Článek
Zdanění kryptoměn v roce 2026: co už nejde přehlédnout
Rok 2026 je pro české držitele kryptoměn přelomový. V daňovém přiznání se poprvé naplno projeví změny, které vstoupily v platnost v průběhu roku 2025. Stát tím dává jasně najevo, že kryptoměny už nevnímá jako okrajovou záležitost, ale jako běžnou investici se stejnými povinnostmi, jaké platí u akcií nebo podílových fondů.
Základní princip zůstává stejný. Pokud někdo kryptoměny pouze drží a nijak s nimi nenakládá, žádná daňová povinnost mu nevzniká. Jakmile ale dojde k jejich prodeji za běžnou měnu, směně za jinou kryptoměnu nebo k použití při placení zboží či služeb, vzniká zdanitelný příjem. To samé platí i pro výnosy ze stakingu nebo jiných forem odměn, které se daní jako ostatní příjem.
Novinkou, která má praktický dopad na tisíce lidí, je hranice 100 tisíc korun. Pokud součet všech příjmů z kryptoměnových transakcí za rok tuto částku nepřesáhne, není nutné je vůbec uvádět do daňového přiznání. Důležité je, že se nejedná o zisk, ale o celkové příjmy. Jakmile je limit překročen, daní se už skutečný zisk, tedy rozdíl mezi příjmy a prokazatelnými náklady.
Bitcoin
Tři roky držení a výrazně ostřejší kontrola
Druhou zásadní změnou je zavedení tříletého časového testu. Pokud investor prodá kryptoměnu až po třech letech držení, je tento příjem od daně osvobozen. Pro dlouhodobé držitele bitcoinu a dalších kryptoměn jde o významnou úlevu, která dává smysl i z pohledu stability trhu.
S tím ale souvisí vyšší nároky na evidenci. Finanční úřad může po poplatníkovi chtít doložit, kdy byla kryptoměna pořízena a jak dlouho ji skutečně držel. Typicky půjde o výpisy z burz, směnáren nebo jiné technické záznamy. Bez nich se na časový test nelze spolehnout.
Zásadně se mění i kontrolní prostředí. Finanční správa má k dispozici mnohem širší možnosti, jak kryptotransakce dohledávat. Evropská pravidla ukládají burzám a poskytovatelům kryptoslužeb povinnost předávat údaje o klientech. Anonymita, se kterou si lidé kryptoměny dlouho spojovali, se tím výrazně zmenšuje.
Daňová sazba zůstává v základní výši patnáct procent. U poplatníků s vyššími celkovými příjmy ale může část zisku spadnout do vyšší sazby podle daňového pásma. Rozhodující je vždy celkový daňový základ, nikoli pouze výnosy z kryptoměn.
Pro řadu investorů tak rok 2026 znamená nutnost vrátit se k historickým transakcím, dát si do pořádku evidenci a počítat s tím, že kryptoměny už jsou plnohodnotnou součástí daňového systému. A všechno nasvědčuje tomu, že tento trend bude dál sílit.