Článek
Semafory patří k věcem, které vnímáme jako naprostou samozřejmost. Jasná trojice barev platí na světových křižovatkách víc než sto let a řidiči nad ní dávno nepřemýšlejí. Jenže vědci teď přicházejí s návrhem, který může pravidla silničního provozu jednou zásadně proměnit — ke známým barvám by měla přibýt ještě čtvrtá, bílá. A její účel je překvapivě prostý: pomoci autonomním autům zrychlit průjezd křižovatkami a omezit tvorbu kolon.
Proč právě bílá?
Na první pohled jde o drobný detail, jenže ve skutečnosti stojí na výrazně širší myšlence. Tým z americké Státní univerzity v Severní Karolíně se zabýval tím, jak se autonomní auta chovají v provozu, když se jich v jednom místě sejde víc. Ukázalo se, že elektronické řízení mezi jednotlivými vozy funguje rychleji než lidské reakce. A pokud se takových aut v okolí křižovatky shromáždí dostatek, jejich „spolupráce“ může přinést výrazné zrychlení celého provozu.
Bílá barva na semaforu má být jednoduchým signálem, že se řízení provozu předává těmto autonomním vozidlům. Neznamená to tedy, že by řidič musel přemýšlet nad novými pravidly — naopak. Stačilo by držet se auta před sebou a plynule pokračovat v jeho tempu. O samotnou koordinaci by se postaral systém, který vozy mezi sebou sdílí v reálném čase informace o rychlosti, vzdálenosti nebo plánovaném směru.
Semafor
Když auta řídí křižovatku sama
Zní to jako sci-fi, ale simulace ukazují, že tento princip může mít překvapivý efekt. Pokud se v okolí objeví dost autonomních vozů, dokážou společně zkrátit čekání o jednotky až desítky procent — a v některých modelech dokonce téměř o sto. Nejde jen o jednu křižovatku. V momentě, kdy by podobný systém fungoval na širší ploše, mohla by se plynulost provozu zvýšit v celém městském okruhu. Méně stání na červené, méně zbytečného rozjíždění a nižší spotřeba paliva.
Právě proto se o bílé barvě mluví jako o signálu budoucnosti. Ne proto, že by měnila stávající pravidla, ale protože se snaží využít potenciál technologií, které už dnes jezdí po silnicích.
Jak by to změnilo chování řidičů?
Paradoxně skoro nijak. To je možná nejzajímavější aspekt celého návrhu — nevyžaduje po řidičích žádné překopání dosavadního chování. Bílá by jen znamenala: drž se auta před sebou, systém se o koordinaci postará.
V praxi by to vypadalo jako situace, kdy kolona plynule projíždí křižovatkou bez zastavení. Rozdíl je v tom, že tempo by řídil automatizovaný „vedoucí“ proud vozů, nikoliv člověk, který občas brzdí příliš pozdě nebo neurčitě váhá.
Dostane se bílá barva i do Evropy?
A tady přichází realita. Jakákoliv změna značení na pozemních komunikacích je běh na dlouhou trať. Znamenalo by to upravit právní předpisy, technické normy i výuku řidičů. Navíc by bylo nutné vyměnit nebo upravit samotné semafory, což je proces, který stojí čas i peníze.
Evropské státy jsou v podobných inovacích obvykle opatrnější než USA. Pokud se tedy bílá barva v budoucnu skutečně ukáže jako přínosná, půjde spíše o postupné zavádění na vybraných místech, než o rychlou celoplošnou změnu. Odborníci se shodují, že prvním krokem budou testovací zóny v uzavřeném nebo polo-uzavřeném provozu.
I kdyby bílá nakonec neprošla, téma už odstartovalo debatu
Růst počtu autonomních aut je jasně vidět a dopravní infrastruktura se jejich přítomnosti dříve či později bude muset přizpůsobit. Není jisté, zda to bude právě čtvrtá barva, ale směr je jasný. Dopravní systém budoucnosti se bude opírat více o digitální komunikaci a méně o lidské reflexy, které mají své limity.
A zatímco řidiči se mohou na novinky dívat s nedůvěrou, čísla jsou neúprosná: pokud technologie opravdu dokáže snížit kolony o desítky procent, stane se nakonec silným argumentem sama o sobě.
