Článek
Jsme národ pejskařů a kočky mají vedle nás také své místo, tak to bylo a nejspíš i bude nadále. Ale nemění se škatulkování ve stylu: „Jsi spíš na kočky, nebo na psy?“ Určitě se vás na to někdy už zeptal kolega nebo nový objev na rande. Přesně tohle má mnohem větší a hlubší význam. Rozsáhlý evropský projekt oslovil chovatele v Dánsku, Rakousku a Británii a dopátral se k něčemu nečekanému. Oba druhy zbožňujeme, jenže každodenní realita ohledně péče vypadá docela jinak podle toho, kde žijeme.
Psa milujeme o kus víc
Podrobné dotazníky zamířily stejným směrem ve všech třech zemích. Chovatelé vykazují ke psům silnější citové pouto než ke kočkám, což potvrdila mezinárodní škála přilnutí LAPS. Dánští majitelé psů dosáhli skóre 47,3, zatímco jejich kočky zůstaly hluboko pod nimi. V Rakousku a Británii se náskok psů zmenšil, přesto zůstal patrný. Vědci přitom hlídali věk i výši příjmů, aby výsledky nezkreslily sociální rozdíly. Obrovská mezera v přístupu zůstala stát na svém.
Za nižší péči o kočky může kultura, nikoli jejich povaha.
Pojistka prozradí, koho preferujeme
Peníze utracené u veterináře fungují jako spolehlivé zrcadlo skutečných priorit. Statistika potvrdila, že chovatelé pojišťují své psy mnohem častěji než kočky, bez ohledu na výdělek. V Dánsku má sjednanou pojistku 72 % psů, kdežto u koček jen 24 %. Rakousko ukázalo velký odstup ve prospěch psů, zatímco Británie zůstala mnohem vyrovnanější. Podobně to dopadlo u ochoty zaplatit za život zachraňující léčbu. Každá bankovka odevzdaná u veterináře či pojišťoven ukazuje reálnou hodnotu, kterou zvíře v dané kultuře má.
Za psí život zachraňující léčbu zaplatíme raději než za kočičí.
Bohatství nerovnost mezi zvířaty prohlubuje
Logika velí čekat, že s plnějšími peněženkami začneme rozmazlovat všechna zvířata rovným dílem. Studie Petera Sandøeho ovšem odhalila obrácený paradox. S rostoucím bohatstvím a rozvojem měst se rozdíl v péči mezi psy a kočkami rozevírá ještě více. Zásadní roli hraje společenský status, který danému zvířeti přiřkneme. Pes představuje investici do aktivního života i rodinné prestiže, kočce naopak přisuzujeme mnohem menší společenskou váhu, a tak zůstává na okraji finančního zájmu.
Stodola a bouda rozdaly role
Dřívější teorie sváděly všechno na vrozené pudy a tvrdily, že psi jsou společenští parťáci a kočky samotářské potvory. Nejnovější data ovšem staví do popředí místní kulturu a historický vývoj celé společnosti. Země s nedávnou zemědělskou minulostí vykazují hlubší propast v péči. Dánsko pracovalo v zemědělství až do konce 19. století, kdy měl každý pes na statku jasný úkol při hlídání majetku, kdežto kočka žila spíš jako hubitel hlodavců ve stodole. Británie zažila urbanizaci už koncem 16. století, a tak staví kočky na vyšší příčky, protože v městských bytech dával jejich chov dříve smysl.
Naše láska ke zvířatům dozrává dál
Pohled na naše svěřence se neustále proměňuje spolu s tím, jak se mění náš životní styl. Zjištění z evropských zemí dokládají, že historické kořeny a okolní prostředí formují naše návyky silněji, než si vůbec připouštíme. Kočky se dnes stěhují z dvorků do bytů a míří blíž k našim srdcím. Vztah k našim čtyřnohým parťákům bude dál sílit a přinese další nečekané změny do domovů. Společná budoucnost teprve ukáže, kam až posuneme hranice péče o kočky a psy.
Zdroje: Autorský text, studie: Sandøe, P., Palmer, C., Corr, S. A., et al. (2023). Do people really care less about their cats than about their dogs? A comparative study in three European countries. Frontiers in Veterinary Science. PMID: 37937153.