Linux běží přímo v PDF

V posledních letech vývojáři stále častěji experimentují s možnostmi, které PDF nabízí. Nedávno například Thomas Rinsma představil Tetris nebo dokonce Doom běžící přímo v souboru PDF. To už bylo dostatečně bizarní, ale nyní se posunul ještě dál. Podařilo se mu totiž v PDF spustit emulovaný Linux – což je něco, co by si většina lidí nikdy nedokázala představit.

Možná si říkáte, proč by to někdo dělal? Odpověď je jednoduchá: protože to jde. Tento experiment je fascinující ukázkou toho, jak lze obejít tradiční způsoby spouštění softwaru a jaké nečekané možnosti se skrývají ve formátech, které považujeme za nudné nebo neměnné. Spuštění operačního systému v dokumentu je sice spíše kuriozitou než praktickou záležitostí, ale ukazuje, jak se technologie neustále posouvá kupředu.

Klíčem k úspěchu byl emulátor TinyEMU RISC-V, který se Thomasu Rinsmovi podařilo upravit tak, aby běžel uvnitř PDF. Tento emulátor běžně slouží k běhu systémů založených na architektuře RISC-V, ale jeho verzi bylo nutné přizpůsobit velmi specifickým podmínkám.

Aby bylo možné TinyEMU spustit v PDF, bylo potřeba překompilovat jeho kód do asm.js, což je mezikrok mezi tradičním JavaScriptem a novějším WebAssembly (WASM). To se podařilo díky starší verzi nástroje Emscripten, který umožňuje překládání kódu napsaného v C/C++ do asm.js.

PDF soubory sice podporují JavaScript, ale běhové prostředí v prohlížečích je značně omezené – například prohlížeč Chrome má v PDF enginu vypnutý JIT kompilátor (Just-In-Time), což výrazně zpomaluje běh jakéhokoliv kódu. Výsledkem je, že Linux sice běží, ale velmi pomalu.

Samotné zobrazení Linuxu v PDF bylo další technickou výzvou. Klasický výstup emulovaného systému (například konzole) se musel přizpůsobit prostředí PDF, kde neexistuje přímá podpora vykreslování pixelů jako v běžném okně prohlížeče.

Řešení? Každý řádek obrazovky se skládá z textových polí, jejichž obsah je nastaven na různé ASCII znaky. Tím se simuluje obrazovka s textovým výstupem. Uživatel tak vlastně vidí Linux běžící na jakési „textové matici“.

Ovládání je omezené, ale funkční. Vývojář implementoval jednoduchou virtuální klávesnici s několika tlačítky a textovým polem pro zadávání příkazů. Přestože je interakce pomalá a poněkud neohrabaná, umožňuje uživateli skutečně ovládat běžící systém.

Největší slabinou tohoto projektu je jeho extrémně nízký výkon. Spuštění linuxového jádra trvá v PDF přibližně 30 až 60 sekund, což je více než stokrát pomalejší, než kdyby běželo na běžném hardwaru nebo dokonce v tradičním emulátoru.

Důvodem je právě zmíněná absence JIT kompilace v prohlížečích. JavaScript v PDF je interpretován pomaleji než v klasickém webovém prostředí, což znamená, že i jednoduché operace zabírají mnohem více času. Praktická použitelnost takového Linuxu je proto velmi omezená.

Navzdory tomu jde o technicky velmi zajímavý experiment, který ukazuje, že PDF je mnohem mocnější formát, než si většina lidí uvědomuje.

Na první pohled se může zdát, že běh Linuxu v PDF nemá žádné praktické využití. Ve skutečnosti však ukazuje několik důležitých aspektů:

Spuštění Linuxu v PDF je ukázkou programátorské kreativity a důvtipu. I když praktické využití je v současné době velmi omezené (kvůli výkonu), tento experiment otevírá zajímavé otázky o možnostech a budoucnosti formátu PDF.

Je možné, že podobné techniky najdou uplatnění v jiných oblastech – například při sandboxingu aplikací, vzdělávacích experimentech nebo interaktivních dokumentech s pokročilými funkcemi.

Zároveň tento projekt připomíná, že i zavedené technologie mohou překvapit. PDF, které mnozí považují za zastaralý a rigidní formát, se v rukou šikovných vývojářů stává nečekaně flexibilním prostředím, kde může běžet třeba i celý operační systém.

A kdo ví? Možná se v budoucnu setkáme s ještě bláznivějšími experimenty. Linux běžící v Excelu? Windows ve Wordu? Možnosti jsou nekonečné – stačí jen správně využít existující technologie.

Zdroj: Root.cz (odkaz)