Satira: Američané vypískali AI. Silicon Valley dál prodává digitální spásu

Tématu se věnoval server Týden.cz, který popsal rostoucí odpor části americké veřejnosti vůči umělé inteligenci a způsobu, jakým technologické firmy tuto technologii prodávají jako povinnou vstupenku do budoucnosti. Zatímco ještě před dvěma lety Silicon Valley slibovalo novou digitální renesanci, dnes už část veřejnosti začíná mít pocit, že místo technologického zázraku sleduje spíš nejdražší marketingovou kampaň současnosti.

Americké sociální sítě v posledních dnech zaplavila videa z univerzitních promocí, kde studenti místo nadšeného potlesku nabídli řečníkům mnohem méně korporátní formu zpětné vazby.

Ve chvíli, kdy se na pódiích začalo mluvit o tom, jak umělá inteligence změní svět k lepšímu, část absolventů reagovala hlasitým pískotem.

Technologie, která měla podle technologických vizionářů spojovat lidstvo a otevírat novou epochu prosperity, tak zatím dokázala hlavně sjednotit publikum v kolektivním podráždění.

Jedním z řečníků, kteří nepříjemnou atmosféru pocítili naplno, byl bývalý šéf Googlu Eric Schmidt během promoce na Arizonské univerzitě. Pro Silicon Valley šlo o téměř symbolický okamžik. Ještě nedávno totiž technologické elity působily dojmem, že veřejnost přijme AI stejně automaticky jako nový model telefonu. Jenže zatímco investoři počítají budoucí miliardy, běžní lidé začínají stále častěji počítat spíš obavy o práci, rostoucí ceny energií a otázku, zda člověk ještě bude mít vůbec nějakou výhodu oproti algoritmu, který nikdy nespí, nestěžuje si a nepotřebuje výplatu.

Ještě výrazněji internet rezonoval s vystoupením Glorie Caulfieldové na Středofloridské univerzitě. Když začala studentům vysvětlovat, že rozmach AI představuje novou průmyslovou revoluci a dobu zásadních změn, ozvalo se z publika hlasité nesouhlasné bučení. Caulfieldová následně znejistěla a pokusila se improvizovat, čímž sociálním sítím poskytla materiál na několik dalších dní veřejného posměchu. Internet si okamžitě začal všímat jejích jazykových přeřeknutí i rozpačitých reakcí. Část komentujících ironicky spekulovala, zda její připravený projev nevytvořila právě umělá inteligence a zda ve chvíli, kdy bylo potřeba mluvit spontánně, nepřišel problém.

Celá situace působila téměř groteskně. Technologie, která má podle marketingových sloganů zefektivnit komunikaci a zlepšit lidskou kreativitu, začíná v některých okamžicích vytvářet přesný opak.

Lidé působí nejistěji právě ve chvíli, kdy musí bez pomoci algoritmu formulovat vlastní myšlenky. A veřejnost si toho začíná všímat mnohem víc, než by si technologické firmy přály.

Podle průzkumů citovaných americkými médii roste ve Spojených státech nedůvěra vůči AI mimořádně rychlým tempem. Technologické firmy přitom dál používají téměř mesiášský slovník o revoluci, která změní civilizaci. Problém je v tom, že velká část společnosti zatím v běžném životě vidí spíš vedlejší účinky celé digitální horečky.

Obrovská datová centra potřebná pro provoz generativní AI spotřebovávají enormní množství elektřiny i vody. Energetické společnosti v některých amerických státech už upozorňují na rostoucí tlak na infrastrukturu. Spotřebitelé mezitím sledují zdražování energií a technologické korporace jim současně vysvětlují, že jde o nezbytnou cenu pokroku. Člověk pak snadno získá pocit, že budoucnost má být chytrá hlavně pro firmy, které na ní vydělávají.

Rodiče se stále častěji obávají dopadů AI na vzdělávání dětí. Školy řeší, jak poznat text napsaný studentem od textu vytvořeného chatbotem. Učitelé upozorňují, že část studentů přestává samostatně přemýšlet a místo hledání vlastních formulací zadává otázky algoritmům. Ironií celé situace je, že technologické firmy současně mluví o podpoře kreativity a kritického myšlení.

Napětí roste i na pracovním trhu. Řada technologických firem už otevřeně přiznává, že AI má v budoucnu nahradit část lidské práce.

Absolventi vysokých škol proto stále častěji přemýšlejí, zda obory, které několik let studovali, nečeká během pár let dramatická proměna. Když pak na promoci slyší další motivační řeč o úžasné budoucnosti algoritmů, nepůsobí to na ně jako inspirace, ale spíš jako elegantně zabalené upozornění, že jejich kariéra možná právě vstupuje do konkurzu s vlastním softwarem.

Kritici generativní AI navíc upozorňují i na další problém. Technologie byla vytrénována na obrovském množství textů, obrázků, hudby nebo videí vytvořených skutečnými lidmi. Spisovatelé, ilustrátoři, hudebníci i novináři proto stále častěji upozorňují, že jejich práce slouží jako surovina pro systémy, které je mohou ekonomicky vytlačit z trhu. Technologický sektor tomu říká inovace. Mnozí tvůrci v tom ale vidí situaci, kdy jejich vlastní práce pomáhá budovat nástroj, který má jejich profesi zlevnit.

Výdaje na AI infrastrukturu se podle odhadů společnosti Gartner mohou letos vyšplhat až na 2,5 bilionu dolarů. Taková čísla pochopitelně vyvolávají nadšení investorů, ale také nervozitu ekonomů, kteří si ještě pamatují internetovou dotcom bublinu z přelomu tisíciletí. I tehdy totiž panovalo přesvědčení, že přichází úplně nová éra, v níž přestanou platit stará pravidla.

Britská centrální banka už v minulosti upozornila, že některé ukazatele na technologických trzích začínají připomínat období těsně před splasknutím internetové horečky v roce 2000.

Historie finančních trhů přitom ukazuje jednu nepříjemnou věc. Když investoři začnou tvrdit, že „tentokrát je všechno jiné“, bývá to často okamžik, kdy začíná být situace nebezpečně podobná té minulé.

Odpor veřejnosti mezitím dál sílí i v kulturní oblasti. Hollywood řeší využívání AI při tvorbě scénářů, digitálních kopií herců nebo dabingu. Umělci upozorňují na znehodnocování tvůrčí práce a masové porušování autorských práv. Internet zároveň zaplavuje levný obsah vytvářený algoritmy, který vzniká rychleji než kdykoliv dřív, ale kvalitou často připomíná produkci továrny na digitální instantní výplň.

Technologické firmy přesto dál trvají na tom, že masové přijetí AI je nevyhnutelné. Kritici však upozorňují, že nejde jen o technologický vývoj, ale také o mimořádně agresivní marketing. Veřejnost je prakticky každý den bombardována tvrzeními, že bez AI nebude možné konkurovat, pracovat ani tvořit. A právě tahle neustálá masáž začíná část společnosti unavovat možná ještě víc než samotné chatboty.

Vypískání řečníků na univerzitních promocích proto nepůsobí jen jako virální internetová epizoda. Je to viditelný symbol okamžiku, kdy se technologická euforie začíná střetávat s realitou běžného života. Silicon Valley dál mluví o digitální budoucnosti plné nekonečných možností. Část veřejnosti ale stále hlasitěji odpovídá, že by možná nejdřív ocenila budoucnost, která nebude připomínat drahý experiment placený nervozitou zaměstnanců, rodičů, studentů a spotřebitelů.

_________________

Použité zdroje: Týden.cz, FaktHusty.cz