Článek
Česká vláda právě objevila převratný způsob, jak zlepšit školní stravování: místo zdravějších obědů raději odstraní povinná pravidla, podle kterých se vaří. Premiér Andrej Babiš podle Novinek nařídil připravit zrušení takzvaného spotřebního koše, který přes třicet let určoval zastoupení jednotlivých potravin ve školních jídelnách. Zelenina, ovoce a ryby tak mohou přestat mít zákonem zaručené místo na talíři, zatímco smažák dostává příležitost nastoupit do funkce neoficiálního ministra školního stravování.
Konečně přichází skutečná revoluce: děti se budou učit zdravému životnímu stylu v hodinách přírodopisu a v jídelně si ověří, jak vypadá praxe, když teorii necháte zamčenou ve školní skříňce.
Ministr školství Robert Plaga přišel s mimořádně uklidňujícím argumentem, že školám důvěřuje a nevěří, že by někdo chtěl děti otrávit.
Tím česká vzdělávací soustava dosáhla nové civilizační mety: od ministra už zjevně nemusíme očekávat, že zajistí kvalitní stravování, postačí ujištění, že oběd pravděpodobně nepovede k hromadnému úmrtí. Rodiče tak mohou přestat zbytečně řešit množství soli, cukru nebo čerstvé zeleniny a soustředit se na mnohem důležitější otázku, zda školní kuchyně alespoň úspěšně prošla základní zkouškou neotrávení vlastních strávníků. Příští školní vysvědčení by proto mohlo mít vedle matematiky a češtiny také novou kolonku: „Oběd přežit bez následků – prospěl.“
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch mezitím podle ČT24 ujišťuje veřejnost, že zdravé stravování zůstává cílem a odborné standardy budou dál existovat, pouze jako nezávazná doporučení. To je skutečně mistrovské řešení, které by bylo možné okamžitě zavést i v dalších oblastech života: dopravní předpisy by se změnily na milé rady, stavební normy na inspirativní obrázky a povinné školní vzdělávání na zajímavý koníček pro dlouhé zimní večery. Když přece ministr věří, že kuchařky nechtějí dětem ublížit, mohl by stejně velkoryse věřit, že řidiči nechtějí bourat a stavitelé nechtějí, aby jim padaly domy. Česká legislativa by se tím konečně smrskla na jedinou větu: „Dělejte to prosím rozumně, a když se něco pokazí, my jsme vám to přece doporučovali.“
Zvlášť půvabné je, že odborníci ze Státního zdravotního ústavu připravovali nová pravidla několik let a odhadované náklady samotného ústavu se podle jeho mluvčí blíží deseti milionům korun.
Výsledkem této investice má být dokument, který si školní kuchyně bude moci dobrovolně přečíst, případně uložit do šuplíku vedle návodu k mikrovlnné troubě. Ministr Plaga navíc podle Českých novin požádal o možnost urychlit změnu vyhlášky výjimkou z připomínkového řízení, protože dlouhé odborné diskuse by zřejmě mohly nebezpečně zdržovat cestu ke světlým zítřkům. Vláda tak předvádí pozoruhodný hospodářský výkon: nejdřív zaplatí odborníkům za vypracování pravidel, potom se rozhodne, že pravidla vlastně nepotřebuje, a nakonec ještě uvažuje, jak celý proces zvládnout pokud možno bez zbytečného obtěžování těch samých odborníků.
A co rodiče, kterým se nelíbí školní jídelníček?
Plaga jim doporučuje obrátit se na školskou radu nebo ředitele, takže vedle zaměstnání, placení daní a domácích úkolů budou možná muset ještě kontrolovat, zda se jejich dítěti na talíři pravidelně nevyskytuje výhradně strouhanka s přílohou. Kuchařky, které se už dnes snaží vařit kvalitně z omezených rozpočtů, přitom žádné takové politické divadlo nepotřebují, protože samotná důvěra jim čerstvé suroviny nezaplatí a dobré výživové návyky nevykouzlí. Politici ovšem mohou spokojeně vyhlásit vítězství nad zbytečnou regulací, zatímco děti se stanou nedobrovolnými účastníky dalšího velkolepého experimentu, jehož výsledky se projeví až za několik let.
A právě to je na celé vládní komedii nejchutnější: Babiš škrtá pravidla, Plaga rozdává důvěru, Vojtěch doporučení a děti dostanou na talíř výsledek — protože v české politice je zdravý rozum zjevně také jen nezávazným doporučením.