Článek
Večer si konečně sednete na gauč, v kuchyni je uklizeno a v telefonu vám vyskočí fotografie ze společné dovolené s ex. Během chvilky se vám sevře hrudník, v krku ucítíte knedlík a na spánek můžete rovnou zapomenout. Bolest po rozchodu dokáže zasáhnout celé tělo bez ohledu na věk a rozhodně si ji jen nenamlouváte. Hlava totiž smutek z konce vztahu a fyzickou bolest zpracovává společně a jedno neustále ovlivňuje druhé.
Psychologové z Čínské akademie věd se proto zaměřili na to, co se v mozku odehrává, když se smutek z rozchodu setká s bolestí těla ve stejnou chvíli. Výsledek zní na první pohled zvláštně, protože smutek umí bolest v těle zesílit i ztlumit. O tom, kterým směrem se to překlopí, rozhoduje docela obyčejná věc, se kterou pracujete každý den, aniž byste o tom přemýšleli.
Bolest po rozchodu si opravdu nenamlouváte
Bolest má dvě podoby a každá přichází odjinud. Fyzickou bolest poznáte třeba ve chvíli, kdy se v kuchyni spálíte o horký plech nebo kopnete malíčkem do nohy stolu, a většinou rychle přejde. Druhá přichází s odmítnutím, když vás kolegové vynechají ze společného oběda nebo když partner ukončí vztah. Tahle bolest vydrží mnohem déle, a navíc mění to, jak silně vnímáte bolest v těle.
Fotografie z minulosti a pálivé teplo
Do pokusů se zapojili hlavně mladí dospělí ve věku zhruba od 19 do 30 let, které nedávno opustil partner. O rozchod přitom vůbec nestáli, protože vztah ukončil ten druhý. Ještě před pokusem poslali výzkumníkům několik fotografií svého bývalého protějšku. V laboratoři se na ně pak dívali a mezitím jim přístroj pouštěl na předloktí krátké teplo, které už lehce pálilo.
Pokaždé přesně věděli, na co se mají soustředit. Jednou měli myslet jen na teplo na ruce, jindy na pocity, které v nich fotografie vyvolala. Potom na stupnici od nuly do deseti ohodnotili, jak moc to bolelo. Část dobrovolníků prošla celým pokusem v magnetické rezonanci, takže bylo vidět, které části mozku přitom pracují. Výzkumníci tak mohli porovnat samotné teplo s teplem ve chvíli, kdy na obrazovce svítila tvář bývalého partnera.
Potlačený smutek se v těle ozve
Dobrovolníci, kteří se při pohledu na fotografii bývalého partnera soustředili jen na teplo, hodnotili bolest o něco výše. Smutek, který odsouvali stranou, v hlavě dál pracoval a bolest v těle ještě přiživil. Tahle reakce se sice neobjevila ve všech pokusech stejně výrazně, ale vracela se opakovaně. Bolest po rozchodu se tak do těla dostane i ve chvíli, kdy se navenek tváříte, že je všechno v pořádku.
Když smutek pustíte ven, bolest poleví
Opačný přístup dopadl v laboratoři úplně jinak. Jakmile se dobrovolníci soustředili naplno na smutek z rozchodu, teplo na ruce je bolelo méně. Mozek dal přednost smutku a na bolest v těle mu zbylo méně sil. Hlava se zkrátka nedokáže naplno věnovat dvěma silným pocitům najednou, takže jeden z nich musí ustoupit. Stejně to fungovalo i u fotografií, na kterých byl někdo vynechaný z kolektivu.
Pro jistotu se část dobrovolníků vrátila do laboratoře ještě jednou, a to po jednom až dvou týdnech. Výsledek se zopakoval, takže nešlo o náhodu ani o horší den. Tlumení bolesti při soustředění na smutek se ukázalo jako nejspolehlivější výsledek celého výzkumu a objevilo se ve všech pokusech. Reakce hlavy na bolest po rozchodu je tedy poměrně stálá a nemění se ze dne na den.
Mozek má na bolest vlastní přepínač
Magnetická rezonance odhalila, že každou z obou reakcí řídí jiné místo v mozku. Při zesílení bolesti se zapojuje zadní část takzvané insuly, která zpracovává vjemy z těla i nepříjemné emoce. O ztlumení se stará úplně přední část mozku, schovaná hned za čelem. Obě místa jsou propojena s thalamem, přes který proudí informace o bolesti, a ten mezi nimi podle všeho přepíná jako vypínač.
Smutek si zaslouží své místo
Rozchod tedy dokáže bolet dvakrát, na duši i na těle, a hlava s tím zachází podle toho, kam zrovna míří vaše pozornost. Výzkumníci věří, že práce s pozorností a psychickým naladěním by jednou mohla pomáhat bolest lépe zvládat. Až vás zase zaskočí stará fotografie v telefonu, vzpomeňte si, že váš smutek je skutečný a má právo tam být. Nemusíte ho v sobě dusit ani se za něj stydět, ať je vám dvacet, nebo šedesát.
Zdroje: Autorský text, studie: Zhang, M., Lin, X., Zhi, Y., Mu, Y. & Kong, Y. The dual facilitatory and inhibitory effects of social pain on physical pain perception. PMID: 38323007.


