Článek
Zimní večery si většina z nás spojuje s teplým čajem, dekou a pořádně vytopeným obývákem. V posteli ale tělo potřebuje trochu jiné podmínky. Usínání provází mírný pokles teploty uvnitř těla, kterému pomáhá krev proudící více do rukou a nohou, přes které teplo odchází ven. Když je v ložnici příliš chladno nebo naopak horko, kvalita spánku se zhoršuje.
Velkou roli přitom hraje to, co máte přímo na sobě a kolem sebe. Látka pyžama, výplň peřiny i prostěradlo vytvářejí kolem těla malé klima, které ovlivňuje, jak klidně noc prospíte. V roce 2024 vyšel v odborném časopise Journal of Sleep Research přehled pokusů, které porovnávaly různé materiály v posteli, a jejich výsledky se v zimě hodí znát.
Klidná zimní noc začíná u toho, v čem a pod čím usínáte.
Proč materiál v posteli tolik rozhoduje
Každá látka se k teplu a vlhkosti chová jinak. Bavlna i vlna vedou za sucha teplo jen málo, takže dobře izolují, jakmile ale nasáknou vlhkost, mohou izolovat výrazně hůře. Pro pohodlný spánek je proto důležité, aby materiál pouštěl vlhkost ven a pokožka zůstala v suchu. Vlna v tom vede, páru propouští lépe než bavlna i polyester, takže se pot z kůže stihne odpařit.
Zároveň platí, že teplo vnímá každý trochu jinak. Někomu je v ložnici příjemně při teplotě, při které druhý drkotá zuby pod dvěma dekami. Výsledky pokusů se proto vyplatí brát jako vodítko a vyzkoušet si je doma na vlastní kůži, protože nejlépe sami poznáte, co vašemu spánku sedí.
Husí peří hřeje v chladné ložnici
V jednom z pokusů spali mladí dospělí v ložnici vychlazené zhruba na 11 °C pod třemi různými peřinami. Jedna byla plněná husím peřím, druhá kachním a třetí bavlnou, povlak měly všechny stejný. Pod husím peřím měli nejvíce hlubokého spánku a peřina jim připadala pohodlnější než bavlněná. Kachní peří dopadlo o něco lépe než bavlna, rozdíl ale nebyl přesvědčivý, a mezi husím a kachním peřím se jasný rozdíl neprokázal.
Rozdíl má na svědomí pravděpodobně samotná výplň. Peří lépe izoluje a hůře vede teplo než bavlna, takže pod ním vznikne příjemně teplý prostor i v chladné místnosti. Když je naopak v posteli zima, svaly více pracují, tělo se snáze probouzí a z hlubokého spánku častěji přechází do mělčího. U vlněné a polyesterové peřiny se při běžných teplotách kolem 17 až 22 °C žádný podstatný rozdíl neukázal.
Ve vlněném pyžamu se usíná rychleji
Pokus s pyžamy z merinové vlny a bavlny probíhal při dvou teplotách v ložnici, chladnějších 17 °C a příjemných 22 °C. V chladnější místnosti usnuli mladí dospělí ve vlně zhruba za deset minut, v bavlně jim to trvalo skoro dvakrát déle. Při 22 °C ale měli o něco více hlubokého spánku v bavlněném pyžamu. Pokud tedy v zimě rádi spíte v chladnější ložnici, vlněné pyžamo dává smysl, mladším lidem v běžně vytopeném pokoji vyjde lépe bavlna.
Zajímavé výsledky přinesl také pokus se staršími lidmi kolem šedesátky, kteří spali v hodně teplé ložnici. Ve vlně usínali o něco rychleji než v bavlně i polyesteru, zřetelný rozdíl se ale ukázal hlavně u těch, kterým bylo přes 65 let. Kdo běžně spí špatně, strávil ve vlně v noci méně času vzhůru než v bavlně. Vlna totiž zadržuje vzduch a vlhkost, takže mezi kůží a látkou vznikne příjemné prostředí, které může tělu pomoci, aby se nepřehřálo ani neprochladlo.
Kdo v zimě větrá dokořán, ocení peřinu, která pořádně hřeje.
Lněné prostěradlo se hodí spíše do horka
Len se v pokusech osvědčil hlavně v horku, a tak se hodí spíše na léto, případně pro silně přetopené ložnice. Mladí muži si v jednom pokusu zdřímli odpoledne v teplé a vlhké místnosti kolem 30 °C, jednou na lněném prostěradle s lněnou podložkou a povlakem na polštář, podruhé na bavlněném prostěradle s polyesterovou podložkou. Na lnu se méně často budili a kratší dobu strávili v nejlehčím spánku. Protože se ale lišily i podložky, nedá se s jistotou říct, jestli rozhodlo samotné prostěradlo.
Postel lze sladit s ročním obdobím
S příchodem zimy stojí za to podívat se na postel stejně pozorně jako na šatník. Do chladnější ložnice se nabízí peřina s husím peřím a vlněné pyžamo, v běžně vytopeném pokoji obstojí bavlna a len si schovejte na horké noci. Pokusy zatím probíhaly na menších skupinách, takže výsledky berte jako dobrou inspiraci. Nejlépe nakonec poznáte sami podle toho, jak odpočatí se ráno probudíte.
Anketa
Zdroje: Autorský text, studie: Li, X., Halaki, M. & Chow, C. M. (2024). How do sleepwear and bedding fibre types affect sleep quality: A systematic review. Journal of Sleep Research.