ChatGPT jako zpovědnice? Uživatelé do AI píší věci, které by neřekli ani rodině

Evropa v posledních letech výrazně zpřísnila pravidla kolem ochrany osobních údajů. Nařízení GDPR, které začalo platit 25. května 2018, zásadně změnilo fungování internetu. Webové stránky řeší souhlasy s cookies, firmy upravují analytické nástroje a úřady ukládají pokuty za nesprávné nakládání s daty uživatelů.

Pro mnoho lidí se soukromí stalo citlivým tématem. Část uživatelů dnes odmítá téměř všechny cookies, používá blokátory reklam a nechce, aby weby zaznamenávaly jejich chování. Kritika často míří i na služby jako Google Analytics nebo personalizovanou reklamu.

Jenže zatímco běžné internetové stránky čelí stále přísnějším pravidlům, prudce roste množství lidí, kteří bez větších obav svěřují osobní informace systémům umělé inteligence.

A právě v tom začíná být dnešní internet trochu paradoxní.

Služby jako OpenAI ChatGPT dnes lidé nepoužívají jen pro práci nebo studium. Stále častěji s nimi řeší vztahové problémy, psychické potíže, zdravotní otázky nebo pracovní konflikty. Někteří do chatů kopírují celé smlouvy, životopisy, interní firemní materiály nebo osobní fotografie.

Velká část běžných uživatelů přitom příliš nepřemýšlí nad tím, co se s těmito daty děje dál.

Rozdíl oproti sociálním sítím je hlavně v tom, jak AI působí. Nepřipomíná agresivní reklamní platformu ani klasickou sociální síť. Odpovídá klidně, lidsky a vytváří dojem bezpečné komunikace. Právě to podle části odborníků vede k tomu, že si lidé k AI začínají vytvářet nezvykle silnou důvěru.

Jenže chatbot není terapeut ani důvěrník. Je to služba provozovaná technologickou firmou, která určitým způsobem pracuje s obsahem konverzací.

Společnost OpenAI ve svých zásadách ochrany soukromí uvádí, že může využívat obsah komunikace za účelem poskytování a zlepšování služeb. Firma zároveň nabízí možnosti omezení práce s daty nebo používání dočasných chatů. Většina běžných uživatelů ale o těchto funkcích často vůbec neví.

Historie internetu navíc ukazuje, že úniky dat nejsou ničím výjimečným. V minulosti unikly databáze zákazníků, hesla, zdravotní údaje i soukromé fotografie. Bezpečnostní incidenty zasáhly sociální sítě, e-shopy, cloudové služby i státní instituce.

Právě proto část expertů upozorňuje, že lidé dnes k umělé inteligenci přistupují možná až příliš bezstarostně. Zatímco řeší analytické cookies na běžném webu, současně bez váhání popisují chatbotům své zdravotní problémy, partnerské krize nebo pracovní spory.

To samozřejmě automaticky neznamená, že by AI služby data zneužívaly. Otázkou ale zůstává, jak budou podobné informace chráněny za několik let, co se stane při bezpečnostním incidentu a kdo všechno může mít k některým datům přístup.

Na podobné otázky dnes většina běžných uživatelů odpověď nezná.

Umělá inteligence bezpochyby patří mezi největší technologické změny posledních let. Pomáhá s prací, studiem i každodenními úkoly. Současně ale mění způsob, jakým lidé přemýšlí o vlastním soukromí.

Ještě před několika lety panovala výrazná nedůvěra vůči sociálním sítím a reklamním systémům. Dnes mnoho lidí sdílí s AI informace, které by dříve nenapsali ani do soukromé zprávy.

A možná právě v tom spočívá největší riziko současné AI éry. Ne v samotné technologii, ale v tom, jak rychle jí lidé začali bezvýhradně věřit.

Zdroj: OpenAI.com, ittb.cz