Článek
Postavit datové centrum s nejmodernějšími procesory nestačí. Musíte ho také napájet elektřinou, zajistit chlazení a propojit tisíce výkonných čipů. Právě zde Elon Musk vidí jednu z největších překážek dalšího rozvoje umělé inteligence. SpaceX proto plánuje využít zkušenosti z výroby raketových motorů také při budování energetické infrastruktury. Rozsah připravovaných investic je přitom natolik vysoký, že americký investor Bill Ackman připustil možnost zadlužení společnosti až o jeden bilion dolarů.
Musk při nedávném zveřejnění hospodářských výsledků SpaceX oznámil záměr přidat v roce 2027 přibližně deset gigawattů výpočetní kapacity. Pokud společnost splní také letošní cíle, měla by na konci příštího roku provozovat infrastrukturu s celkovým jmenovitým příkonem výpočetních systémů kolem 13 gigawattů.
Pro představu, jde o 13 milionů kilowattů. Taková hodnota už odpovídá příkonu rozsáhlé průmyslové infrastruktury, nikoliv několika běžných serveroven. A samotné procesory představují pouze část celkové energetické náročnosti datových center.
SpaceX
SpaceX chce proto budovat energetické a chladicí zázemí rychleji než samotnou výpočetní kapacitu. Musk dokonce hovoří o možnosti přidat během příštího roku infrastrukturu pro dalších 20 gigawattů. Přiznává však, že dosažení takového cíle bude mimořádně obtížné.
Technologie z raketových motorů mají pomoci s výrobou elektřiny
Jedním z nejzajímavějších detailů Muskových plánů je způsob, jakým chce SpaceX urychlit zajištění energetických zdrojů. Společnost totiž nechce být zcela závislá na dodavatelích průmyslových zařízení.
Musk upozornil především na nedostatek některých součástí plynových turbín. Výrobcům podle jeho vyjádření způsobují komplikace zejména lopatky a další vysoce namáhané komponenty, jejichž dodací lhůty mohou za ostatními částmi turbín zaostávat o 12 až 18 měsíců.
SpaceX má přitom vlastní zkušenosti s výrobou přesných odlitků pro raketové motory, které musí odolávat extrémním teplotám a mechanickému namáhání. Musk proto chce část těchto schopností využít také při výrobě turbínových komponent.
Pokud se tento postup osvědčí, SpaceX získá možnost zkrátit čekání na důležité součásti energetických zařízení. Neznamená to ovšem, že by společnost dokázala sama okamžitě vyrobit a uvést do provozu kompletní elektrárny. Kromě turbín potřebuje také palivo, připojení, rozvodny, transformátory, povolení a dostatečně dimenzované chlazení.
Musk současně nevylučuje využití solární a větrné energie. Jeho snahou je kombinovat různé zdroje tak, aby nedostatek elektřiny nebrzdil uvádění dalších procesorů do provozu.
Jde o zajímavou změnu v konkurenčním boji o umělou inteligenci. Zatímco technologické firmy tradičně soupeřily především o kvalitnější čipy a rychlejší algoritmy, stále významnější roli získává schopnost postavit a provozovat samotnou infrastrukturu.
Bilion dolarů není rozpočet. Musk chce ale ještě mnohem víc
Právě finanční stránku celé expanze otevřel 29. října 2026 investor Bill Ackman na konferenci Milken Institute v Mexiku. Podle něj je dlouhodobá poptávka po výpočetním výkonu dostatečně silná, aby ospravedlnila vysoké investice. Zároveň ale upozornil, že jednotlivé společnosti nemusí mít stejně dobrý přístup ke kapitálu.
Zavedení technologičtí giganti mohou při financování využít příjmy ze stávajícího podnikání a relativně silné rozvahy. Menší poskytovatelé výpočetní infrastruktury, kteří spoléhají především na úvěry, jsou podstatně citlivější na úrokové sazby i případné výkyvy poptávky.
Ackman v této souvislosti uvedl SpaceX jako příklad mimořádně kapitálově náročného projektu. Pokud Musk naplní své ambice, mohla by společnost podle jeho odhadu potřebovat až bilion dolarů vypůjčených prostředků.
Tuto částku je však nutné chápat jako spekulativní scénář, nikoliv jako oznámenou hodnotu úvěru nebo oficiální investiční plán. SpaceX zatím žádné takto vysoké zadlužení neoznámila.
Finanční náročnost podnikání nicméně potvrzují její hospodářské výsledky. Za prvních devět měsíců roku 2026 vykázala kapitálové výdaje přibližně 48 miliard dolarů, přičemž téměř 40 miliard připadalo na oblast superinteligence. Jedná se tedy o investice, které již společnost vykázala, nikoliv pouze o Muskovy sliby.
Důležitý je také obchodní model. Musk počítá s tím, že SpaceX bude přibližně polovinu výpočetního výkonu využívat pro vlastní potřeby a druhou polovinu poskytovat externím zákazníkům. Poměr se má měnit podle aktuální poptávky.
Výpočetní infrastruktura se tak může stát významným zdrojem příjmů, nikoliv jen nákladnou podporou vývoje umělé inteligence. Zda budou budoucí tržby skutečně stačit k financování mimořádně rychlé expanze, ale ukážou až další hospodářské výsledky.
Musk navíc přemýšlí v ještě větším měřítku. Na sociální síti X 31. října popsal vizi, ve které by se výkonné systémy umělé inteligence dostávaly do hlubšího vesmíru pomocí elektromagnetických urychlovačů vybudovaných na Měsíci. Hovoří dokonce o tempu přidávání kapacity přesahujícím jeden petawatt ročně, tedy milion gigawattů nového instalovaného výkonu za rok.
Nízká měsíční gravitace a prakticky nulová atmosféra by podobnému způsobu vypouštění nákladů skutečně pomáhaly. Zůstává však řada nevyřešených technických otázek, od výroby zařízení na Měsíci přes odvod odpadního tepla až po komunikaci se Zemí.
Pro tento vzdálený projekt zatím není známý závazný harmonogram ani schválený rozpočet. Mnohem konkrétnější odpověď na otázku, kam až mohou ambice SpaceX sahat, tak přinese rok 2027. Tehdy se ukáže, zda společnost dokáže dostatečně rychle zajistit energetickou infrastrukturu a uvést do provozu slíbené výpočetní kapacity.
Zdroj: