Tisíce let ve skalách: Italská Matera proměnila jeskyně v živé město

Stojíte na okraji hluboké rokle a naproti vám se ve stráni tisknou domy jeden k druhému, jako by vyrostly přímo ze skály. Okna a střechy splývají v jednu světlou stěnu a teprve po chvíli vám dojde, že se tu opravdu bydlí. Jeskynní město Matera umí zaskočit i zkušené cestovatele, kteří mají Itálii prochozenou křížem krážem.

Materu hledejte hluboko na jihu Itálie, v regionu Basilicata, který leží na nártu pomyslné italské boty. Město sice stojí ve vnitrozemí asi čtyři sta metrů nad mořem, ale na pláž to odsud zase tak daleko nemáte. K pobřeží je to necelých padesát kilometrů, takže se prohlídka skalních uliček dá klidně spojit s klasickou dovolenou u moře.

Nečekejte žádnou zapadlou vesničku, Matera je živé město, kde bydlí kolem pětapadesáti tisíc obyvatel. Když se jím budete procházet, projdete postupně třemi úplně odlišnými světy. Nejdřív vás obklopí moderní zástavba, pak narazíte na středověké a renesanční domy kolem Piana, jak se tu říká staré páteři města. Teprve pod nimi se otevře to hlavní, skalní čtvrti Sassi.

Náhorní plošina Murgia je plná hlubokých roklí a jeskyní, a právě tady se usadili první obyvatelé už ve starší době kamenné. Prvním jádrem budoucího města se stalo návrší Civita, které tehdy obepínaly hradby z doby římské. Kolem osmého století se začaly ve větším počtu zabydlovat i jeskyně ve svazích pod ním a z nich vznikly dvě čtvrti Sasso Barisano a Sasso Caveoso.

První domy byly ve skutečnosti obyčejné jeskyně, které stačilo uzavřít zdí z vytesaných kamenných bloků. Na Civitě mezi oběma čtvrtěmi pak ve 13. století vyrostla románská katedrála, která se dodnes tyčí nad celými Sassi. Dnes tu najdete více než tisíc skalních obydlí, která doplňují malé obchody, řemeslné dílny, restaurace a penziony.

Sassi si nejvíce užijete pěšky a stejně to radí i samotné město. Trasa může začít v parku Villa Comunale, odkud sejdete svahem do Sasso Barisano ke kostelu svatého Augustina. Z prostranství před ním se otevírá krásný výhled na rokli i na Civitu s katedrálou. Pokračovat můžete kolem skalního kostela San Pietro Barisano až pod věž Torre Metellana, která kdysi bývala součástí městských hradeb.

Cesta vás pak dovede po okraji rokle ke skalnímu klášteru Madonna delle Virtù a San Nicola dei Greci, jehož počátky sahají do 10. století. Od července do října bývají v jeho prostorách k vidění mezinárodní výstavy soch, takže při letní návštěvě můžete zažít umění v opravdu neobvyklém prostředí. O kus dál stojí kostel San Pietro Caveoso přímo nad srázem, kousek od rekonstruovaného selského domu. Procházku zakončete na náměstíčku Pascoli, odkud máte celé Sassi jako na dlani.

Vrcholem místního skalního umění jsou kostely vytesané do měkkého kamene. Město jich dnes eviduje 155 a najdete je v uličkách Sassi i rozeseté po náhorní plošině a na okrajích jejích srázů. Většina pochází z raného středověku, kdy sem přicházeli mniši, kteří se odvraceli od světského života. Mnohé zdobí fresky a ty z Krypty prvotního hříchu se považují za úplný začátek dějin umění v celé Basilicatě.

Na protější straně rokle leží vyhlídka Belvedere, kam se dá dojet i autem. Odtud uvidíte Sassi celé najednou a tenhle pohled patří k tomu nejhezčímu, co si z Matery odvezete. Náhorní plošinu dnes chrání přírodní a archeologický park, ve kterém narazíte i na staré pastevecké stezky se studnami a opevněné statky.

V 50. letech minulého století se celé Sassi vystěhovalo, aby se zlepšila hygiena a staré domy se daly opravit. Opuštěné čtvrti ale začaly postupně chátrat. Od 80. let se sem obyvatelé zase vracejí a do uliček se s nimi vrátila i původní atmosféra. Celé území skalních čtvrtí Sassi a přilehlého parku skalních kostelů je od roku 1993 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.

Matera patří k výletům, na které se dlouho vzpomíná. Ráno se projdete skalními uličkami, odpoledne zajedete na vyhlídku Belvedere a k večeru si sednete na náměstíčko s výhledem na celé Sassi. Stačí pohodlné boty, trocha času a chuť jít pomalu, protože spěch se tu nevyplácí. Myslete přitom na to, že za mnoha dveřmi dnes zase bydlí místní, a chovejte se tu jako na návštěvě u sousedů.

Zdroje: Autorský text, UNESCO, Comune di Matera