Článek
Pípá vám to v kapse pořád, u snídaně, ve frontě i pod dekou před spaním. Palcem odbavujete jednu konverzaci za druhou a soustředění se drolí na malé střípky. Skrz sklo telefonu dnes prožíváte přátelství, flirty i hádky mnohem častěji než tváří v tvář. Zprávy, hlasovky a příspěvky převzaly roli, kterou dřív hrál obyčejný hovor u kávy. Právě tenhle režim podle vědců souvisí s tím, jak silnou digitální empatii si vypěstujete. Čeká vás u toho jeden překvapivý zvrat, který dává obyčejnému chatování docela nový smysl.
Anketa
Digitální empatie roste s každou zprávou
Online prostředí vás nutí všímat si i toho, co zůstává nevyřčené. Bez pohledu do očí a bez tónu hlasu se opíráte o slova, mezery a načasování odpovědi. Data ze studie ukazují, že s vyšší dávkou psaní roste vaše schopnost odhadnout náladu druhé strany. Postupně vycítíte nejistotu, náznak výčitky i úlevu ukrytou mezi znaky. Výzkum z Macquarie University z roku 2026 doložil, že vnímavost k emocím z textu při nižších dávkách psaní posiluje. Čím obratněji čtete pauzy a interpunkci, tím jistěji rozpoznáte, na čem právě druhý je.
Sedm a půl hodiny rozhoduje
Tenhle vzestup má bohužel i svůj strop. Vnímavost totiž podle měření nestoupá nekonečně vzhůru. V americkém vzorku dobrovolníků se vazba lámala kolem sedmi a půl hodiny psaní denně. Do té hranice šla křivka nahoru, za ní se stáčela dolů. Autoři tomu tvaru říkají obrácené U a zachytili ho u pěti ze šesti měřených složek digitální empatie. Za oním vrcholem se ochota k digitální empatii podle dat spíše vytrácela.
Jakmile hranici sedmi a půl hodiny překročíte, schopnost vnímat cizí emoce začne prudce slábnout.
Proč se vnímavost náhle láme
Pro pokles za vrcholem nabízí studie několik možných vysvětlení. Jedním z nich je empatické přetížení, jakási obdoba únavy ze soucitu popsané u pomáhajících profesí. Mozek podle autorů hůře zvládá nepřetržitý příval cizích pocitů bez chvíle na oddech. Jako druhou možnost zmiňují vliv prostředí, kde se konverzace odehrává. Část online komunit totiž vyniká drsným tónem a nízkou mírou vzájemné podpory. Tuhle část ovšem sami autoři označují za spekulaci, která teprve čeká na ověření.
Muži a ženy to prožívají jinak
Následné analýzy odhalily nápadný rozdíl mezi pohlavími. U mužů empatie nejdřív rostla a po překročení hranice zase klesala, u žen se držela vyrovnaně skoro pořád. Nejsilněji tenhle mužský vzorec vystoupil u sdílení nálad, soucitu a osobní tísně. Věk přitom podle dat vazbu nijak neovlivnil. U vnímané přesnosti a empatického hněvu se naopak pozitivní vztah ukázal u obou pohlaví.
Hodně záleží na tom, kde online mluvíte
Rozdíl mezi pohlavími může souviset s místem, kde se online scházíte. Muži a ženy podle citovaných dat tíhnou k odlišným platformám s odlišnou kulturou. Studie připomíná zjištění, že muži míří na fóra typu Reddit dvakrát častěji než ženy. Odlišné bývají i pohnutky, proč vůbec sítě otevírají. Muži podle citovaného výzkumu hledají většinou obecné informace, ženy pečují o vztahy a blízké kontakty. Autoři proto nevylučují, že různá prostředí působí na vnímavost různě.
Najděte si zdravou míru psaní
Z výsledků plyne docela praktické vodítko pro váš každodenní život. Podle studie se s nižší digitální empatií pojí jak úplné minimum, tak přemíra psaní. Nemusíte kvůli tomu rušit profily ani se zříkat oblíbených aplikací. Stačí, když si pohlídáte čas a nenecháte displej spolknout celý den. Autoři svá data vidí i jako podklad pro programy, které digitální empatii cíleně trénují. Telefon vám nejlépe poslouží jako most k druhým, pokud mu nedovolíte urvat všechno ostatní.
Zdroje: Autorský text, studie: Collins, A. M., Warburton, W. A., Sweller, N., & Bussey, K. (2026). Development of Digital Empathy: Non-Linear Relationships Between Daily Digital Communication Time and Digital Empathic Tendencies. Computers in Human Behavior.