Avatar 4 otevře kapitolu, kterou Cameron před lety raději schoval

Když v roce 2009 dorazil do kin první Avatar, řešilo se především to, jak zásadně posunul filmovou technologii. 3D projekce, digitální prostředí Pandory i samotní Na’vi zastínili jednu podstatnou věc. Program Avatar, bez kterého by se celý příběh nikdy nerozjel, zůstal překvapivě v pozadí.

Divák se dozvěděl jen tolik, kolik bylo nutné pro pochopení děje. Lidé si vytvořili biologická těla Na’vi, do nichž mohou přenášet své vědomí. Jake Sully tak získal nový život, novou identitu i nový konflikt. Jak ale tento projekt vznikl, kdo ho skutečně inicioval a jaké zájmy stály na jeho začátku, film detailně nerozebíral.

James Cameron přitom už při přípravě prvního scénáře pracoval s širším pozadím celého programu. Část příběhu se však do finální verze nevešla. Důvod byl jednoduchý. Film měl držet tempo, budovat vztah Jakea a Neytiri a směřovat k otevřenému střetu mezi těžařskou korporací a domorodci. Hlubší historie projektu by vyprávění zpomalila.

Podle informací z knihy věnované vzniku celé ságy měl původně vystupovat vědec Brantley Giess. Postava mentora Grace Augustine, který stál u samotného zrodu projektu. Cameron jeho roli nakonec vyškrtnul a některé scény přepsal. Výsledkem byl sevřenější film, ale bez detailnějšího vysvětlení, jak a proč program vznikl.

Právě k této linii se má čtvrtý díl vrátit.

Dosavadní filmy se soustředily především na svět Na’vi. Jejich kulturu, duchovní propojení s Eywou a postupné rozšiřování prostředí Pandory. Lidská strana byla často zobrazena jako jednolitý protivník. Vojáci, korporace, těžba. Méně prostoru dostaly vnitřní rozpory, etické otázky a samotné rozhodnutí vytvořit technologii, která dokáže překročit hranici mezi dvěma druhy.

Pokud Avatar 4 skutečně otevře historii programu, může to celé sérii dodat nový rozměr. Technologie přenosu vědomí není jen nástrojem kolonizace. Je to zásah do samotné podstaty identity. Kdo je člověk, když žije v cizím těle? A kdo nese odpovědnost za to, že takový experiment vůbec vznikl?

Z ekonomického hlediska stojí sága před zajímavou situací. Třetí díl sice utržil kolem 1,4 miliardy dolarů, což je stále mimořádný výsledek, ale oproti předchozím dvěma filmům jde o znatelný pokles. Očekávání jsou proto vysoká. Studio i Cameron musí nabídnout něco víc než další vizuálně ohromující výpravu do nového kouta Pandory.

Návrat k vystřiženému příběhu může být přesně tím krokem, který sérii osvěží. Cameron je známý tím, že své projekty plánuje roky dopředu a nerad nechává otevřené motivy bez vysvětlení. Pokud měl už při prvním filmu připravený širší kontext programu Avatar, dává smysl, že ho chce využít právě teď.

Pro diváky by to znamenalo víc než jen další kapitolu války o zdroje. Mohli by konečně pochopit, jak celý experiment začal, kdo ho skutečně řídil a zda byl konflikt mezi lidmi a Na’vi od počátku nevyhnutelný. A právě to je otázka, která nad sérií visí už od roku 2009.

Zdroj: Slashfilm.com (odkaz), gamebot.cz