Hlavní obsah

Disney princezny trpěly psychickými poruchami. Jaké měla Ariel či Elza?

Foto: Freepik

Článek zveřejněný 12. března 2024 na webu West Georgia Wellness Center ukazuje, že chování Disney postav může připomínat skutečné psychické potíže. Nejde o diagnózy, ale o způsob, jak přiblížit složitá témata široké veřejnosti.

Reklama

Článek

Pohádky, které odrážejí skutečné emoce

Disneypříběhy se často berou jako jednoduché vyprávění pro děti. Jenže právě jejich síla spočívá v tom, že dokážou pracovat s emocemi, které jsou univerzální. Strach, smutek, pocit viny nebo nejistota. V některých případech se tyto motivy překvapivě blíží tomu, co odborníci popisují jako psychické potíže.

Na to upozorňuje text publikovaný 12. března 2024 na webu West Georgia Wellness Center. Materiál byl medicínsky revidován psychiatrem Dr. Byronem McQuirtem a snaží se ukázat, jak lze známé postavy vnímat z jiného úhlu. Autoři přitom jasně zdůrazňují, že nejde o skutečné diagnózy, ale o srovnání, které má pomoci pochopení.

Rapunzel z filmu Na vlásku podle textu připomíná projevy posttraumatické stresové poruchy. Dlouhodobé odloučení od světa a manipulace ze strany matky se u ní projevují strachem z nových situací i problémy s důvěrou. Její odchod z věže pak symbolizuje první krok k vyrovnání se s minulostí.

Kačer Donald je typickým příkladem postavy, která nezvládá emoce. Jeho výbuchy vzteku odpovídají popisu Intermittent Explosive Disorder, tedy poruchy charakterizované náhlými a nepřiměřenými reakcemi na stres.

Dumbo se zase potýká s tím, co dnes označujeme jako sociální úzkost. Odmítání okolím a výsměch vedou k uzavírání se do sebe a strachu z kontaktu s ostatními.

Od traumatu po poruchy osobnosti

Silnou linku má i příběh Simby ze Lvího krále. Po smrti Mufasy se vyrovnává s pocitem viny a snaží se zapomenout na minulost. Právě to odpovídá některým znakům posttraumatické stresové poruchy. Vyhýbání se bolestným vzpomínkám i dlouhodobé vnitřní napětí.

Tygr z Medvídka Pú naopak představuje energii bez hranic. Neustálý pohyb, impulzivní jednání a problém se soustředěním odpovídají tomu, co je spojováno s ADHD. Podobně se chová i Anna z Ledového království, která jedná rychle a často bez promyšlení důsledků.

Elsa ze stejného filmu pak ukazuje opačný extrém. Uzavírá se do sebe, bojí se vlastních emocí a izoluje se od ostatních. Její příběh bývá dáván do souvislosti s depresivní poruchou.

Alice z Alenky v říši divů je interpretována jako postava, která ztrácí kontakt s realitou. Absurdní prostředí a zmatené vnímání světa připomínají projevy schizofrenie, i když v pohádkovém zjednodušení.

Záporné postavy přinášejí další vrstvu. Scar ze Lvího krále nebo Jafar z Aladina vykazují znaky antisociální poruchy osobnosti. Chladné jednání, manipulace a absence empatie. Zlá královna ze Sněhurky pak představuje extrémní narcismus, kdy je vlastní obraz důležitější než cokoli jiného.

Nenápadné příběhy s velkým přesahem

Vedle výrazných postav stojí i ty, které působí nenápadně. Ijáček z Medvídka Pú dlouhodobě prožívá smutek a pesimismus, což odpovídá dystymii. Prasátko zase trpí úzkostí a obavami z běžných situací.

Ariel z Malé mořské víly vykazuje chování, které připomíná obsesivně kompulzivní poruchu a hromadění věcí. Její vztah k lidským předmětům má silný emoční náboj.

Popelka podle autorů textu představuje závislou poruchu osobnosti. Dlouhodobě se podřizuje a čeká na záchranu, než najde vlastní sílu jednat.

Mulan je příkladem strachu z nedokonalosti. Neustálý tlak na výkon a potřeba obstát za každou cenu odpovídají tomu, co se označuje jako atelofobie.

Peter Pan pak zosobňuje takzvaný Peter Pan syndrom. Odmítání dospělosti a snaha zůstat ve světě bez odpovědnosti.

Další články