Pomůže virtuální realita s včasným odhalením Alzheimerovy choroby?

Stanovení diagnózy Alzheimerovy choroby v současnosti vyžaduje kombinaci drahých a často invazivních metod – od neurologických testů přes snímkování mozku až po analýzy krve. Jednotný, spolehlivý biomarker přitom stále chybí. Nový přístup vědců, který spojuje sledování kognitivních schopností s virtuální realitou, však ukazuje slibnou alternativu. Nejenže by mohl zefektivnit diagnostiku, ale zároveň ji výrazně zpřístupnit.

V centru pozornosti výzkumného týmu stojí tzv. prostorová paměť a schopnost orientace – dvě funkce mozku, které Alzheimer postupně narušuje. Pomocí VR scénářů lze tyto schopnosti otestovat mnohem přesněji a realističtěji než pomocí klasických dotazníků nebo papírových testů. Účastníci výzkumu byli například požádáni, aby si zapamatovali umístění předmětů v několika virtuálních obývacích pokojích. Výsledky jejich výkonu pak vědci porovnávali s hladinami určitých proteinů v krvi, zejména Aβ42/Aβ40 a pTau217 – tedy látek spojených s vývojem Alzheimerovy choroby.

„Zjistili jsme sníženou schopnost zapamatovat si polohu předmětů a také nižší přesnost v jejich umisťování u starších dospělých i u osob s lehkým kognitivním poškozením,“ uvedla neurovědkyně Tammy Tran, která výzkum prezentovala na letošní konferenci Cognitive Neuroscience Society.

Výzkumníci testovali VR systém na různých skupinách – od mladých zdravých jedinců přes seniory až po pacienty s podezřením na Alzheimerovu nemoc. Právě lidé s počátečními příznaky (tzv. mírné kognitivní postižení) vykazovali zřetelné problémy při plnění prostorových úkolů ve virtuálním prostředí.

Zásadním prvkem celého systému jsou senzory sledující pohyb hlavy a očí, které výzkumníci integrovali do VR brýlí – podobných těm, jaké nabízí Apple Vision Pro nebo chystané Meta Orion. Pomocí těchto zařízení mohli přesně sledovat, jak se lidé orientují v prostorově složitých scénářích, například ve virtuálních chodbách nebo mezi skrytými orientačními body.

„Různá úroveň složitosti jednotlivých scén umožňuje zvýraznit rozdíly mezi mladšími a staršími účastníky – a ještě výrazněji mezi zdravými staršími lidmi a těmi s raným Alzheimerem,“ doplňuje neurovědec a odborník na robotiku Manu Madhav, který je na projektu rovněž podepsán.

Cílem celého výzkumu není pouze včasná diagnostika. Autoři projektu věří, že VR systém může pomoci i s dlouhodobým sledováním vývoje nemoci a s navrhováním konkrétních intervencí, které by mohly kognitivní úpadek zpomalit.

„Náš nástroj je navržen jak pro odborníky, tak pro pečovatele. Umožní včasné zachycení Alzheimerovy choroby, průběžné sledování stavu a podpoří cílené intervence,“ uvedli výzkumníci ve společném prohlášení.

Virtuální realita tak opět ukazuje, že může být víc než jen technologickým gadgetem. Stává se mostem mezi pokrokem a lidskostí – a v tomto případě také mezi diagnózou a nadějí. Pokud se tento přístup osvědčí v širší praxi, mohlo by jít o jeden z nejvýznamnějších posunů v diagnostice Alzheimerovy choroby za poslední desetiletí.

Zdroj: DigitalTrends.com (odkaz)