Článek
Naopak se představuje jako hudebnice, která touží umělecky růst i za cenu toho, že nebude sázet jeden rádiový hit za druhým.
Something Beautiful je koncepční a vizuální album. Zpěvačka se ho totiž rozhodla doprovodit i stejnojmenným filmem, přičemž celé dílo inspiroval snímek Pink Floyd: The Wall. Americká hudebnice tak svými prohlášeními mohla vzbudit dojem, že slavná rocková kapela bude i hlavní studnicí inspirace pro hudební složku, což ale neplatí. Miley Cyrus totiž sahá na desce k tolika různým vlivům, že je zbytečné pokoušet se je nějak jednoduše zařadit. Chvíli se otírá o rock, pak zase o disko či funk, aby ukázala, jak barevný a nápaditý může dnešní pop být.
Je evidentní, že zpěvačce na deváté desce nešlo o to překonat sama sebe, co se komerčního úspěchu týče. Po megahitu Flowers z minulého alba naopak trochu ubrala a zaměřila se na svůj umělecký růst. Něco takového si totiž v aktuální fázi kariéry může dovolit. Na Something Beautiful proto nesází jeden potenciální hit za druhým, ale dopřává si svobodu. Dobrá polovina písniček má stopáž k pěti minutám, jedna má i rovných šest, což jen ilustruje, že strohost a údernost ve smyslu přímého tahu na branku nebyly tentokrát cílem.
Je ale na místě poznamenat, že i když je svoboda uměleckého vyjádření skvělá věc, někdy hovoří proti Miley Cyrus. Okovy jí totiž svým způsobem nasadila koncepční forma, o které hojně mluvila v rozhovorech.
Aby deska působila kompaktněji, nechala 32letá hudebnice písničky více provázat: jakmile jedna skladba skončí, spojí ji s další drobný hudební motiv, což má vyvolat iluzi velkého celistvého díla. Deska má také intro a dvě samostatné mezihry, které ale nahrávku nikam výrazně neposouvají. Při 13 skladbách to působí poněkud zbytečně. Umělecký záměr je to možná pochopitelný, ale hůře obhájitelný, protože album by obstálo i bez téhle vaty. Holt by písniček bylo jen 10, žádná tragédie, ale možná je to něco, co vynikne pouze ve zmiňovaném filmu.
Pomineme-li tenhle drobný výstřelek, který k výslednému dojmu nic moc nepřidává, jde o nejsuverénnější album Miley Cyrus. Ústřední skladba Something Beautiful je zajímavě rozložená mezi dvě výrazové polohy, jednu klidnou a jednu lehce psychedelickou. Abbou inspirovaný singl End of the World je vzletný a příjemně nevtíravý. Balada More to Lose dává vzpomenout na éru zpěvaček s velkými hlasy a následující Easy Lover je naprosto fantastická retro záležitost s groovem, co okamžitě nutí k podupávání. Golden Burning Sun je příjemně nostalgická variace na Fleetwood Mac a Walk of Fame je přímočarý taneční synthpop jak od Lady Gaga.
Je pravda, že v samém závěru album ztrácí dech, protože to nejlepší z něj zaznělo spíše v úvodu. Přesto Miley Cyrus už nemusí nikomu dokazovat, kde je její místo. V tuhle chvíli už tvoří, co chce a jak chce, ať už bude skórovat v hitparádách či nikoli.
Miley Cyrus: Something Beautiful
Miley Cyrus – Something Beautiful
Hodnocení: 78 %
Verdikt: Miley Cyrus by se v této chvíli dala popsat jako „postpopová“ hudebnice. Že je skvělá zpěvačka, je jasné, a že se nebojí tvořit bez žánrových zábran také. Something Beautiful je její nejcelistvější album, které by se obešlo i bez té trochu mystické nálepky koncepční desky. Dobré a zajímavé písničky nakonec hovoří samy za sebe.