Hlavní obsah
InfoPuls

Češi by v případě války svou vlast nebránili?

Pavel Matoušek
Aktualizováno
Foto: Martin Skácel - Dall-E (vytvořeno pomocí AI)

Jsma na tom vážně tak špatně, nebo nelze podobný průzkum brát jako vypovídající realitu?

Reklama

Článek

Na serveru iRozhlas.cz se objevil průzkum, který mě přinutil se na data zaměřit poněkud podrobněji a položit si zcela logickou otázku. Vážně bychom nechali naši zemi jen tak padnout? Podle dat agentury Median, která stojí za zmíněným průzkumem, totiž víc než 50 % respondentů prohlásilo, že by v případě ozbrojeného konfliktu rozhodně nevstoupili do armády. To zní na první pohled vážně drsně. Jenže stejně to zní i v případě, když se vegetariánů zeptáte, zda by se odhodlali jíst maso, pokud by nic jiného k dispozici nebylo.

První zásadní informace, která mi u tohoto průzkumu totiž chybí je to, kdo se jej vlastně zúčastnil. Protože „bleskový výzkum“ může znamenat dvě věci. Buď jde o rychle sesbíraná data od relevantní skupiny lidí, nebo také o sběr názorů stylem, bereme prvních tisíc vyplněných dotazníků. A není žádným tajemstvím, že podobných průzkumů se často účastní důchodci, nebo lidé, kteří neví jak naložit s volným časem. To by možná i vysvětlovalo, proč tolik lidí z průzkumu neplánuje v žádném případě sprintovat do zákopů.

Nemám vůbec nic proti seniorům, to vůbec ne, ale pokud se ptám na bojeschopnost národa, asi bych se měl zaměřit na ty, kteří v případě konfliktu reálně připadají v úvahu pro případnou mobilizaci. Ne těch, co mají potíže vstát ze židle, natož vstoupit do armády. A teď si představte, že z takového vzorku se snažíte navodit dojem, že Češi by se v případě útoku složili jak vystřelovací deštník.

Válka samozřejmě není nic, co bychom si přáli. Je to ta největší lidská tragédie. Neexistuje válka, která by dávala smysl těm, co v ní mají umřít. Ale na druhou stranu, když vám někdo stojí před domem s tankem s cílem „osvobodit vaši ulici“, nezachrání vás filozofování o tom, že všechny války jsou nesmyslné. To je totiž přesně moment, kdy přestává jít o geopolitiku a začíná jít o život váš, nebo vašich nejbližších.

Ukrajina je toho zářným příkladem. I tam byli lidé, kteří si jistě řekli, že tato válka nemá smysl a nehodlají se jí účastnit. Ale je i mnoho těch, kteří se nebáli vzít zbraň do ruky, protože si uvědomili, že smysl nehraje roli, že se v této válce hraje o přežití. O rodinu. O domov.

Věřím, že pokud by opravdu došlo na nejhorší, a doufám, že se takový den nikdy nepřiblíží, český národ by se nerozutekl. Ne všichni jsou zrozeni být vojákem. Ale neznamená to, že bychom hromadně utekli k mamince do sklepa. Jsme sice národ, co rád remcá do všeho a o všem, ale když jde do tuhého, víme, kde je sever. A i když se někdy tváříme, že nás nic nezajímá, nejsme lhostejní, když jde o naše blízké.

Společnost Median možná změřila, že přes polovinu Čechů „nevstoupí do armády“. Ale zapomněla změřit to, že až půjde do tuhého, Češi možná nebudou chtít, ale udělají to. Protože tohle není otázka výběrového řízení. Válka je otázka přežití.

Další články

Premiér Fiala vyráží do boje

Fiala se konečně přestal bát jazyka, kterému rozumí velká část voličů. Možná to není úplná revoluce, ale je to nadějný začátek.

Proruský aktivista Tomio Okamura

Pokud je podle Okamury novinář, který se ptá na jednoduchou otázku, označen jako proukrajinský aktivista, tak sám předseda SPD je aktivista také a to ten...

Konečná se vysmívá Rakušanovi

A to kvůli tzv. „šmírovací“ vyhlášce, když ji osobně zaráží, že ministr vnitra netuší, co se děje na jeho vlastním ministerstvu.