Chytré brýle u řidičů začínají vadit. Úřady řeší riziko, které ještě před pár lety neexistovalo

Mobil v ruce za volantem už dnes nikoho nepřekvapí jako téma pro pokuty a dopravní kampaně. Jenže technologie se posouvá dál a na scénu se dostává něco mnohem nenápadnějšího. Chytré brýle. Ne ty obyčejné dioptrické, ale zařízení, která umí nahrávat video, přijímat hlasové povely, zobrazovat upozornění, pracovat s navigací a v novějších generacích také využívat umělou inteligenci.

Právě kvůli tomu se v americkém státě Illinois objevil návrh zákona, který by podobná zařízení za volantem výslovně omezil. Podle návrhu House Bill 4843 by se pravidla proti rozptýlenému řízení rozšířila také na chytré brýle s umělou inteligencí. Návrh se tak netýká běžných brýlí, ale elektroniky, která dokáže řidiči promítat digitální informace přímo před oči.

Na první pohled to může znít jako problém vzdálený českým silnicím. Jenže chytré brýle nejsou žádná laboratorní hračka. Meta už prodává brýle Ray-Ban Meta, Snap vyvíjí vlastní brýle pro rozšířenou realitu a o tomto směru se dlouhodobě mluví i u dalších velkých technologických firem. Pokud se z podobných zařízení stane běžná spotřební elektronika, objeví se dříve nebo později i v autech.

Illinois Secretary of State Alexi Giannoulias návrh spojuje hlavně s bezpečností provozu. Jeho argument stojí na tom, že řidič má sledovat silnici, ne digitální obsah. U telefonu, tabletu nebo vestavěného displeje v autě je alespoň jasné, kam se člověk dívá. U chytrých brýlí může řidič působit dojmem, že sleduje vozovku, i když se mu ve skutečnosti přímo před očima zobrazují jiné informace.

A v tom je hlavní rozdíl. Navigační pokyn může být užitečný. Varování před překážkou také. Jenže stejné brýle mohou ukázat zprávu, upozornění z aplikace, záznam z kamery, překlad textu nebo odpověď AI asistenta. Řidič tedy nemusí držet telefon v ruce, přesto se jeho pozornost může rozpadnout úplně stejně, možná ještě hůř.

Dosavadní pravidla pro rozptýlené řízení vznikala v době, kdy hlavním nepřítelem byl mobil. Jenže chytré brýle mění situaci. Neleží na sedadle, nejsou v držáku a policista je nemusí na první pohled rozpoznat jako aktivní elektronické zařízení. Z venku mohou vypadat téměř jako normální brýle. Uvnitř se ale může odehrávat úplně jiný digitální svět.

Pro české řidiče je na celé věci zajímavé hlavně to, že podobná debata může přijít i do Evropy. Dnes se řeší telefonování, psaní zpráv, ovládání navigace nebo sledování palubních obrazovek. Jenže chytré brýle do toho přidávají další vrstvu, na kterou současná pravidla nemusí být dostatečně přesná.

Bude rozdíl mezi brýlemi, které jen pasivně nahrávají video, a brýlemi, které řidiči zobrazují obsah? Měla by být povolená navigace v zorném poli, ale zakázané zprávy? A jak se bude dokazovat, co řidič v danou chvíli skutečně viděl? To nejsou teoretické otázky pro vzdálenou budoucnost. S nástupem AI asistentů v nositelné elektronice se mohou objevit poměrně rychle.

Technologické firmy budou pochopitelně tvrdit, že podobná zařízení mohou bezpečnost zlepšit. V některých situacích to může být pravda. Dobře navržený systém by mohl řidiče upozornit na nebezpečí, ukázat jednoduchou navigaci nebo umožnit ovládání bez sahání na telefon. Jenže jakmile se do zorného pole dostanou zprávy, oznámení, videa nebo konverzace s umělou inteligencí, z pomocníka se snadno stane další rušivý prvek.

Illinois tak možná řeší něco, co dnes vypadá jako okrajová novinka. Ve skutečnosti ale naráží na mnohem větší téma. Autoři zákonů budou muset znovu promyslet, co znamená věnovat se řízení. Nestačí už jen sledovat, zda má člověk v ruce telefon. Brzy může být podstatné i to, co má přímo před očima.

Zdroj: Digitaltrends.com, ittb.cz