Článek
Dovolenková sezóna se rozjíždí a spolu s ní také tradiční česká disciplína známá jako „dostat z all inclusive každou korunu zpět“. Tento redakční autorský text vychází z veřejně dostupných informací, obecně známých turistických stereotypů a osobních zkušeností redaktorů satirického magazínu FaktHusty.cz. Nejde o popis konkrétních osob, ale o humornou nadsázku inspirovanou tím, co lze během léta spatřit v nejednom přímořském letovisku.
Češi jsou národ vynálezců. Vynalezli kostkový cukr, lodní šroub a kontaktní čočky. Když ale dorazí do hotelu s all inclusive, vzniká další český zázrak. Z obyčejného člověka se během několika minut stane specialista na strategické přesuny mezi bufetem, barem a lehátkem. NASA zatím marně zkoumá, odkud bere energii.
První den dovolené bývá ještě klidný. Rodina se rozkoukává, fotí moře a objevuje areál. Druhý den už přichází profesionalita. Otec rodiny zná přesnou otevírací dobu restaurace, matka ví, kde doplňují zákusky, a děti objevily zmrzlinový pult. Ve třetím dni už by mohli školit personál.
Když se otevře bufet, mizí i fyzikální zákony
Existují okamžiky, které spojují celé lidstvo. Východ slunce. První krok na Měsíci. A otevření hotelového bufetu pět minut před večeří.
Najednou se objeví lidé, které celý den nikdo neviděl.
Vynoří se z bazénů, pláže, pokojů i okolních států. Během několika sekund vzniká fronta, která připomíná zahájení výprodeje televizí za polovinu ceny.
Největší záhadou moderní vědy zůstává velikost českých talířů. Na první pohled vypadají normálně. Přesto se na ně dokáže vejít řízek, kuře, ryba, hranolky, rýže, meloun, tři druhy salátu, dva zákusky a cosi, co nikdo nedokáže identifikovat. Albert Einstein by dnes pravděpodobně místo relativity studoval českého turistu u bufetu.
Nejde přitom o hlad. Češi doma běžně večeří jeden talíř jídla. Na dovolené však funguje zvláštní matematika. Když je něco zdarma, žaludek automaticky získává rozšíření o dalších sedmdesát procent. Lékařská věda si s tím dosud neví rady.
Lehátková mafie opět udeřila
Samostatnou kapitolou jsou lehátka. Zatímco běžný člověk vstává do práce nerad, český turista dokáže kvůli lehátku vyskočit z postele rychleji než hasič při poplachu.
Krátce po svítání začíná operace Ručník. Vypadá nenápadně. Člověk dojde k bazénu, položí ručník na lehátko a zmizí. Následně se vrátí kolem jedenácté dopoledne s výrazem majitele pozemku po dědečkovi.
Nejzajímavější je, že obsazené lehátko bývá často prázdné déle než parlament během letních prázdnin. Přesto k němu ostatní přistupují s respektem. Ručník se stal mezinárodně uznávaným symbolem územního nároku.
Některé hotely se pokoušejí bojovat proti rezervacím lehátek.
Výsledky připomínají snahu vysvětlit českému turistovi, že pátý dezert už skutečně nepotřebuje.
Bar zdarma je přírodní úkaz
Zvláštní vztah mají Češi také k hotelovým barům. Doma si člověk rozmýšlí každé druhé pivo. Na dovolené se však aktivuje ekonomický kalkulátor.
„Když už jsem to zaplatil, tak si dám ještě jedno.“
Tato věta bývá opakována tak často, že by mohla získat status národní hymny letní sezóny.
Barman během týdne postupně přechází všemi psychologickými fázemi. Nejprve nadšení. Poté překvapení. Následně únavu. Nakonec dosáhne stavu vnitřního smíření a automaticky připravuje další nápoj ještě dříve, než si host sedne.
Někteří dovolenkáři navíc považují hotelový bar za soutěž. Nikdo přesně neví, kdo vyhrává, ale všichni se účastní.
Češi nejedou odpočívat. Češi jedou zvítězit
Zatímco turisté z jiných zemí obdivují památky, moře nebo místní kulturu, český dovolenkář často vede vlastní soukromou válku s rozpočtem.
Zaplatil za all inclusive.
A all inclusive zaplatí za něj.
Po týdnu odjíždí domů spokojený. Přiveze si stovky fotografií, lehce spálená záda, několik kilogramů navíc a hluboké přesvědčení, že hotel na něm rozhodně nevydělal.
Jestli je to pravda, nikdo neví.
Jisté však je, že zatímco čeští politici čas od času způsobí mezinárodní rozruch svými výroky, čeští turisté to zvládnou i bez tiskové konference. Stačí jim bufet, ručník, neomezená zmrzlina a odhodlání, které by jim záviděl nejeden vrcholový sportovec.
A někde u Středozemního moře právě teď zaměstnanec hotelu doplňuje další tác zákusků a tiše si říká jediné:
„Tak. A teď už snad opravdu nikdo nepřijde.“
V tu chvíli se otevřou dveře a objeví se česká rodinka s prázdnými talíři. Podruhé. Během deseti minut. 🍰😄
____________________
Použité zdroje: FaktHusty.cz