Článek
SpaceX na prahu změny, která zasáhne i Muska
V neděli 26. dubna 2026 se znovu rozhořela debata o tom, co by znamenalo uvedení společnosti SpaceX na burzu. Nejde jen o další technologický gigant, který by otevřel dveře investorům. V případě Elona Muska jde o zásah do samotného způsobu, jakým dlouhodobě funguje jeho osobní financování.
Podle investigace zveřejněné v deníku The New York Times si Musk v minulosti opakovaně půjčoval značné částky přímo od SpaceX. Nejvýraznější případ přišel v roce 2018, kdy si vzal úvěr téměř 100 milionů dolarů s úrokem mezi jedním a třemi procenty. Postupně se částka vyšplhala až na 500 milionů dolarů. Tyto peníze následně splatil v roce 2021 včetně zhruba 14 milionů dolarů na úrocích.
Takto levné financování je v běžném světě prakticky nedosažitelné. Právě proto se nyní mluví o tom, že vstup SpaceX na burzu by tuto možnost definitivně uzavřel. Veřejně obchodovaná firma podléhá přísnějším pravidlům, dohledu a tlaku investorů. Půjčky šéfovi by v takovém režimu byly minimálně velmi problematické.
Musk přitom dlouhodobě dává najevo, že veřejné firmy mu nejsou příliš po chuti. Už v roce 2013 psal zaměstnancům SpaceX, že nechce společnost dostat na burzu, dokud nebude splněn jeho cíl s kolonizací Marsu. Upozorňoval na extrémní volatilitu akcií a tlak na krátkodobé výsledky.
Historie finančních tahů, které by dnes neprošly
Pohled zpět ukazuje, proč Musk preferuje soukromé firmy. V roce 2008 si podle vlastních slov půjčil 20 milionů dolarů ze SpaceX, aby udržel Teslu nad vodou během finanční krize. O několik let později, v roce 2015, začala SpaceX skupovat dluh společnosti SolarCity, kde Musk působil jako předseda. Celkem šlo o 255 milionů dolarů. Následně Tesla SolarCity koupila za zhruba 2,6 miliardy dolarů a dluh byl splacen.
Podobné operace by dnes u veřejně obchodované firmy čelily mnohem větší kritice. Ostatně i Tesla, která na burze je, už musela zavést omezení. V roce 2023 přijala pravidla, která limitují půjčky velkým akcionářům, včetně Muska, pokud jako zástavu používají akcie firmy.
Tlak investorů se projevil i v roce 2024, kdy penzijní fond držící akcie Tesly podal žalobu. Tvrdil, že Musk poškozuje firmu tím, že přesouvá zdroje do projektu xAI. V soudním podání zazněla výmluvná otázka, zda by mohl šéf Coca-Coly paralelně budovat konkurenční nápojovou firmu a přesměrovávat do ní suroviny.
Právě tyto příklady ukazují rozdíl mezi soukromou a veřejnou firmou. Zatímco SpaceX mohl Musk využívat jako flexibilní finanční zázemí, vstup na burzu by znamenal konec této volnosti.
Zajímavý je i širší kontext. Platforma X, dříve známá jako Twitter, byla po Muskově akvizici stažena z burzy. Následně se stala součástí xAI, která byla letos začleněna do SpaceX. Pokud SpaceX skutečně vstoupí na burzu, může se tím nepřímo vrátit mezi veřejně obchodované společnosti i tato část jeho impéria.
Zdroj: Gizmodo.com