, co firma stáhla stížnost
Zásadní obrat nastal teprve po zapojení novinářů. Media Nov Records začala s hudebnicí komunikovat a požadovala doklady o vzniku nahrávky, původní zvukové soubory i informace o jejím zveřejnění. Předchozí nereagování na zprávy vysvětlovala tím, že příchozí e-maily skončily ve spamové složce.
Netrvalo dlouho a firma oznámila, že svou žádost o odstranění videa bere zpět. Současně však zdůraznila, že se tím nevzdává práv, která podle svého vyjádření k souvisejícímu hudebnímu obsahu má.
Překvapivé bylo především její zdůvodnění. Společnost tvrdila, že video nemělo zhlédnutí ani nevytvářelo příjmy, přestože nahrávka podle zveřejněných údajů získala přibližně 125 tisíc přehrání.
Asi o den později bylo video opět dostupné. YouTube serveru 404 Media potvrdil, že k obnovení došlo po stažení původní stížnosti. Nešlo tedy o veřejně oznámené rozhodnutí, kterým by platforma definitivně vyřešila samotný spor o vlastnictví práv.
Celá kauza zároveň upozorňuje na důležitou vlastnost systému YouTube. Formální žádost o odstranění kvůli porušení autorských práv není pouhým upozorněním na podobnost dvou zvukových stop. Pokud ji platforma vyhodnotí jako právně vyhovující, může video odstranit a kanálu udělit sankci označovanou jako copyright strike.
Autor může podat protioznámení, jde však o právní postup s konkrétními požadavky. YouTube také uvádí, že při zpracování žádostí využívá automatizované systémy a strojové učení. To samo o sobě neznamená, že automatika rozhodla nesprávně právě v případě Shokin.
Zdroj:

