Článek
Pes bývá v mnoha domácnostech parťákem na dlouhé roky. Vítá vás ve dveřích, chodí s vámi ven v každém počasí a s dětmi či vnoučaty si hraje na zahradě. Když zemře, změní se celý chod domácnosti. Ráno ruka sama sáhne po vodítku, v kuchyni stojí miska a při cvaknutí zámku člověk ještě chvíli čeká na ťapkání tlapek. Smutek, který přichází, si zaslouží pochopení, ne zlehčování, a stydět se za něj nemusíte.
Ztráta pejska bolí jako ztráta blízkého
Pro mnoho lidí je pes plnohodnotným členem rodiny, se kterým prožili velký kus života. Není proto divu, že smutek po jeho smrti připomíná smutek po ztrátě někoho z příbuzných. Čím pevnější pouto mezi člověkem a jeho psem bylo, tím více potom bolí odloučení.
Truchlení po milované bytosti je zcela normální reakcí. Většina majitelů zhruba půl roku cítí stesk, někdy se přidá vztek nebo pocit viny, a pak se pomalu vrací do běžných dní. U některých ale smutek přetrvává déle a ztěžuje všední život. Myšlenky se pořád stáčejí k pejskovi a soustředit se na práci, domácnost nebo rodinu jde jen velmi ztěžka.
Čtyřnohý parťák je součástí rodiny, vyrovnání se s jeho odchodem může trvat dlouho.
Velká láska může dodat i sílu
Hluboký vztah k pejskovi ale po jeho smrti nepřináší jen trápení. Mezi více než třemi stovkami majitelů z Koreje, kteří o svého mazlíčka přišli, se objevila i druhá strana smutku. Čím silnější pouto ke zvířeti měli, tím více po jeho smrti vnitřně vyrostli. Hodně přitom záleželo na tom, jak se svým smutkem v myšlenkách zacházeli. Takový vnitřní růst může vypadat různě. Lidé, kteří ztrátou mazlíčka prošli, v jiném výzkumu často vyprávěli, že si více váží života, objevili v sobě vlastní sílu a otevřely se jim nové možnosti. Ke změně přitom docházelo i přesto, že stesk po zvířeti zůstával.
Výčitky a chmurné myšlenky smutek prohlubují
Po smrti pejska často přicházejí výčitky, které míří na sebe samotného i na okolí. Jsou to pochopitelné pocity, bolest odloučení ale ještě zesilují. Podobně působí, když se myšlenky stále dokola vracejí ke smrti zvířete, nebo když člověka přepadne dojem, že je všechno ztracené a nic už se nespraví.
Majitelé, kteří o ztrátě přemýšleli tímto způsobem, prožívali větší bolest. Přílišný smutek jim pak bránil, aby se se ztrátou postupně vyrovnali a znovu se nadechli. Smutné vzpomínky přitom k truchlení přirozeně patří a není nutné se jim vyhýbat. Pomáhá spíše nenechat se jimi úplně pohltit.
Přijetí ztráty je prvním krokem
Smířit se se smrtí mazlíčka bývá velmi těžké. Právě přijetí je ale výchozím bodem, od kterého se dá začít znovu. Majitelé, kteří ztrátu přijali, se na ni dokázali podívat v širších souvislostech a hledali na ní i něco dobrého. Bolest odloučení pak cítili menší a snáze v sobě našli novou sílu.
Úlevu může přinést, když pozornost přesunete k jiným činnostem nebo k tomu, co vás těší, ať je to zahrádka, pečení nebo procházka s přáteli. Pomáhá také vracet se k hezkým chvílím, třeba k tomu, jak se pejsek radoval, když jste přišli domů. Postupně je dobré začít přemýšlet, jak bude život bez čtyřnohého parťáka vypadat, a zkusit si ho znovu naplánovat.
S oporou blízkých se s tím vyrovnáte lépe
V těžkých chvílích bývá velkou oporou rodina. Majitelé, kteří po smrti mazlíčka cítili dostatečnou podporu svých blízkých, prožívali menší bolest odloučení. Po ztrátě také více vnitřně vyrostli než ti, kterým taková podpora chyběla. Má proto smysl o pejskovi mluvit s partnerem, dětmi i přáteli a nezůstávat se smutkem sám.
Někdy ani pochopení nejbližších nestačí. Pokud smutek dlouho nepolevuje a komplikuje běžný život, může pomoci psycholog nebo poradce. Přiměřený smutek k vyrovnání se ztrátou patří, potíže přicházejí ve chvíli, kdy je ho příliš. Obrátit se na odborníka je v takové situaci projevem péče o sebe sama.
Na nového parťáka je každý připravený v jinou dobu.
Každý si najde vlastní cestu dál
Někteří majitelé si po čase pořídí dalšího pejska, jiní dají domov zvířeti úplně jiného druhu. Podle průzkumu cítili nejsilnější stesk ti, kdo zvolili stejné plemeno, jaké měli předtím. Šlo ale jen o jedno z dílčích zjištění. Kdy a jaké zvíře si pořídit, je vždy na rozhodnutí každého majitele. Nový čtyřnohý kamarád přitom není podmínkou, aby se člověk se ztrátou vyrovnal. Podle jednoho výzkumu může pohodu zlepšit i sledování zvířat přes internet a kontakt s nimi na dálku. Každý si tak může najít vlastní cestu, jak smutek unést, a jít po ní svým tempem.
Láska k pejskovi v srdci zůstane
Smutek po smrti mazlíčka nelze úplně vymazat, přesto se s ním dá dál žít a dokonce si i více vážit samotného života. Pokud nebude příliš velký a podaří se ztrátu přijmout, dívat se na ni v širších souvislostech a vracet se k hezkým chvílím, může člověka nakonec posílit. Láska, kterou jste pejskovi celé roky dávali, se tak může proměnit v sílu do dalších dnů.
Anketa
Zdroje: Autorský text, studie: Park, H. J., & Jeong, G.-C. (2022). Relationship between Attachment to Pet and Post-Traumatic Growth after Pet Loss: Mediated Moderating Effect of Cognitive Emotion Regulation Strategy through Separation Pain. Behav Sci (Basel), 12(8), 291.