Když prší, vyrábí proud. Nový čínský experiment míří na jezera i přehrady

Myšlenka, že déšť může sloužit jako zdroj energie, působila dlouho spíš poeticky než technicky. Teď ale čínští vědci předložili funkční důkaz, že to jde i jednoduše a levně. Na Nankingské univerzitě letectví a astronautiky vznikl plovoucí generátor, který využívá čistě kinetickou energii dopadajících kapek. Základní princip není nový, ale provedení ano. Právě to udělalo z nenápadného projektu technologii, na kterou se začínají zaměřovat energetické firmy i výzkumné instituce.

Běžné systémy přeměny deště na elektřinujsou těžké, stojí na pevné konstrukci a jejich výroba i údržba jsou nákladné. Nový přístup je jiný. Vědci nechali veškerou oporu na vodní hladině a samotný generátor výrazně odlehčili. Výsledkem je zařízení, které má podle publikované studie nižší hmotnost o více než osmdesát procent a poloviční výrobní náklady, aniž by ztratilo výkon proti klasickým pozemním modelům.

Klíčem je povrch reagující na dopad kapky. Když na něj déšť udeří, vytvoří se elektrický náboj, který se okamžitě odvádí do kondenzátorů. Aby se na povrchu nehromadila voda, vědci přidali systém drobných drenážních otvorů. Voda díky nim stéká dolů a nevytváří hladký film, který by jinak bránil vzniku elektrického náboje. Zdánlivá drobnost má velký vliv na stabilitu výroby elektřinyi při silném dešti.

Testy navíc ukázaly odolnost proti teplotním výkyvům, slané vodě i postupnému zanášení povrchu mikroorganismy. Je to důležité, protože vodní nádrže jsou dynamické prostředí a technologie musí vydržet roky bez složité údržby. Kondenzátory se podle výzkumníků dokážou nabít už během několika minut na napětí, které stačí pro napájení senzorů, monitorovacích zařízení a další drobné elektroniky.

Čína v posledních letech masivně investuje do čisté energie a stále víc hledá cesty, jak kombinovat různé typy zdrojů. Právě v tom může být nová technologie zajímavá. Nejde o konkurenci solárních panelů nebo větrníků. Spíš o lehký doplněk, který funguje, když ostatní zdroje nemají ideální podmínky. Déšť sice není nepřetržitý, ale ve vlhkých oblastech přichází pravidelně a často tam, kde je nedostatek volné půdy.

Plovoucí generátor se proto nabízí hlavně pro jezera, údolní nádrže nebo pobřežní vody. Provozní plocha je v těchto místech téměř neomezená a zařízení nepřekáží vodohospodářským aktivitám ani rybolovu. Hlavní autor projektu upozorňuje, že podobná řešení mohou v budoucnu tvořit část širších energetických celků spolu s fotovoltaikou umístěnou na hladině nebo s pobřežními větrníky.

Podle dostupných údajů navíc v Číně růst čisté energie v první polovině roku 2025 dokonce předběhl růst spotřeby. To ukazuje, že země dokáže nové technologie rychle integrovat do praxe a zvyšovat podíl elektřiny bez fosilních paliv. Právě do této strategie zapadá i výroba elektřiny z deště. Nenápadná, ale škálovatelná technologie, kterou lze přidat do míst, kde velké zdroje nemají prostor.

Vědci zatím pracují na zvýšení citlivosti materiálu a na efektivnějším ukládání získané energie. Přesto už teď projekt ukazuje, že jednoduché inovace mohou přinést velmi zajímavé výsledky. Dešťové kapky dopadají na vodní hladiny každý den. Pokud se je podaří využít ve velkém, získají jezera a přehrady novou energetickou roli, kterou dosud nikdo bral jen jako teoretickou možnost.

Vynález je zatím v rané fázi, ale jeho kombinace nízké ceny, odolnosti a snadné instalace mu dává šanci dostat se do reálného provozu poměrně rychle. A právě to je na projektu nejzajímavější. Nejde o efektní laboratořní demonstraci, ale o technologii, která stojí na jednoduchém fyzikálním principu a může doplnit existující čisté zdroje tam, kde jiné možnosti narážejí na prostor nebo náklady.

Zdroj: Sciencedaily.com (odkaz)