Článek
Myšlenka skládacího telefonu je na papíře téměř dokonalá. Přístroj zůstane dostatečně malý na běžné telefonování, ale po otevření nabídne displej vhodný na práci, video nebo dvě aplikace vedle sebe. Právě tento koncept několik let lákal i redaktora Android Authority Karandeepa Singha.
Po delším používání však svůj pohled změnil. Ne proto, že by mu vadil viditelný přehyb displeje nebo vyšší cena. Vadit mu začala samotná snaha udělat z jednoho zařízení mobil, tablet, pracovní nástroj i centrum zábavy.
Zkušenost je zajímavá především tím, že jde proti jednomu z hlavních trendů posledních dvaceti let. Smartphone postupně nahradil MP3 přehrávače, kompaktní fotoaparáty, navigace, diáře i řadu dalších zařízení. Skládací mobily se snaží stejným způsobem pohltit i tablet.
Velký displej není automaticky důvod telefon otevírat
Právě zde Singh narazil na první problém. Možnost otevřít telefon a spustit několik aplikací současně sice funguje, v běžném životě ji ale využíval výrazně méně, než původně očekával.
To je důležitý rozdíl mezi tím, co zařízení technicky zvládne, a tím, co uživatel skutečně potřebuje. Velký vnitřní displej může být skvělý při práci s dokumenty, mapami nebo několika okny. Pokud ale podobné situace nastanou jen několikrát za měsíc, je otázkou, zda kvůli nim stojí za to nosit složitější zařízení každý den.
Singh proto začal jednotlivé činnosti znovu oddělovat. Telefon používá na běžnou komunikaci a každodenní úkoly. Tablet nechává na hry, filmy, časopisy a elektronické knihy. Práci řeší na notebooku připojeném k monitoru.
Výsledkem paradoxně není větší chaos, ale jasnější hranice mezi jednotlivými činnostmi.
Více zařízení může znamenat méně rozptylování
Právě tato část jeho zkušenosti je možná zajímavější než samotná kritika skládacích telefonů. Singh zjistil, že mu fyzické rozdělení zařízení pomáhá omezit neustálé přepínání mezi prací, sociálními sítěmi a zábavou.
Tablet bez pracovních aplikací se například výrazně méně podobá pracovnímu nástroji než otevřený skládací telefon se stejnými účty, oznámeními a aplikacemi jako na hlavní obrazovce. Podobně chytré hodinky umožňují zkontrolovat důležité upozornění bez nutnosti pokaždé sáhnout po telefonu.
Neznamená to, že skládací telefony nemají smysl. Pro člověka, který často cestuje, pracuje s dokumenty nebo pravidelně využívá více aplikací současně, může velký skládací displej nahradit tablet velmi dobře.
Jiná situace nastává u uživatele, který velkou obrazovku využije jen příležitostně. V takovém případě může být klasický telefon doplněný samostatným tabletem praktičtější. Tablet navíc může zůstat doma nebo v batohu a není nutné nosit jeho funkce v kapse celý den.
Zajímavou výjimkou jsou menší véčkové telefony. Ty se po otevření chovají téměř jako běžný smartphone, ale po zavření zabírají méně místa. Vnější displej navíc umožňuje vyřídit základní úkoly bez otevření telefonu.
Debata kolem skládacích telefonů se tak postupně přesouvá od otázky, zda technologie funguje, k mnohem praktičtější otázce. Potřebujeme skutečně jeden přístroj, který umí všechno?
Zdroj: AndroidAuthority.com