Článek
Návrh rozpočtu EU pro roky 2028 až 2034 počítá s podstatně více penězi, než činí rozpočet EU pro roky 2021 až 2027. V budoucích sedmi letech chce Evropská komise rozpočet ve výši 49,3 bilionu korun. Teď je to asi 29,5 bilionu korun.
Rozdíl činí bezmála dvacet bilionů korun [19,7 bil. Kč]. Takzvaný víceletý finanční rámec, sedmiletý rozpočet, zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů, ale i budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
Návrh rozpočtu pro roky 2028 až 2034 včera [16.7.] zveřejnil eurokomisař Piotr Serafin, který ho předložil členům rozpočtového výboru Evropského parlamentu.
„Jde o moderní, flexibilnější rozpočet, který bude odpovídat výzvám dneška i zítřka,“ uvedl před europoslanci Serafin.
Každé euro podle něj musí být snadno dostupné a finance bude nutné utrácet za věci, které jsou důležité pro Evropany. Aby rozpočet vstoupil v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a Evropský parlament. Očekávají se ještě dva roky dlouhých vyjednávání.
„Dalším hlavním principem je dodržování právního státu. To znamená, že bez respektování právního státu nebude možné získat žádné unijní peníze,“ upozornil Serafin.
V případě, kdy EK usoudí, že některá ze zemí nemá „respekt k právnímu státu“, nemusí z EU dostat žádné peníze. „Respekt k právnímu státu“ se bude vztahovat na veškeré financování ze strany Evropské unie, uvedla šéfka EK Ursula von der Leyenová. Ta také řekla, že EK má dost nástrojů na zajištění financí, aby se nemusela dál zadlužovat jako tak prostřednictvím evropských dluhopisů dosud.
Hlavními zdroji příjmů unijního rozpočtu jsou příspěvky členských států podle jejich hrubého národního důchodu [HND]. Jde asi o dvě třetiny příjmů. Bohatší země přispívají více, v souladu se svou ekonomickou kapacitou. Zbývající zhruba třetinu rozpočtu tvoří například příjmy z cel uvalených na dovoz ze zemí mimo EU. Evropská komise ale přichází s takzvanými novými vlastními zdroji. Ty budou mít nejspíš podobu daní, které se zaměří například na elektroodpad.
Němci platí do unijního rozpočtu vůbec nejvíc
Německo zůstává zdaleka největším čistým plátcem do rozpočtu Evropské unie. Ukázala to loňská analýza Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem [IW Köln], který financují německé hospodářské svazy a podniky.
Předloni odvedli Němci do unijní kasy o 17,4 miliardy eur [cca 426 mld. Kč] více, než z ní získali.
„Čistý příspěvek Německa je téměř dvakrát vyšší než příspěvek Francouzů, kteří přispívají druhou nejvyšší částkou po Německu,“ uvedla autorka studie a ekonomka IW Samina Sultanová.
Francouzi zaplatili Bruselu o bezmála devět miliard eur [cca 220 mld. Kč] více, než kolik od něj obdrželi. To v situaci, kdy německá ekonomika zažívá propady, zatímco francouzské hospodářství vykazuje mírný růst.
„Naopak největším příjemcem je Polsko,“ sdělila Sultanová.
V roce 2023 podle ní Polsko dostalo přibližně o osm miliard eur [cca 195 mld. Kč] více, než jakou částkou přispělo do unijního rozpočtu. S určitým odstupem následuje Rumunsko se získanými šesti miliardami eur [cca 146 mld. Kč] a Maďarsko s 4,6 miliardy eur [cca 113 mld. Kč]. Česká republika obdržela v roce 2023 podle analýzy o bezmála tři miliardy eur [cca 73 mld. Kč] více, než do unijního rozpočtu odvedla. Je tak pátým největším čistým příjemcem po Polsku, Rumunsku, Maďarsku a Řecku.
V důsledku slabé hospodářské situace se podle analýzy čistý německý příspěvek proti roku 2022 snížil. V onom roce ještě činil 19,7 miliardy eur [cca 482 mld. Kč]. A zřejmě opět klesne, protože prozatím nedochází ke znatelnému hospodářskému oživení.
„Zatímco německý příspěvek se snižuje, čistý příspěvek Španělska a Portugalska stoupá, protože ekonomika v těchto zemích roste. Finanční zátěž se přesouvá,“ uvedla Sultanová.
Studie IW ukazuje, že prostředky z politiky soudržnosti se využívají často se zpožděním. V tom se mimo jiné jeví jako nezbytné zjednodušení pravidel pro přidělování peněz. Nároky EU na finance ale jsou už teď enormní. Jen letos provoz EU vyšel v přepočtu na více než pět bilionů korun.
Rozpočet EU už analyzuje ministerstvo financí
Podle Ministerstva financí ČR [MF ČR] balík dokumentů však zatím není kompletní. Návrhy další sektorové legislativy Komise představí na začátku září. Přesto úřad, jak uvádí, předložené materiály detailně analyzuje především s ohledem na zásadní změny v navržené struktuře rozpočtu EU.
„Ze zkušeností očekáváme, že jsou před námi dlouhá a intenzivní vyjednávání, která potrvají pravděpodobně ještě celý příští rok a mohou být dokončena až v roce 2027,“ uvedli zástupci MF ČR ve své tiskové zprávě.
Podle nich Česká republika bude při projednávání návrhu prosazovat, aby se zohlednily jak tradiční oblasti jako koheze a zemědělství, tak i nové priority. Mezi ně MF ČR řadí oblast obrany a bezpečnosti, včetně vojenské mobility, podpory obranného průmyslu, vnitřní bezpečnosti, ochrany hranic a boje proti nelegální migraci. Důležitá je podle něj i dopravní infrastruktura, podpora konkurenceschopnosti a přípravy na rozšíření EU včetně podpory Ukrajiny.
„Evropský rozpočet by měl cíleně podporovat projekty s evropskou přidanou hodnotou či posilovat přeshraniční spolupráci členských států,“ uvádí k prvnímu návrhu unijního rozpočtu zástupci MF ČR.
–RED–
