Článek
Tématu se věnoval Magazin.cz s odkazem na server iaea.org, který připomněl, že uvnitř poškozeného černobylského reaktoru dodnes zůstává velké množství radioaktivního materiálu. Přestože je elektrárna chráněna moderní ocelovou konstrukcí, místo stále patří mezi nejrizikovější radioaktivní lokality na světě.
Co se stalo v roce 1986
K havárii došlo 26. dubna 1986 během testu na reaktoru typu RBMK. Následná exploze poškodila budovu elektrárny a požár grafitu uvolnil radioaktivní látky do atmosféry. Kontaminace tehdy zasáhla rozsáhlé oblasti Ukrajiny, Běloruska i dalších částí Evropy. V okolí vznikla třicetikilometrová uzavřená zóna, která existuje dodnes.
Při katastrofě unikla pouze část jaderného paliva. Většina materiálu ale zůstala uvnitř reaktoru. Odhaduje se, že se tam stále nachází více než 180 tun radioaktivní hmoty. Nejde už o původní palivové tyče, ale o korium, tedy směs roztaveného uranu, kovů, betonu, písku a grafitu vzniklou během havárie.
Jedním z nejznámějších míst uvnitř elektrárny je takzvaná Sloní noha. Tato ztuhlá hmota byla krátce po havárii extrémně radioaktivní a představovala smrtelné nebezpečí. I po desítkách let zůstává nebezpečná a postupně se rozpadá na jemné částice.
Ocelový kryt nad poškozeným reaktorem
Nad reaktorem byla v roce 2016 dokončena Nová bezpečná konfinace. Obří ocelová konstrukce má zabránit úniku radioaktivního prachu, vody a dalších nebezpečných látek do okolního prostředí. Zároveň umožňuje bezpečnější práce při postupném rozebírání původního sarkofágu.
Konstrukce byla navržena tak, aby odolala extrémnímu počasí i dalším rizikům. Radioaktivní materiál uvnitř reaktoru ale zůstává dlouhodobým problémem, který vyžaduje nepřetržitý dohled. Korium se sice nerozpadá náhle, postupně však degraduje a mění se na prach.
K úplnému úniku paliva by mohlo dojít pouze při vážném poškození ochranných systémů. Mohlo by jít například o rozsáhlé konstrukční selhání, požár nebo jinou mimořádnou událost. V takovém případě by se radioaktivní částice mohly dostat do vzduchu, půdy i vody.
Jaké následky by měl případný únik
Reaktor už dnes nemá podmínky pro novou jadernou explozi. Případný problém by ale znamenal uvolnění radioaktivního prachu obsahujícího cesium-137, stroncium-90, plutonium a další izotopy. Vítr by je mohl roznést do širšího okolí podobně jako po havárii v roce 1986.
V okolí elektrárny by pravděpodobně následovala okamžitá bezpečnostní opatření a evakuace obyvatel.
Zasažena by mohla být půda, vodní zdroje i lesní porosty. Radioaktivní látky by se zároveň mohly šířit prostřednictvím řek do dalších oblastí.
Dlouhodobým problémem by zůstala hlavně kontaminace životního prostředí. Některé radioaktivní látky mají velmi dlouhý poločas rozpadu a mohou v půdě přetrvávat po generace. Riziko by představovalo také možné šíření částic během lesních požárů.
Úplný únik radioaktivního materiálu odborníci považují za málo pravděpodobný scénář. Černobylská oblast je pod nepřetržitým dohledem a ochranná konstrukce byla navržena tak, aby minimalizovala riziko další kontaminace.
Elektrárna přesto i po téměř čtyřiceti letech zůstává připomínkou jedné z největších technologických katastrof moderní historie.
_________________
Použité zdroje: Magazin.cz, iaea.org