Článek
Český kulturní průmysl právě objevil další způsob, jak světové hvězdě napravit pošramocenou pověst. Stačí ji pozvat do Prahy, rozsvítit reflektory a nepříjemné otázky nechat laskavě před vchodem. Michal David totiž produkčně zajišťuje koncert francouzského herce Gérarda Depardieua, který má 2. listopadu vystoupit v Divadle Hybernia s programem věnovaným šansoniérce Barbaře.
Jak dnes informovaly Novinky.cz, Davidův mediální zástupce Luboš Procházka vysvětlil, že hercův soudní proces s pražským koncertem nijak nesouvisí. To je přímo fascinující objev na poli kulturní diplomacie! Člověk si možná přiveze kufr plný soudních dokumentů, ale jakmile překročí práh divadla, stává se z něj výhradně umělec. Kdyby se stejnou metodou řídila každá profese, mohl by bankovní lupič druhý den pořádat přednášku o finanční gramotnosti a pořadatel by pouze zdůraznil, že předmětem večera je ekonomie, nikoli včerejší návštěva trezoru.
Davidovi tak nezbývá než popřát, aby obecenstvo při šansonech pozorně naslouchalo hudbě. Jakmile by totiž začalo přemýšlet také o osobě interpreta, romantický francouzský večer by mohl dostat pořádně kyselou příchuť.
A proč vlastně kolem Depardieua vzniká takový rozruch? Pařížský soud ho v květnu 2025 uznal vinným ze sexuálního napadení dvou žen během natáčení filmu Les Volets verts a uložil mu osmnáctiměsíční podmíněný trest.
Jak uvedla agentura Reuters, herec vinu odmítá a proti rozsudku se odvolal. Rozhodnutí tedy dosud není pravomocné. Odvolací řízení má začít 16. listopadu, pouhé dva týdny po jeho pražském vystoupení. To už je kulturní kalendář s mimořádně dramatickou dramaturgií! Nejdříve slavnostní potlesk v Hybernii, potom další jednání před francouzskou justicí. Mezitím bude možné návštěvníkům připomenout, že slavné filmové role představují umělecké výkony, nikoli celoživotní potvrzení bezúhonnosti. Jenže vysvětlovat některým pořadatelům rozdíl mezi talentem a osobní odpovědností může být obtížnější než naučit celou diskotéku francouzský šanson. Depardieu přitom není začínající zpěvák, který potřebuje využít každou příležitost. Je to mezinárodně proslulý herec, jehož kariéra mu přinesla obdiv milionů diváků. O to pozoruhodnější je představa, že velké umělecké jméno může fungovat jako univerzální omluvenka, kterou stačí položit na stůl a všechny nepříjemnosti se rázem vypaří.
Nejlepší pointu celé kauzy však už před lety připravili samotní Francouzi. Stejný program s písněmi Barbary provázely v roce 2023 protesty proti Depardieuovi a některé koncerty byly zrušeny.
Francouzský deník Le Parisien tehdy upozornil, že produkce zdůvodňovala zrušení dvou vystoupení nedostatečným prodejem vstupenek, zatímco jiné termíny provázely demonstrace. Nešlo tedy o plošný státní zákaz vystupování, jak by se mohlo zjednodušeně zdát. V Praze se však představení chystá dál a pořadatelé jej představují jako mimořádný kulturní zážitek. Česká metropole tak zřejmě nabízí pozoruhodnou službu: tam, kde se ve Francii kolem slavného herce rozhořela veřejná debata, my připravíme pohodlná sedadla, decentní osvětlení a tištěný program. Ještě by se u vstupu mohla zavést zvláštní šatna, kam by návštěvníci společně s kabátem odložili také případné morální pochybnosti. Vyfasovali by číslo, absolvovali devadesát minut francouzské melancholie a při odchodu si své svědomí zase vyzvedli. Michal David by tím otevřel zcela novou podnikatelskou disciplínu: kulturní večery s dočasným odložením nepříjemné reality.
Potlesk nezmění minulost. A slavné jméno není omluvenka
Gérard Depardieu má právo vystupovat, obhajovat se a využít všechny zákonné možnosti k přezkoumání rozsudku. Stejně tak má Michal David právo pořádat jeho koncert. Nikdo však nemůže očekávat, že veřejnost při vstupu do divadla automaticky zapomene na závažnost celé kauzy. Umělecký talent člověka nezbavuje odpovědnosti a slavná kariéra nesmí zastínit zkušenosti žen, které se rozhodly veřejně promluvit o sexuálním násilí.
A právě tady končí veškerá legrace. Divadelní opona může zakrýt scénu, nikdy však nedokáže vymazat to, co se odehrálo mimo ni.
Michal David může zajistit koncert, Gérard Depardieu může zpívat o lásce a publikum může odměnit jeho výkon bouřlivým potleskem. Jenže nikde není napsáno, že obdiv k umění musí automaticky znamenat obdiv k člověku. A pokud si český kulturní svět začne plést vyprodané hlediště s morálním rozhřešením, pak bude nejsmutnější postavou celého večera nakonec ten, kdo uvěřil, že za cenu vstupenky lze koupit také čisté svědomí.