Článek
Velikonoční tradice, nebo tlak na úklid a potrestání žen? Když jsem dopekla poslední mazanec a beránka, protáhla jsem se a řekla si v duchu: „A teď ten jarní úklid.“ Došlo mi, že všechny naše „oblíbené“ svátky se vlastně jen točí kolem vaření, úklidu a rodiny. Tak trošku otročina. Státní svátek zní krásně, když nemusíte do práce, ale i doma na vás práce čeká, a to bez finančního ohodnocení k dobru.
Ke každým svátkům patří úklid. Je to snad snaha nás naučit udržovat domácnost v čistotě?
Sváteční směna jako dokonalá výmluva
Už se ani nedivím, proč se o směnu na státní svátek hlavně ženy s dětmi praly jako o život. Člověk si řekl, že potřebují víc peněz, hodí se jim to, tak jim nebudu brát směnu, ale ony měly za cíl vypadnout z toho kolotoče a mít dokonalou výmluvu.
Křesťanský svátek, který si každý ohýbá podle sebe
Všechny ty svátky jsou křesťanské, a jak víme, kolik Čechů skutečně uctívá tuto víru? Kdo chodí pravidelně do kostela nebo se doma modlí u křížku s Ježíšem? Možná obyvatelé menších vesnic, pár lidí ve městech, ale rozhodně tomu nefandí celý náš národ. Ten fandí spíš pivu, dobrému jídlu a sem tam hokeji a fotbalu, když se těm našim týmům daří a je možnost na ně vsadit. Ale jsme Češi a milujeme volno. Proč nemít prodloužený víkend, když je to posvěcené státem? To bychom byli na hlavu, asi jako nevyužít propustku k doktorovi i na kafíčko s kamarádkou nebo nákup.
Kam se poděla pomlázka?
Pomlázka leží někde v koutě už nějaký ten rok. Proč? Jděte si v tomto roce jen tak zazvonit na koledu. Buď vám nikdo neotevře, i když záclona v okně jasně dává najevo, že doma je nejedna žena, nebo vás pošlou k šípku, že tady na tyhle přežitky není nikdo zvědavý.
Čtyři dny volna s kopou jídla
Každé volno v Česku spojujeme s dobrým jídlem a pitím. Všichni si nacpeme břicha něčím sladkým u televize, a aby to byla vyvážená strava plná také zeleniny, uděláme si i bramborový salát s řízkem, ať naše tělíčka netrpí těmi zlými sacharidy. Tuky v jídle nikdo z nás neřeší, prostě si chceme vyhodit z kopýtka.
Kamarád prodával řehtačky (hrkačky) a lidé se ho ptali, co je to za hračku. On nevěřícně kroutil hlavou, co to s těmi lidmi ve městech je. Však u nich na vsi, v čistém srdci Chodska, to zná každé malé dítě. Jenže to je ten problém, který mu nedošel. Ne všude se tradice dodržují tak jako v místech, jako je právě Chodsko nebo Morava.
Svátek si většina z nás přeje užít po svém, ale nakonec stejně všichni pečeme jako o život.
Výškové práce a výmluva s úrazovkou
Sedím tu a dumám nad tím svátkem nesvátkem. Okna by to chtělo umýt, ale po tragédii s tou slavnou zpěvačkou si říkám, že výškové práce pro mě, prcka se 158 cm, jsou přece jen asi moc a měla bych si nejdřív zařídit úrazovku. Ale zařiďte si něco o Velikonocích, už od středy vám lidi nezvedají telefon, protože se vyplatilo udělat prodloužený víkend. A mají ve finále pravdu, co já bych se s tím dneska myla, času dost.
Velký pátek a trest za pečení
Praní prádla se zase zakazovalo, vaření i pečení také. Vysvětlete to svému muži, který se už klepe na beránka z ořechového těsta. Velký pátek musel počkat, já měla plné ruce práce v kuchyni, ale pověra mě tedy potrestala.
Nejdříve jsem ráno vstala a zadělala těsto na mazance. Řekla jsem si, že je upletu, když je to v módě, jenže to byla chyba. Z krásných bochánků se mi stala nepěkná hrouda, která říká: „Děvenko, na Velký pátek se nepeče a tady máš důkaz.“ Jiná by se vzdala, ale já jsem rebel. Vzápětí jsem upekla hned vzápětí dva krásné beránky a uvařila jídlo.
Ušmudlaná okna a klid bez tchyně
Ať už se chystáte zadělat těsto na mazance, jidáše, nebo už pečete beránka, užijte si tyto chvíle. Je jedno, jestli držíte tradice do posledního puntíku, a nikdo vám nepřijde vynadat za ta ušmudlaná okna. Leda tchyně, ale tu přece nikdo nezval, vy jste se pozvali strategicky k ní.