Hlavní obsah

Pentagon a Vatikán na ostří nože. Tajné jednání, které mění pravidla hry

Foto: Freepik

Křesťanství

Napětí mezi Spojenými státy a Vatikánem nabírá nečekaný směr. Zákulisní jednání v Pentagonu a následné kroky papeže Lea XIV naznačují, že vztahy se dostaly do jedné z nejcitlivějších fází za poslední roky.

Reklama

Článek

Jednání, které nemá obdoby

V lednu letošního roku proběhla v Pentagonu schůzka, která podle dostupných informací nemá v moderní historii obdoby. Náměstek ministra obrany pro politiku Elbridge Colby si tehdy pozval kardinála Christopha Pierra, tehdejšího apoštolského nuncia ve Spojených státech a zástupce papeže Lea XIV.

Podle informací zveřejněných novinářem Mattiou Ferraresim ve spolupráci s médii The Free Press a následně potvrzených serverem Letters from Leo, se jednání neslo ve velmi napjaté atmosféře. Americká strana měla detailně rozebírat papežův lednový projev o stavu světa a interpretovat ho jako nepřímý útok na zahraniční politiku Washingtonu.

Zlomovým momentem se měla stát pasáž, v níž papež Leo XIV kritizoval posun od diplomacie založené na dialogu k přístupu založenému na síle. Právě tato věta byla podle zdrojů Pentagonu vnímána jako přímá výzva vůči tzv. Donroe Doctrine, tedy aktualizované verzi Monroeovy doktríny, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa.

Situace údajně vyhrotila natolik, že jeden z amerických představitelů zmínil historický precedent tzv. avignonského papežství ze 14. století, kdy francouzská koruna donutila papeže přesunout sídlo mimo Řím. Tento odkaz byl ve Vatikánu vnímán jako mimořádně citlivý a podle některých interpretací i jako nepřímé varování.

Foto: Freepik

Křesťanství

Reakce Vatikánu a změna plánů

Kardinál Christophe Pierre měl podle dostupných informací během jednání zůstat zdrženlivý a neeskalovat situaci. Vatikán však následně nezměnil svůj postoj a naopak začal vystupovat ještě důrazněji.

Napětí se promítlo i do konkrétních kroků. Původně plánovaná návštěva papeže Lea XIV ve Spojených státech, která měla proběhnout v roce 2026 u příležitosti 250. výročí vzniku USA, byla nakonec odložena na neurčito. Pozvání osobně předal viceprezident JD Vance v květnu 2025, krátce po papežově zvolení.

Podle vyjádření vatikánských představitelů hrálo roli několik faktorů. Vedle rozdílů v zahraniční politice šlo i o rostoucí nesouhlas amerických biskupů s deportační politikou administrativy a snahu Vatikánu nevstupovat do vnitropolitického boje před americkými volbami.

Symbolický rozměr celé situace podtrhuje plán papeže na 4. července 2026. Namísto návštěvy Spojených států má Leo XIV zamířit na italský ostrov Lampedusa, který je dlouhodobě spojován s migrační krizí a přílivem uprchlíků ze severní Afriky.

Napětí, které nepolevuje

Z dostupných informací vyplývá, že lednové jednání v Pentagonu nebylo izolovanou epizodou, ale spíše bodem zlomu. Papež Leo XIV po něm nezmírnil svou rétoriku, naopak ji v následujících týdnech ještě zesílil.

Zároveň se objevily informace, že někteří vatikánští představitelé začali zvažovat omezení kontaktů s americkou administrativou na nejvyšší úrovni. Obavy vyvolal především styl komunikace, který podle nich překročil běžné diplomatické hranice.

Vztahy mezi Spojenými státy a Svatým stolcem tak vstupují do období, které může mít dlouhodobé důsledky. Historie sice zná napjaté momenty mezi oběma stranami, současná situace však ukazuje, jak snadno se může diplomatický dialog změnit v otevřený střet hodnot a strategií.

Další články