Článek
V pátečním Studiu ČT24 se odehrál pozoruhodný pokus o úpravu dějin přímo před televizními kamerami. Europoslanec Ivan David z SPD totiž prohlásil, že Rusko válku na Ukrajině nezačalo.
Jak informoval rychlostí světla deník FORUM 24, moderátorka Kateřina Trnková jeho tvrzení rozporovala a připomněla skutečnosti, které se politikovi zjevně nehodily do výkladu. Následovala slovní přestřelka, při níž už nešlo pouze o válku, ale také o to, zda má novinářka právo opravovat fakticky nesprávná tvrzení. V české politice se tak zřejmě rodí převratná metoda práce s historií. Když se skutečnost neshoduje s vaším názorem, stačí ji prohlásit za názor někoho jiného.
Dějiny dostaly zákaz vstupu do televizního studia
Na tomto výkladu je nejpůvabnější jeho časová nenáročnost. Ruská armáda v únoru 2022 zahájila rozsáhlou invazi na Ukrajinu, což Organizace spojených národů odsoudila jako agresi a vyzvala Rusko ke stažení vojsk. Jenže mezinárodní dokumenty mají proti televiznímu politikovi jednu zásadní nevýhodu. Nemohou se rozčílit, zvýšit hlas ani obvinit moderátorku z nevhodného chování.
David jí dokonce připomněl, že není učitelka a on není žádný žáček. Výborně! Pokud totiž někdo ve veřejné debatě odmítá historická fakta, nejlogičtějším řešením je zrušit výuku dějepisu a místo písemných prací zavést hlasování o tom, co se vlastně stalo.
Záznam rozhovoru je dostupný v archivu České televize. Spor přitom otevřel i další pozoruhodnou otázku. David zpochybňoval záměrnou povahu dopadu ruských raket a dronu na polské území, kterou naopak zdůrazňovali polští představitelé. O úmyslu konkrétního incidentu je samozřejmě namístě diskutovat na základě důkazů. Jenže právě tady se ukazuje rozdíl mezi věcnou debatou a politickým kouzelnictvím. Jedna věc je požadovat důkazy o původu a účelu jednotlivých střel.
Něco úplně jiného je přesvědčovat diváky, že se dějiny začaly odvíjet jinak, než zachycují historické dokumenty. Taková argumentace už nepotřebuje televizní studio. Stačila by tabule, houba a dostatečně trpělivý učitel.
Když fakta překážejí, prohlaste je za drzost
Největší absurdita celého vystoupení však nespočívá v jediné větě o Rusku. Je v představě, že právo vyslovit názor automaticky znamená právo nebýt konfrontován se skutečností. Politická diskuse samozřejmě není školní vyučování a moderátor musí dát hostovi prostor k vysvětlení jeho postojů.
Jenže veřejnoprávní televize také není pronajatá výkladní skříň, v níž si každý vystaví vlastní verzi historie a ostatní ji musejí tiše obdivovat.
Politici mohou polemizovat o příčinách konfliktu, diplomatických selháních i podmínkách míru. Nemohou však pouhým nesouhlasem odvolat události, které se prokazatelně staly. Pokud bychom takový způsob argumentace přijali, ztratila by veřejná debata poslední společný základ. Fakta by se změnila v obtěžující poznámky pod čarou a pravdu by určoval ten, kdo se nejdéle udrží u mikrofonu.
Ivan David má pravdu alespoň v jednom: není žáček a moderátorka není jeho učitelka. Jenže skutečnost se neřídí školním řádem. A před dějinami člověk neprojde tím, že vyhodí učitelku ze třídy.

