EU řeší, proč koupené hry mizí. Debatu ale přehlušil spor o „woke“

Herní průmysl narazil na otázku, kterou už nejde dál odsouvat. Když si člověk koupí videohru, má ji opravdu vlastnit, nebo si jen platí přístup, který může vydavatel po několika letech ukončit? Právě kolem toho se točí iniciativa Stop Killing Games, která upozorňuje na případy, kdy se zakoupené tituly po vypnutí serverů stanou nepoužitelnými.

Téma se dostalo až do evropské politiky, kde se začalo mluvit o právech spotřebitelů, digitálních licencích a odpovědnosti vydavatelů. Jenže při jedné z debat se pozornost přesunula jinam. Slovenský europoslanec Milan Uhrík ve svém vystoupení nemluvil pouze o agresivní monetizaci, ale také o tom, že videohry podle něj poškozuje „woke ideologie“ a politická korektnost.

Jako příklad uvedl Assassin’s Creed Shadows od Ubisoftu. Kritizoval, že hra nabídla jako jednu z hlavních postav Yasukeho, historickou osobnost afrického původu, která působila v Japonsku v 16. století. Vedle něj je v Assassin’s Creed Shadows hratelná také Naoe, fiktivní japonská shinobi. Právě volba Yasukeho vyvolala už dříve část negativních reakcí a Ubisoft připustil, že i tento odpor patřil mezi důvody, proč byl titul odložen.

Jenže s původním smyslem iniciativy Stop Killing Games má podobná debata společného jen málo. Hnutí neřeší obsazení postav, kulturní války ani to, jaké příběhy mají studia vyprávět. Jádro problému je mnohem jednodušší a pro hráče praktičtější: má vydavatel právo prodat hru a později ji technicky znefunkčnit?

Za jeden z hlavních spouštěčů celé kauzy se považuje závodní hra The Crew od Ubisoftu. Vyšla v roce 2014, fungovala jako online titul a dlouhou dobu měla svou komunitu. Později ji Ubisoft stáhl z prodeje a 31. března 2024 vypnul její servery. Tím se hra pro majitele prakticky stala nehratelnou.

Právě tento krok vyvolal ostrou reakci části hráčů. YouTuber Ross Scott z kanálu Accursed Farms následně rozjel iniciativu Stop Killing Games. Jejím cílem není podle podporovatelů nutit vydavatele, aby donekonečna provozovali staré servery. Hnutí ale požaduje, aby po ukončení oficiální podpory existovalo řešení, které hru nenechá úplně zmizet.

Může jít například o offline režim, možnost komunitního provozu serverů nebo jiný technický způsob, jak zachovat funkčnost hry i po skončení komerční podpory. Právě v tom je spor tak citlivý. V digitální době totiž hráč často nemá v ruce skutečný produkt, ale licenci vázanou na infrastrukturu vydavatele.

V roce 2026 se kauza posunula ještě dál. Francouzská spotřebitelská organizace UFC-Que Choisir podala 31. března 2026 žalobu na Ubisoft kvůli vypnutí hry The Crew. Z tématu, které původně působilo jako nespokojenost herní komunity, se tak stal právní a spotřebitelský problém.

Herní firmy se podobným návrhům brání. Asociace Video Games Europe upozornila, že povinnost držet starší hry funkční by mohla vývojáře a vydavatele zatížit vysokými náklady. Podle jejího pohledu musí existovat možnost online službu ukončit, pokud už není technicky, ekonomicky nebo bezpečnostně udržitelná.

Podobně mluvil v roce 2025 také šéf Ubisoftu Yves Guillemot. Připustil, že hry jsou dnes často službou, která jednou může skončit. Zároveň tvrdil, že Ubisoft i širší herní průmysl hledají způsoby, jak dopady na hráče zmírnit. Pro odpůrce vypínání her to ale nestačí. Tvrdí, že mezi koncem aktivní podpory a úplným znefunkčněním zakoupeného titulu je zásadní rozdíl.

Právě tady se láme pohled na moderní herní trh. Dříve si hráč koupil krabici, disk nebo kazetu a titul mohl spustit i po mnoha letech. Dnes může hra záviset na účtu, serverech, ověření licence nebo online prvcích, bez kterých se nespustí ani část určená pro jednoho hráče. To mění samotný význam slova „koupit“.

Vystoupení Milana Uhríka proto působilo jako odbočka od věci. Kritika „woke“ trendů nebo postav v Assassin’s Creed Shadows může zajímat část hráčů, ale iniciativa Stop Killing Games stojí na úplně jiné otázce. Neptá se, kdo má být hlavní hrdina. Ptá se, jestli má zaplacená hra přežít okamžik, kdy o ni vydavatel přestane mít obchodní zájem.

Evropské instituce budou muset hledat rovnováhu mezi právy zákazníků a realitou herního vývoje. Nikdo rozumný nemůže čekat, že firmy budou donekonečna financovat každý starý online titul. Zároveň ale není překvapivé, že hráči odmítají situaci, kdy jim z knihovny zmizí hra jen proto, že někdo vypnul servery.