Článek
Na konci loňského roku padlo rozhodnutí, které vzbudilo pozornost po celém světě. Od 10. prosince 2025 začal platit zákaz používání sociálních sítí pro osoby mladší 16 let. Šlo o první takto razantní krok svého druhu a řada států jej sledovala jako možný vzor.
Jenže první konkrétní data přinášejí spíš nepříjemné otázky než jasné odpovědi.
Podle průzkumu organizace Molly Rose Foundation, který proběhl v březnu 2026 mezi 1 050 dětmi ve věku 12 až 15 let, zůstává 61 procent z nich aktivních na jedné nebo více zakázaných platformách. Jinými slovy, většina dětí zákaz fakticky ignoruje nebo obchází.
Ještě výraznější je jiný údaj. Sedm z deseti dotázaných uvedlo, že obejít omezení je snadné. To naznačuje, že technická opatření, na kterých celý systém stojí, mají zásadní slabiny.
Regulace versus realita
Zákazměl ambiciózní cíl. Omezit negativní dopady sociálních sítí na psychiku mladých lidí, zejména v oblasti úzkostí, kyberšikany nebo závislosti na online prostředí.
Jenže podle stejného průzkumu zatím nelze říct, že by měl jasně pozitivní nebo negativní dopad na psychickou pohodu dětí. Efekt opatření je podle autorů studie zatím nejasný.
Andy Burrows, výkonný ředitel Molly Rose Foundation, k tomu uvedl, že výsledky otevírají zásadní otázky ohledně efektivity celého opatření. Podle něj by případné převzetí podobného modelu jinými státy mohlo být riskantní krok.
Problém totiž není jen v samotném zákazu, ale hlavně v jeho vymáhání. Děti využívají různé způsoby, jak se na platformy dostat. Od falešných údajů při registraci až po sdílené účty nebo technické obcházení kontrol.
Platformy pod tlakem
Do celé situace vstupuje i další rovina. V březnu 2026 zveřejnila australská vláda vlastní zprávu o tom, jak technologické firmy zákaz dodržují.
Pod drobnohledem se ocitly společnosti Snap, TikTok, Meta, tedy provozovatel Facebooku a Instagramu, a také YouTube. Úřady zkoumají možné porušení pravidel a nedostatečnou kontrolu věku uživatelů.
Vyšetřování vede tamní eSafety Commission, která má poměrně silné pravomoci. Může udělovat pokuty, vydávat závazná opatření nebo se obrátit na soud. V krajním případě hrozí firmám sankce až do výše 49,5 milionu australských dolarů.
Rozhodnutí o dalším postupu by mělo padnout do poloviny roku 2026.
Celá situace tak ukazuje, že samotný zákaz nestačí. Pokud mají podobná opatření fungovat, musí být technicky vymahatelná a zároveň realistická vůči chování uživatelů.
Zdroj: Engadget.com