Článek
Jen málokterá mise slibuje tak široký vědecký přínos jako připravovaný Nancy Grace Roman Space Telescope. Zatímco Vesmírný teleskop Jamese Webba se zaměřuje na detailní pozorování jednotlivých objektů, Roman dostal jiný úkol. Bude sledovat rozsáhlé oblasti oblohy a sbírat obrovské množství dat, která mohou změnit dosavadní představy o vývoji vesmíru.
Vědci od něj očekávají nejen objevy nových exoplanet, ale také přesnější odpovědi na otázky, které zaměstnávají astronomy už desítky let. Mezi ně patří například povaha temné hmoty nebo důvod, proč se vesmír rozpíná stále rychleji.
Mapa vesmíru v dosud nevídaném měřítku
Roman využívá hlavní zrcadlo o průměru 2,4 metru, tedy stejné velikosti jako legendární Hubbleův teleskop. Jeho největší předností však není samotná optika, ale širokoúhlá kamera nové generace. Ta umožní během jediného pozorování zachytit oblast oblohy přibližně stokrát větší než Hubble.
Právě díky tomu vznikne jedna z nejrozsáhlejších map vesmíru, jakou kdy lidstvo vytvořilo. Astronomové budou analyzovat rozmístění více než miliardy galaxií a sledovat, jak se jejich světlo deformuje vlivem gravitace. Tento jev může odhalit rozložení temné hmoty, která podle současných poznatků tvoří většinu veškeré hmoty ve vesmíru, přesto ji nelze přímo pozorovat.
Stejně důležitou roli bude hrát výzkum temné energie. Právě ta má stát za zrychlujícím se rozpínáním vesmíru, které bylo objeveno na konci 90. let minulého století. Přesto dodnes není jasné, co ji vlastně způsobuje.
Nový lovec vzdálených světů
Velkou část pozorovacího času věnuje NASA hledání exoplanet. Roman bude využívat gravitační mikročočku, tedy metodu založenou na zakřivení světla vzdálených hvězd gravitačním polem jiných objektů. Díky tomu dokáže objevit planety, které jsou pro většinu současných teleskopů prakticky neviditelné.
Podle odhadů NASA by během hlavní mise mohl objevit až 200 tisíc nových exoplanet. Některé budou obíhat velmi daleko od svých hvězd, jiné se mohou vesmírem pohybovat zcela samostatně bez mateřské hvězdy. Tak rozsáhlý soubor dat dosud astronomové neměli k dispozici.
Součástí výbavy je také experimentální koronograf, který dokáže výrazně potlačit světlo hvězd. To umožní přímé pozorování některých exoplanet a zároveň poslouží jako test technologie pro budoucí generace observatoří, jejichž cílem bude hledání planet podobných Zemi.
Start teleskopu je v současnosti plánován na konec srpna 2026. Do vesmíru jej vynese raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX a následně zamíří do libračního bodu L2, přibližně 1,5 milionu kilometrů od Země. Právě odtud bude během několika let shromažďovat data, která mohou významně rozšířit naše znalosti o vzniku galaxií, planet i samotné stavbě vesmíru.
Zdroj: Wired.com