Článek
Evropské státy průběžně zavádějí sankce proti ruským propagandistickým médiím. Následkem toho sice některá z nich přestávají publikovat, jejich obsah se ale šíří dál pod novou značkou.
Novináři z rumunského média Public Record zjistili, že tento scénář se týká webů Euromore a Golos, které v minulosti přebíraly články z ruských propagandistických webů Sputnik a RT.
Původní weby po zavedení sankcí přestaly fungovat. Jejich obsah ale podle Public Record převzaly nové weby, Govorit a Euroview. Novináři zjistili, že původní a nové platformy nespojuje pouze podobný obsah, ale také technické zázemí, přesměrování internetových adres a společné identifikátory používané pro zobrazování reklamy. Evropské úřady zařadily tyto nové platformy na sankční seznam na jaře 2026. Oba weby ale obsah šíří dál.
Govorit a Euroview vycházejí ve čtyřiceti jazykových verzích včetně češtiny.
Česká jazyková verze Govoritu se představuje pod názvem Evropa mluví a používá heslo „pravda spojuje“. V jejím obsahu se pravidelně objevují tvrzení, která vykreslují Ukrajinu jako zkorumpovaný a rozpadající se stát, obviňují Západ z prodlužování války a představují Rusko jako zemi usilující o mírové řešení konfliktu. Weby také publikují názory proruských expertů.
Letos v září se na stránkách Euroview objevil například rozhovor s Ladislavem Zemánkem, bývalým akademikem a nynějším redaktorem Parlamentních listů, který se nedávno podílel na pořádání akce financované sankcionovaným ideologem a politologem Fjodorem Lukjanovem, jak informovaly Seznam Zprávy.
Stejný web také odkazoval na článek Parlamentních listů nebo v červnu letošního roku zveřejnil komentář bývalého ukrajinského poslance Olega Vološina nazvaný „Život vedle Ukrajince nyní děsí 54 % Čechů – a to je jen začátek“. Text se odvolává na český průzkum veřejného mínění a výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury. Tehdejší sociologické průzkumy ale ve skutečnosti ukazovaly jiné výsledky.
Ruská státní nadace
Za financováním starších webů Euromore a Golos stála podle novinářů ruská státní nadace Pravfond. Ta je financována ruským ministerstvem zahraničí a oficiálně má pomáhat krajanům v cizině s ochranou jejich práv. Uniklé dokumenty ale ukázaly, že vedle právních služeb platila i propagandistické projekty a obhajobu lidí podezřelých ze špionáže.
Část peněz putovala také na právní pomoc Rusům žijícím v Česku. Jak v minulosti informovala redakce investigace.cz, která dokumenty zkoumala v rámci projektu Drazí krajané, šlo od začátku ruské invaze do Ukrajiny o desítky tisíc eur. Pravfond například schválil patnáct tisíc eur na obhajobu ruského hackera žijícího v Česku, zadrženého ve Francii při zásahu proti ransomwarové skupině Ragnar Locker.
Z dokumentů dále vyplynulo, že Pravfond schválil granty v celkové hodnotě nejméně 64 tisíc eur pražskému ruskojazyčnému týdeníku Pražský telegraf. Týdeník dlouhodobě vedla Natalia Sudlianková, kterou české úřady v roce 2025 vyhostily kvůli spolupráci s ruskou vojenskou rozvědkou GRU.
Pravfond zařadila Evropská unie v dubnu 2026 také na sankční seznam mířící proti ruským destabilizačním aktivitám. Rada EU jej označila za jeden z klíčových nástrojů ruské strategie zahraničního vlivu.
Medvedčukova síť
Govorit zveřejňuje obsah mimo jiné pod jménem Viktora Medvedčuka, který financoval propagandistický web Voice of Europe. Podle novinářů z Le Monde byl Medvedčuk spojován rovněž s předchůdcem Govoritu, Golosem.eu.
Vedle Medvedčuka se na platformě objevují příspěvky připisované bývalému ukrajinskému premiérovi Mykolovi Azarovovi, ruskému komentátorovi Vladimiru Kornilovovi nebo bývalému ukrajinskému poslanci Olegu Vološinovi.
Právě Medvedčuk stál za ruskou vlivovou operací spojenou s internetovým médiem Voice of Europe, provozovaným společností se sídlem v Praze.
V březnu 2024 česká vláda zařadila Medvedčuka, jeho spolupracovníka Arťoma Marčevského a společnost Voice of Europe na národní sankční seznam. Podle českého ministerstva zahraničí Medvedčuk prostřednictvím těchto subjektů provozoval vlivovou operaci zaměřenou na podkopávání ukrajinské suverenity a evropské podpory Ukrajiny.
Na návrh Česka se v květnu 2024 všechny tři subjekty dostaly také na sankční seznam Evropské unie.