Článek
Zpěvačku, influencerku, laktační poradkyni a mámu dvou krásných holčiček Annu Neumanovou uvidíte na Instagramu šťastnou, nedokonalou, uplakanou i milující. Žije obyčejný život, který se snaží ostatním ukazovat a sledující ji za to milují.
Na sociálních sítích ji sledují desítky tisíc lidí, pro které se stala symbolem laskavého a vědomého rodičovství. Anna začínala jako mladá maminka, která na Instagramu hledala pochopení, dnes sama inspiruje komunitu žen napříč generacemi. Jako laktační poradkyně pomáhá v porodnici i on-line, boří mýty o dokonalém mateřství a otevřeně mluví o tom, že i respektující rodič může občas ztratit trpělivost. V otevřeném rozhovoru prozradila, proč jsou pro ni omluva dítěti a hranice bez fyzických trestů klíčové, jak zvládá náročné životní etapy i ADHD a proč věří, že bezpodmínečná láska je tou nejlepší investicí.
O cestě k mateřskému obsahu
Váš Instagram je zaměřený na mateřství a respektující výchovu. Co vás k tomu tématu přivedlo?
Člověk k tomu tak nějak přirozeně dojde, když je to jeho každodenní realita. Já byla na mateřské 5 let v kuse, do toho jsem se mámou stala na dnešní dobu dost brzo, a tak jsem často hledala pochopení a podobně mladé maminky právě na sociálních sítích. Díky tomu se na mém profilu vytvořila moc krásná a silná komunita sledujících a dávno už mě nesledují jen mladé maminky, často jsou to i ženy o deset, nebo dokonce dvacet let starší, což je pro mě upřímně stále neuvěřitelné.
Byl pro vás přechod k „mama contentu“ přirozeným vývojem, nebo vědomým rozhodnutím?
Já jako ‚mama-influencer‘ už začínala, v roce 2021 jsem začala nějak aktivně tvořit na sítě a to mé dceři bylo něco přes rok.
Co podle vás rodiče v současnosti řeší nejvíc a co se naopak často zbytečně dramatizuje?
Za mě se momentálně právem řeší hodně výchova. Respektující, ale i ta klasická autoritativní, která tu nějak funguje už od první republiky. Zbytečně se dá dramatizovat naprosto cokoliv. Všeho moc škodí. Já se snažím jet takový zdravý přístup ke všemu 80/20, jak stravování, tak výchova.
Mnohé maminky si při pohledu na váš profil říkají, zda i u vás doma přijdou chvíle, kdy zvýšíte hlas nebo řeknete něco, co vás později mrzí. Jak se k takovým situacím stavíte? Omlouváte se dětem?
Ano, tyhle otázky mi chodí často, to je pravda. Snažím se o tom otevřeně mluvit.
I my respektující rodiče jsme stále jen lidi s emocemi, a jsou dny, kdy často křičím víc, než bych chtěla. Ale rozdíl mezi tou klasikou a respektující výchovou je právě ta omluva. A ano, snažím se omlouvat a vysvětlovat, proč jsem křičela.
Sledující si všímají, že prošla velkou proměnou. To přičítá Anna i náročnému období, po kterém se teď konečně cítí o mnoho lépe
O respektující výchově
Jak byste jednoduše vysvětlila principy respektující výchovy někomu, kdo se s tímto pojmem setkává poprvé?
Za mě je to výchova, kdy se dítě respektuje navzájem s rodičem. Neznamená to, že vám dítě skáče po hlavě, ale ani to, že my rodiče dupeme po dětech jen protože jsme větší a silnější. Naše dcery mají hranice jasně dané i bez toho, aniž bych je někdy uhodila. Omluva dítěti a respektování jeho názoru mi v respektující výchově přijde moc důležitá.
Setkáváte se s předsudky nebo nepochopením vůči tomuto přístupu? Jak na podobné reakce reagujete?
Když jsem o tom začala mluvit u první dcery, s nějakými nesouhlasy jsem se ve své rodině setkala. Teď zpětně se mi spousta z nich omluvila, že jsme udělali dobře, a že holčičky jsou i bez fyzických trestů výborně vychované.
Je něco, co jste si v rodičovství sama musela „odžít“, než jste tomu porozuměla?
No, i tu respektující výchovu. Před tím, než se narodila první dcera jsem taky hrdě hlásila, že z dětí, které nedostanou pár přes zadek vyrostou rozmazlení fracci. Když se dcera narodila, začalo mi docházet, že mi absolutně nedává smysl bít někoho, koho miluji nejvíc na světě. Tu tvrdou ruku jsem zažila já sama a stejně jsem pak byla docela problémové dítě. Rozhodla jsem se, že tuhle cestu už jsem tedy zkusila sama na sobě, a vidím zpětně, že fyzické tresty ničemu nepomohly, takže to u našich dcer prostě zkusíme jinak.
O kojení a práci laktační poradkyně
Pracujete jako laktační poradkyně v nemocnici. Co vás k této profesi přivedlo?
Také má cesta mateřstvím. S první dcerou jsem měla pocit, že jde kojení vždycky naprosto automaticky, že je to přirozená věc. Když zvládne kojit i opice (směje se), zvládnu to přece taky. No… Samozřejmě přišlo po porodu veliké rozčarování. Kojení nám nešlo, dcera nepřibírala a kdybych tehdy nedostala kontakt na naprosto skvělou laktační poradkyni, pravděpodobně bych nekojila ani měsíc.
S jakými obavami nebo mýty se u maminek setkáváte nejčastěji?
U matek po porodu se nejvíc setkávám s tím, že berou jako ten největší strašák porod, měla jsem to stejně. A pak jsou velmi překvapené, že rozkojení a šestinedělí je kolikrát mnohem těžší.
Co byste vzkázala těhotné ženě, která má obavy, zda mateřství zvládne? Sama jste se stala maminkou velmi mladá a často říkáte, že jste toho nikdy nelitovala.
Že určitě zvládne naprosto všechno, co si zamane a taky, že se není čeho bát. Život nemusí s dětmi končit, já dál provozovala svoje koníčky i s mimčem v nosítku, a upřímně to bylo a je skvělý.
Vnímáte v porodnicích v posledních letech posun? Jsou dnes místem, kde se maminky cítí bezpečně a nacházejí potřebnou oporu?
No, asi jak v kterých porodnicích, ale určitě si myslím, že je to na dobré cestě. Když je rodička informovaná a má ideálně i doprovod a podporu, dá se skoro v každé české porodnici porodit „bezpečně“ a hlavně tak, jak žena chce.
Anička pracuje v porodnici jako laktační poradkyně
O Instagramu jako prostoru pro osvětu
Vnímáte svůj Instagram spíše jako osobní deník, nebo jako vzdělávací platformu?
Určitě spíš osobní deník, ráda někdy vytvořím video, kde pomáhám rodičům jak na respektující výchovu. Ale nejsem žádný odborník, jsem jen máma, která ráda šíří osvětu.
Jak hledáte rovnováhu mezi sdílením, které může pomoci ostatním, a ochranou rodinného soukromí – například pokud jde o vaše dcery?
Musím se přiznat, že dřív jsem to moc nevnímala, ale čím je můj profil větší, tím to vnímám víc a víc. Dřív jsem ráda popisovala například naše výchovné situace, ale momentálně už cítím, že nechci tyhle osobní věci ventilovat ven.
Je téma, o kterém se vám mluví obtížněji, přestože víte, že je důležité ho otevírat?
Momentálně asi rozchod s mým partnerem, to je čerstvé a stále dost bolavé, ale zároveň si myslím, že je fajn nemlžit a přiznat, že někde ta chyba prostě nastala.
Maminky často cítí tlak být dokonalé. Co byste jim vzkázala z vlastní zkušenosti?
Že nikdo není dokonalý, a každá máma má něco. Je lepší zaměřit se na sebe a nesrovnávat se.
Máte nějaký „nepopulární“ názor na mateřství, za kterým si pevně stojíte?
Že není potřeba fyzických trestů na vychování dobrého člověka a že není ostuda starat se o zdraví a bezpečí svých dětí. Vadí mi upřímně označení bio-ezo-máma. Nejsem bio ani ezo, jen protože se starám o zdraví svých dětí a nechci jim nacpat pribináčka v 5 měsících.
O spolupracích a práci influencerky
Podle čeho si dnes vybíráte spolupráce a nabídky od značek?
Určitě vždycky chci nejdřív danou věc nějakou dobu testovat a zkoušet. Taky je pro mě důležité, aby mi značka dávala smysl v rámci mého profilu, spolupráci se sázkovou kanceláří, nebo s Temu bych nikdy nevzala.
Co by podle vás měla značka splňovat, aby spolupráce dávala smysl oběma stranám?
Za mě asi nějaké vzájemné sympatie, něco, co reálně používám, nebo přirozeně zapluje do našeho života.
Jak se díváte na influencer marketing v současnosti? Myslíte si, že přijde doba, kdy děti ze sociálních sítí zmizí úplně?
Věřím tomu, že ano.
Setkala jste se už s negativními zprávami nebo komentáři, které vás zasáhly víc, než jste čekala?
Na začátku určitě. Pak mi ale došlo, že s 99 % mých haterů bych si nikdy nechtěla vyměnit život, protože úspěšný člověk nemá potřebu šířit nenávist. Teď už se spíš nad některými hejty pousměju a neřeším, obrnila jsem se.
Anna Neumanová je populární influencerkou
O rovnováze, hranicích a budoucnosti
Jak se vám daří skloubit práci v nemocnici, online tvorbu a rodinný život? Nedávno jste se navíc pustila i do vlastního podnikání s hrníčky, které mají velký ohlas.
No upřímně za to může primárně moje ADHD. Jsem člověk, co chvilku nevydrží v klidu sedět, a na tom se odvíjí i moje koníčky, podnikání a vše okolo. Někdy absolutně nezvládám a jedu na chaotického autopilota, někdy mám vše pod kontrolou. (směje se)
Jak si nastavujete hranice, abyste mohla být stoprocentní v práci i doma?
Upřímně jedu hodně velký freestyle momentálně.
Plánujete do budoucna rozšířit svou činnost například o kurzy, workshopy nebo další vlastní projekty? Chystá se něco nového? Máte už projekt Kapka něhy i vařící profil, tam je jistě prostor pro nějaké další záměry.
Momentálně plánujeme hlavně rozšířit naše předporodní kurzy Kapka Něhy, abychom mohly přijímat více párů na jeden kurz, než to bylo doposud.
Závěrem
Kam byste se chtěla ve své tvorbě nebo profesním životě posunout v následujících letech?
Chtěla bych být hlavně šťastná… A to mám pocit, že se mi po X letech žití pro někoho jiného konečně daří.
Jakou jednu radu by si podle vás měl vzít k srdci každý rodič?
Milujte svoje děti bez podmínek, a slibuju, že se vám to vždycky vrátí.