Článek
Podle informací zveřejněných serverem Hrot24 připravuje NASA vyslání nového vesmírného teleskopu Nancy Grace Roman, který by mohl během několika let objevit přibližně 100 tisíc dosud neznámých exoplanet.
Zatímco lidstvo se na Zemi stále přetahuje o parkovací místa, ceny energií nebo správný způsob vaření brambor, americká agentura se rozhodla rozšířit nabídku nemovitostí rovnou na galaktickou úroveň.
Doposud potvrzených necelých 6300 exoplanet představuje výsledek desetiletí obecného astronomického výzkumu.
Připravovaný teleskop Roman však slibuje skok, který by ještě před několika lety zněl jako přehnaně optimistická vědecká prognóza. Pokud se očekávání NASA naplní, počet známých světů se během relativně krátké doby zvýší na násobky současného stavu.
Nejde přitom jen o další položky v astronomických databázích.
Vědce zajímá především způsob vzniku planetárních soustav a jejich rozložení napříč galaxií. Každý nově objevený svět představuje další dílek skládačky, která může pomoci vysvětlit, zda je naše Sluneční soustava běžným produktem vesmíru, nebo spíše výjimkou.
Galaktická inventura nabírá obrátky
Většina dosud známých exoplanet byla objevena v relativní blízkosti Země. Astronomové tak dlouho pracovali především s údaji z našeho galaktického okolí. Teleskop Roman má tuto situaci změnit a zaměřit pozornost na oblasti Mléčné dráhy, které zůstávají z pohledu hledání planet dosud jen minimálně prozkoumané.
Právě hustě zaplněné regiony poblíž středu galaxie mohou nabídnout odpovědi na otázky, které dnes vědci řeší spíše pomocí teorií než přímých pozorování. NASA tak nebude rozšiřovat pouze počet známých planet, ale také množství dat o prostředích, ve kterých jednotlivé světy vznikají.
K hledání nových exoplanet využije Roman dvě osvědčené metody. První sleduje drobné změny jasnosti hvězd při průchodu planety před jejich diskem. Druhá využívá gravitační mikročočku, která umožňuje zachytit i objekty, jež zůstávají pro většinu přístrojů prakticky neviditelné.
Výsledkem by měl být mimořádně rozmanitý katalog planet.
Vedle obřích světů vzdálených od svých hvězd mohou vědci objevit také menší kamenné planety velikostí připomínající Zemi nebo Mars. Právě takové objekty patří mezi nejzajímavější cíle současné astronomie.
Hledání druhé Země pokračuje bez ohledu na lidské ego
Jedním z důležitých cílů mise bude ověření teorií o vývoji naší vlastní Sluneční soustavy. Současné modely naznačují, že mohla vzniknout výrazně blíže středu Mléčné dráhy a až později se přesunout do oblasti, kde se nachází dnes. Data z nového teleskopu mohou pomoci zjistit, zda prostředí různých částí galaxie skutečně ovlivňuje vznik odlišných typů planet.
Vědci zároveň sledují souvislost mezi chemickým složením hvězd a výskytem planetárních soustav. Dosavadní pozorování naznačují, že hvězdy bohatší na těžší prvky častěji hostí větší množství planet, zejména plynných obrů. Roman poskytne rozsah dat, který podobné hypotézy umožní ověřit s dosud nevídanou přesností. Nový teleskop nebude nahrazovat Webbův vesmírný teleskop. Obě mise se naopak doplňují. Zatímco Webb dokáže zkoumat jednotlivé světy do mimořádných detailů, Roman nabídne široký přehled o obrovském množství planet napříč galaxií. Jeden pracuje jako specialista na detaily, druhý jako průzkumník mapující celé území.
Některé objevené planety umožní sledovat například teplotní rozdíly mezi denní a noční stranou, proudění atmosfér nebo další procesy, které pomáhají pochopit fungování vzdálených světů.
Právě spojení detailních a statistických dat může v příštích letech zásadně proměnit pohled lidstva na vlastní místo ve vesmíru.
A možná právě v tom spočívá největší význam celé mise. Ne v samotném čísle sto tisíc ani v rekordech, které se dobře vyjímají v tiskových zprávách. Skutečnou hodnotou může být odpověď na otázku, kterou si lidé kladou od chvíle, kdy poprvé zvedli oči k noční obloze. Každá nově objevená planeta totiž připomíná, jak obrovský je vesmír a jak malé jsou naše každodenní spory. Zatímco na Zemi často vedeme nekonečné bitvy o hranice, názory či politické tábory, někde v hlubinách galaxie mohou obíhat desetitisíce světů, o nichž zatím nemáme ani tušení. A právě tato perspektiva bývá někdy tou nejstřízlivější lekcí pokory, jakou nám moderní věda dokáže nabídnout.
________________-
Použité zdroje: Hrot24.cz, FaktHusty.cz