Článek
Na první pohled vypadá jako obyčejné zakysané mléko, vzniká ale trochu jinak než ostatní mléčné nápoje. Do mléka se přidávají hrudky z bílkovin a složitých cukrů, ve kterých žije pestrá směs bakterií a kvasinek. Autoři z univerzit v Turecku a Spojených arabských emirátech nedávno v časopise MicrobiologyOpen shrnuli osm pokusů, ve kterých kefír pili skuteční dobrovolníci, ne laboratorní myši. Dohromady šlo o 117 osob a výsledky rozhodně stojí za pozornost.
Mléko známe od dětství, střevní mikroflóře ale prospěje spíš jeho zakysaný příbuzný.
Mléko, jogurt a kefír v souboji
Nejzajímavější srovnání přinesl pokus z Koreje, kterého se zúčastnili mladí a zdraví dobrovolníci. Dva týdny pobývali společně na pracovním táboře, jedli stejné jídlo a k němu dostávali buď mléko, jogurt, nebo kefír. Díky tomu se dalo dobře porovnat, co ve střevech udělá samotný nápoj. Po kefíru přibylo bifidobakterií i dalších bakterií, a to včetně jedné z těch, které tvoří přímo zrna. U mléka ani jogurtu se nic podobného neobjevilo.
Podobně dopadl pokus z Británie, kde srovnávali probiotický přípravek, stravu obohacenou o vlákninu inulin a sklenici kefíru. Jen po něm se ve stolici čtyř z devíti dobrovolníků objevily bakterie, které se do střev dostaly právě s nápojem. Celková pestrost střevních bakterií se přitom nezměnila po žádné z vyzkoušených možností.
Nečekaná návštěva, která chvíli pobude
Bakterie z kefíru se ve střevech dokážou na nějaký čas usadit, což potvrdilo hned několik pokusů. Jejich stopy se po pravidelném popíjení našly ve stolici dobrovolníků. Usadit se ale neznamená zůstat navždy. V dalším pokusu užívalo dvacet zdravých dobrovolníků celý měsíc bakterii získanou přímo z kefírových zrn. Na konci ji našli ve střevech úplně všech, měsíc po skončení už jen u tří z nich.
Tyto bakterie se tak chovají jako milá návštěva, která chvíli pobude a pak se zase poroučí. Jak dlouho u vás vydrží, může záležet i na tom, jaké bakterie už ve vašich střevech bydlí. Některá střeva přijímají nové hosty vstřícněji, jiná se jich zbaví rychleji a vrátí se do starých kolejí.
Kde se po kefíru objevily bifidobakterie
Bifidobakterie patří mezi prospěšné obyvatele střev a po pravidelném popíjení jich přibylo ve třech ze čtyř pokusů, které je sledovaly. Hezky je to vidět u dvanácti dobrovolníků s metabolickým syndromem, kteří tři měsíce pili denně malou skleničku. Na začátku mělo bifidobakterie ve střevech polovina z nich, na konci jedenáct z dvanácti.
U profesionálních fotbalistek, které pily zakysaný nápoj čtyři týdny, přibyly vedle bifidobakterií také bakterie Akkermansia, jež se počítají mezi prospěšné. Poctivě je potřeba dodat, že jeden pokus dopadl opačně. Mladí muži v něm místo tekutého nápoje dostávali sušený kefír v prášku a bifidobakterií jim naopak ubylo.
Jogurt patří k běžnému nákupu, kefír v košíku skončí jen občas.
Kyselejší prostředí jako přirozená ochrana střev
Bakterie mléčného kvašení vyrábějí kyseliny, které prostředí ve střevech okyselí. Škodlivým mikrobům se v kyselejším prostředí nedaří, kdežto prospěšné bakterie v něm mají lepší podmínky. Mastné kyseliny s krátkým řetězcem navíc slouží jako potrava dalším hodným bakteriím a jejich větší množství souvisí se zdravými střevy.
Bakterie a kvasinky ze zrn k tomu vyrábějí i látky, které umí brzdit růst nežádoucích mikrobů. Látky získané z kefíru v pokusech potlačily třeba salmonelu nebo listerii. Přímých důkazů z lidského těla je ale k celému mechanismu zatím málo, takže jde spíš o pravděpodobné vysvětlení.
Malé změny, které stojí za skleničku
Výsledky osmi pokusů ukazují spíš drobné posuny než velké převraty a v každém pokusu dopadly trochu jinak. Celková pestrost střevních bakterií zůstala ve většině pokusů stejná a dobrovolníků bylo zatím poměrně málo. Jestli takové změny zdravým jedincům přinesou znatelný užitek, zatím jisté není.
Dobrovolníci pili nejčastěji mezi 150 a 400 ml denně, tedy zhruba jednu až dvě skleničky. Kefír tak může být příjemnou součástí snídaně nebo odpolední svačiny pro každého, komu zakysané produkty nevadí. Zázraky od kefíru čekat nemůžete, ale místo ve vašem jídelníčku si rozhodně zaslouží, nepatří jen do buchet.
Zdroje: Autorský text, studie: Hamsho, M., Ranneh, Y., Kaddour, B., Alfakhri, S., Hacıbayram, H., Shkorfu, W., Terzi, M. & Fadel, A. (2026). Kefir: A Potential Gut Microbiota Modulator: A Systematic Review of Human Interventional Studies. MicrobiologyOpen.