Článek
Když se noc promění v den
Zní to jako science fiction, ale není. Start-up Reflect Orbital chystá první test už v roce 2026. Na oběžnou dráhu má zamířit satelit EARENDIL-1, který rozloží obří zrcadlo o velikosti 18 × 18 metrů. Jeho úkolem bude odrážet sluneční světlo zpět na vybranou oblast Země a ověřit, zda lze uměle prodloužit den.
V dalším kroku chce firma rozmístit až 4 000 takových satelitůna slunečně synchronní dráze. Ty by mohly dodávat světlo přesně tam, kde ho bude třeba – třeba do zemí s nedostatkem energie, do zimních oblastí nebo nad zemědělské regiony.
Společnost získala podporu i od amerického letectva v hodnotě 1,25 milionu dolarů. A o testování je údajně obrovský zájem – přihlásily se stovky firem i výzkumných institucí.
Když se z inovace stává hrozba
Ne všichni ale jásají. Astronomové varují, že odražené světlo by mohlo být několikanásobně silnější než měsíční svit. A protože paprsky nelze jednoduše vypnout, mohly by osvětlovat i místa, která k osvětlení určena nejsou.
Robert Massey z Královské astronomické společnosti upozorňuje, že zatímco Starlink a další satelitní sítě světelně znečišťují oblohu jen jako vedlejší efekt, Reflect Orbital to dělá záměrně. „Je to, jako bychom si na oblohu sami promítli světelnou show, která nikdy neskončí,“ říká.
Takové množství zrcadel by podle vědců mohlo z noční oblohy udělat blikající plátno – a znemožnit přesná astronomická pozorování.
Vesmírná zrcadla
Příroda pod tlakem světla
Narušení rytmu dne a noci by se dotklo nejen lidí, ale i zvířat. Biologové upozorňují, že umělé světlo mění chování hmyzu, ptáků i ryb. Mnoho druhů se orientuje podle přirozené tmy a měsíčního svitu – a jejich zmizení může mít katastrofální následky.
David Smith z organizace BugLife varuje, že světelné znečištění už teď roste o více než 10 % ročně, zejména kvůli LED osvětlení. A satelity s odrazy z vesmíru by podle něj „mohly tento problém znásobit do rozměrů, které si zatím neumíme představit“.
Kromě přírody by utrpělo i lidské zdraví. Přemíra světla v noci narušuje spánkový hormon melatonin a zvyšuje riziko únavy, depresí i metabolických poruch.
Firma se brání: světlo má být „měkké jako měsíc“
Reflect Orbital tvrdí, že obavy jsou přehnané. Osvětlené oblasti mají mít průměr jen několik kilometrů a intenzita světla nemá překročit sílu měsíčního svitu. Po každém záblesku se zrcadlo sklopí, aby světlo dál neodráželo.
Podle vývojářů jde o „řízené využití světla“, které má pomáhat – ne škodit. Projekt má podle nich potenciál prodloužit denní provoz solárních elektráren, podpořit zemědělství a umožnit fungování infrastruktury i v obdobích dlouhé tmy.
Jenže právě „řízení světla“ z vesmíru je podle expertů nebezpečné. Kdo bude rozhodovat, kam světlo dopadne? A co když někdo zneužije tuto technologii například k osvětlování vojenských oblastí?
Ztrácíme temnou oblohu?
Noční nebe, které kdysi inspirovalo básníky i vědce, se rychle mění. Satelity Starlink, reklamní drony, světelné smogové závoje nad městy – a nyní možná i vesmírná zrcadla. Každý z těchto kroků znamená další ztrátu temnoty, která byla pro lidské oči i přírodu po miliardy let samozřejmostí.
Zastánci projektu argumentují, že lidé se vždy přizpůsobovali novým zdrojům světla – od ohně po elektřinu. Jenže rozdíl je v měřítku. Oheň šel uhasit, lampa zhasnout. Satelit na oběžné dráze ale nikoli.
Světlo, které se nedá zhasnout
Otázka, kterou si vědci i laici kladou, zní prostě: potřebujeme opravdu světlo i tam, kde má být tma? Možná se díváme na zlomový moment. Technologie, která může pomoci řešit energetickou krizi, ale zároveň navždy změnit náš vztah k přírodě i vesmíru.
Stejně jako kdysi první žárovka rozsvítila noc, mohou vesmírná zrcadla rozsvítit celou planetu. Ale jestli se tím nerozplyne i kouzlo tmy, to už si možná uvědomíme příliš pozdě.
