Tajemství kondice Japonců: Od 40 let jim pravidelně měří obvod pasu

V Japonsku může firma dostat pokutu za to, že její zaměstnanci mají příliš velký obvod pasu. Zní to jako novinářská kachna, ale právě tenhle princip sdílené odpovědnosti za zdraví tvoří páteř systému, díky němuž Japonci patří k nejdéle žijícím národům na planetě. Japonci nejsou štíhlí jen proto, že jedí sushi a chodí pěšky, ale taky proto, že stát jim dávno přestal nechávat zdraví čistě na vlastním uvážení.

Od roku 2008 platí v Japonsku zákon s názvem Metabolic Syndrome Countermeasures Act, který všechny Japonce mezi 40 a 74 lety zavazuje k roční zdravotní prohlídce. Ta má jedno specifikum, které v Evropě zatím nemá obdoby: povinné měření obvodu pasu. Limit je přitom jasně daný, a to pro muže 85 cm a pro ženy 90 cm.

Kdo limit překročí, nepřijde o řidičák ani nezaplatí pokutu. Stát mu místo toho nabídne podporu, poradenství a přístup k programům zaměřeným na změnu životního stylu. Celý systém přitom nestojí na strašení jednotlivce, ale na sdílené odpovědnosti.

Skutečný tlak totiž nesou zaměstnavatelé a místní samosprávy. Zákon jim ukládá povinnost udržovat určité procento svých lidí v definovaném zdravém rozmezí, a pokud se jim to nepodaří, platí pokutu. Japonské firmy proto vesele organizují skupinové rozcvičky, semináře o výživě i sportovní výzvy, protože jim to přijde levnější než sankce.

Japonský vztah ke zdraví vychází z tradice, která v prevenci vidí základ, ne zálohu. Tenhle přístup má v zemi hluboké kořeny sahající až k tradiční asijské medicíně, která se vždy víc zajímala o to, jak nemoci předejít, než jak je pak zdlouhavě léčit.

Japonsko pravidelně obsazuje přední místa v žebříčcích průměrné délky života a tamní zdravotní politika to bere jako výsledek cíleného úsilí, ne jako kulturní náhodu. Cílem Metabo Law bylo od začátku snížit míru obezity o pětadvacet procent do roku 2015, přičemž zákon vznikl jako nástroj zachycující zdravotní rizika ještě předtím, než se z nich stanou cukrovka, vysoký tlak nebo srdeční problémy.

Zajímavé přitom je, že Japonci zákon přijali bez většího reptání. Nevnímali ho jako šikanu nebo státní dohled, ale spíš jako signál, že se vláda o jejich zdraví opravdu stará.

Skeptici by mohli namítnout, že roční měření pasu je jen byrokratická formalita bez reálného dopadu. Vědecká data ale říkají něco jiného. Studie MetS ACTION-J analyzovala výsledky programu na datech z téměř dvaceti milionů lidí a sledovala po dobu tří let, co se stalo s těmi, kdo se zúčastnili poradenských intervencí, oproti těm, kdo je odmítli.

Ti, kdo s podporou pracovali, dosáhli klinicky relevantního snížení obvodu pasu o pět procent a více v jedenadvaceti procentech případů, zatímco u druhé skupiny to bylo jen šestnáct procent. Podobné rozdíly odborníci zaznamenali i u tělesné hmotnosti a u reverzibility metabolického syndromu.

Autoři studie přitom zdůraznili něco, co bývá v diskusích o zdraví přehlíženo, totiž že celostátní programy dokážou měnit sociální normy plošně, a ne jen u těch, kteří jsou sami od sebe dost motivovaní.

Na celém systému je možná nejpřekvapivější to, jak do něj stát zapojil firmy. Nejde o kontrolu jídelníčků ani o vážení před vstupem do kanceláře, ale o sdílenou odpovědnost za to, v jaké kondici zaměstnanci jsou. Japonské korporace se tím pádem začaly chovat jako partneři prevence, investovaly do kantýn, sportovních programů i vzdělávání v oblasti výživy a zdraví se stalo součástí firemní kultury, ne jen osobní věcí každého zaměstnance.

Japonský model funguje, protože nespoléhá jen na vůli jednotlivce. Systém lidem pravidelně připomíná, kde se nacházejí, nabízí jim pomoc dřív, než je pozdě, a sdílenou odpovědnost rozkládá na víc ramen najednou.

Nemusíme přejímat japonský zákon doslova, ale myšlenka za ním stojí za zamyšlení. Pravidelná zpětná vazba o vlastním zdraví, zaměstnavatelé, kteří prevenci berou vážně, a dostupná odborná podpora nejsou japonským vynálezem, ale jsou to věci, které fungují všude tam, kde se jim dá dostatečný prostor.

Upřímně si neumím představit podobný systém v naší republice, když si vzpomenu na ty, co i před odběry krve na chvilku sekají dobrotu, aby testy dopadly dobře a lékař jim něco nenašel. Jak to vnímáte vy? Podělte se s námi o váš názor v diskuzi pod článkem.

Zdroje: Autorský text, ND TV, Studie: Nakao, Y. M., Miyamoto, Y., Ueshima, K., Nakao, K., Nakai, M., Nishimura, K., Yasuno, S., Hosoda, K., Ogawa, Y., Itoh, H., Ogawa, H., Kangawa, K., & Nakao, K. (2018). Effectiveness of nationwide screening and lifestyle intervention for abdominal obesity and cardiometabolic risks in Japan: The metabolic syndrome and comprehensive lifestyle intervention study on nationwide database in Japan (MetS ACTION-J study). PMID: 29315322