Článek
Pokud jste si dosud mysleli, že největším přínosem holubů pro lidstvo je dekorování soch v centrech měst, připravte se na kruté vystřízlivění. Tématu ptačího intelektu se totiž už před lety věnoval profesor Shigeru Watanabe z Keio University, který za svůj výzkum právem obdržel recesistickou, ale prestižní Ig Nobelovu cenu. Studie publikovaná v odborném časopise Journal of the Experimental Analysis of Behavior (pod názvem Pigeons' discrimination of paintings by Monet and Picasso) totiž nezvratně dokazuje, že holubí mozek disponuje schopností kategorizovat abstraktní vizuální podněty, které dělají problém i mnoha studentům dějin umění po třetím pivu.
Watanabeho tým vycvičil skupinu osmi holubů k tomu, aby pomocí klování do tlačítek rozlišovali mezi diapozitivy děl Pabla Picassa a Claudea Moneta.
Výsledek? Ptáci nejenže bezpečně poznali styl obou mistrů, ale dokázali své znalosti aplikovat i na obrazy, které nikdy předtím neviděli.
Zatímco my se v Louvru snažíme vypadat inteligentně a předstíráme, že rozumíme hloubce kubistických linií, holub má prostě „hustě“ jasno: vidí ostré hrany, vidí kubismus, klove pro odměnu. Žádné pseudointelektuální řeči o vnitřním pnutí umělcovy duše, jen čistá datová analýza opeřeného experta.
Když holub kategorizuje lépe než váš šéf
Fascinující na celém experimentu je fakt, že holubi se nenechali zmást ani technickými úpravami obrazů. Když jim vědci ukázali černobílé verze nebo rozmazané reprodukce, jejich schopnost rozeznat styl zůstala téměř neochvějná.
Ukázalo se, že ptáci využívají kombinaci barevných tónů a specifických vzorů. Co víc, holubi vycvičení na Moneta dokázali generalizovat svůj vkus i na další impresionisty, jako jsou Cézanne nebo Renoir. Naopak „picassovci“ automaticky řadili do stejné kategorie i díla Braqua.
Představte si tu situaci na trhu práce. Zatímco armády uměleckých kritiků sepisují tisícistránkové analýzy o tom, proč je Monetův „Impresionismus, východ slunce“ zlomovým okamžikem lidstva, stačilo by do galerie vypustit pět holubů z pražského Hlavního nádraží. Pokud by klovli do rámu, je to originál. Pokud by se na něj jen znechuceně podívali (nebo na něj vykonali potřebu), pravděpodobně jde o laciný padělek z tržnice.
Je to rychlé, efektivní a jako bonus vám tito experti nesežerou rozpočet na vernisážové chlebíčky – stačí jim trocha ptačího zobu a uznání jejich akademického titulu.
Budoucnost patří opeřeným intelektuálům
Pravdou zůstává, že tento výzkum, ač zní jako scénář pro silvestrovský speciál, má hluboký vědecký základ. Ukazuje nám, že hranice mezi lidským a zvířecím vnímáním je mnohem tenčí, než si naše ego ochotné připustit. Schopnost tvořit koncepty a kategorie není výsadou majitelů černých roláků a brýlí s tlustými obroučkami, ale základním kognitivním mechanismem, který pomáhá přežít v komplexním světě – ať už jde o rozeznání zralého bobulovitého ovoce v lese, nebo kubismu v galerii moderního umění.
Web fakthusty.cz tímto apeluje na všechny návštěvníky parků: příště, až budete odhánět holuba od své lavičky, mějte na paměti, že se možná právě snaží analyzovat barevnou kompozici vašeho svetru a porovnává ji s pozdním obdobím Henriho Matisse.
Svět je prostě plný nečekaných odborníků a někdy mají místo diplomu z Karlovky jen pár křídel a neutuchající chuť na vaše drobky od svačiny. Realita je zkrátka někdy mnohem vtipnější než jakákoliv vymyšlená dezinformace.
___________
Zdroje: pmc.ncbi.nlm.nih.gov