Článek
Komentář - Jde vlastně o úplně nevinnou větu. Jenže jakmile se jeho prohlášení objevilo na hlavní stránce Novinky.cz, bylo mi hned jasné, že diskuzní sekce právě pod tímto článkem bude skutečně výživná. A taky že ano.
V tu chvíli se v diskusi pod článkem sešla obvyklá parta internetových vojenských stratégů a samozvaných expertů na geopolitiku, kteří mají na všechno jasnou odpověď. A v jejich vidění světa je vlastně za vším vedlejší úmysl. Zkrátka a jednoduše, prezident chce nahnat obyčejné lidi na frontu, zatímco sám by v ranné fázi vzal do zaječích.
Pokud půjde on , jeho manželka, všichni politici a jejich děti nemám problém.
Ono to vlastně není nic nového pod sluncem. Stačí, aby kdokoliv ve veřejné funkci pronesl cokoli o bezpečnosti, nebo obraně vlasti, a okamžitě jsou častováni někdy i velmi peprnými výrazy.
A při tom by stačilo se nad podobnými slovy jen trochu zamyslet. Nikdo samozřejmě nechce válku, a už vůbec ne prezident, který má s armádou více zkušeností než všichni jeho kritici dohromady. Zatímco většina národa získávala vojenské dovednosti v bitvách o poslední zlevněná vejce v supermarketu, Petr Pavel sloužil v misích, které měly reálné dopady na geopolitiku. Pokud bych měl hádat, kdo bude připravenější v případě skutečné krize, prezident s vojenským výcvikem bude rozhodně o několik mil napřed oproti mnozím diskutujícím, kteří se zadýchají tak maximálně při vstávání z gauče.
Nepřestává mě fascinovat, jak určitá část populace stále funguje v binárním myšlení. Přece si nelze vykládat slova o tom, že bychom se měli být schopni bránit, že si přeje válku. Vždyť i pokud nám odborníci radí, že je dobré mít zásoby na případné krizové situace, neznamenát to, že na nás přivolávají jaderný útok. Nebo snad má někdo pocit, že když mu vlastní lékař řekne, že by se měl více hýbat, znamená to, že si přeje, aby ho postihl infarkt?
Soudruhu o jaké válce je řeč? Když budeme dělat neutrální zahraniční politiku, tak se nemusíme bavit o válce. Když vy ale dráždíte hada (rusáky) bosou nohou, tak se pak nesmíte divit, když vás uštkne
A právě tento typ uvažování vede k tomu, že se společností šíří nesmysly, a někdy i holé lži. Prezident, který říká, že věří ve svůj lid a jeho odhodlání bránit své domovy, je náhle viněn z toho, že chce, aby lidé umírali. Měl by snad, podle jejich uvažování, raději prohlásit toto? „Doufám, že v případě ohrožení vlasti každý uteče a nechá svou rodinu napospas osudu.“ V tu chvíli by údivem spadla čelist asi nám všem.
Vážně netuším, odkud pramení ta hluboká nedůvěra a nenávist. Proč tolik lidí automaticky předpokládá, že prezident je jejich úhlavní nepřítel? Nelze přece za každým jeho slovem vidět okamžitě nějaké konspirace. Jenže část společnosti si takovou realitu vytvořila a nyní v ní žije. Možná, že je ten život pro ně takto jednodušší.
A že takových lidí není málo, o tom se lze přesvědčit v jakékoli diskuzi pod libovolným článkem, kde se prezident Petr Pavel vyjadřuje k bezpečnosti země. Nezbývá než doufat v to, že se názorový boj bude odehrávat jen v těchto diskusích.
Zdroj: Novinky.cz
