Článek
Jednou z největších předností chytrých brýlí od Mety je skutečnost, že na první pohled nevypadají jako elektronika. Modely vznikající ve spolupráci s Ray-Banem lze snadno zaměnit za klasické brýle. Jenže přesně tato vlastnost se nyní obrací proti nim.
HM Courts & Tribunals Service potvrdila pravidlo, podle kterého návštěvníci soudů a tribunálů v Anglii a Walesu nesmějí dovnitř přinášet chytré brýle schopné pořizovat fotografie nebo video. Pokud je mají u sebe, musí je při vstupu odevzdat. Zpět je dostanou při odchodu.
Nejde přitom o plošný zákaz elektroniky. Mobilní telefon může člověk u sebe nadále mít. Rozdíl spočívá v tom, jak snadno lze poznat, že někdo zařízení používá k natáčení. Telefon je při pořizování videa obvykle vidět, zatímco kamera umístěná přímo v obrubě brýlí může být pro ostatní mnohem méně nápadná.
Podezření na nápovědu během soudního řízení
Obavy soudů nejsou založené pouze na tom, co by chytré brýle teoreticky mohly umožnit. Pozornost vzbudil případ Laimonase Jakštyse u britského High Court. Během jednání se objevilo podezření, že by prostřednictvím chytrých brýlí mohl při křížovém výslechu dostávat instrukce.
Soudkyně Raquel Agnello KC mu nařídila zařízení sundat. Jakštys odmítl, že by brýle využíval k získávání odpovědí, a tvrdil, že v danou chvíli nebyly připojené k jeho telefonu.
Samotné fotografování a natáčení uvnitř britských soudů je přísně omezené už dlouho. HMCTS upozorňuje, že neoprávněné použití záznamového zařízení může mít vážné následky včetně řízení pro pohrdání soudem. Novinka tedy nespočívá v zákazu pořizování videa, ale v přístupu k technice, která jej může pořizovat méně nápadným způsobem.
Meta přitom své brýle vybavuje světelným indikátorem. Při nahrávání má okolí upozornit pulzující světlo na přední části obruby a výrobce používá také ochranné mechanismy proti jeho zakrytí. Pro prostředí soudní síně ale takové řešení očividně není dostatečnou zárukou.
Sedm milionů prodaných brýlí mění pravidla hry
Celý spor by byl méně významný, kdyby šlo o okrajovou technologickou hračku. Chytré brýle se ale postupně dostávají mezi běžné uživatele. Podle údajů citovaných britským deníkem The Guardian už Meta prodala přibližně sedm milionů kusů.
Rychlý růst potvrzuje také EssilorLuxottica, mateřská společnost značky Ray-Ban. Firma letos uvedla, že prodej chytrých brýlí vyvíjených s Metou ve druhém čtvrtletí meziročně téměř zdvojnásobila.
Soudy v Anglii a Walesu navíc nejsou první, kdo na podobnou techniku reaguje. V červenci oznámil omezení chytrých brýlí také soudní systém amerického státu New York. Vlastní pravidla začínají zavádět i některé restaurace, divadla a další podniky, kde může být nenápadné pořizování záznamu problémem.
Meta se tak dostává do poněkud paradoxní situace. Čím lépe se výrobcům daří schovat kameru, mikrofony a chytré funkce do vzhledu obyčejných brýlí, tím obtížnější je pro okolí rozeznat elektroniku od běžné pomůcky na očích.
Zdroj: DigitalTrends.com