Článek
Vesmír existuje přibližně 13,8 miliardy let a obsahuje nepředstavitelné množství galaxií, hvězd i planet. Přesto se dosud nepodařilo potvrdit existenci žádné technologicky vyspělé mimozemské civilizace. Tématu se věnoval portál National Geographic, který představil novou práci astronoma Davida Kippinga. Ten se pokusil pomocí statistického modelu znovu posoudit známý Fermiho paradox a nabídnout možné vysvětlení, proč je vesmír z pohledu lidských pozorování stále tichý.
Fermiho paradox vychází z jednoduché úvahy. Pokud je ve vesmíru tolik hvězd a planet vhodných pro vznik života, proč zatím neexistuje žádný jednoznačný důkaz o přítomnosti jiné technologické civilizace? Touto otázkou se vědci zabývají už od poloviny minulého století a dosud na ni neexistuje jednoznačná odpověď.
Co ukazuje nový kosmologický model
David Kipping navázal na dřívější úvahy fyziků Michaela Harta a Franka Tiplera. Ti předpokládali, že civilizace schopná mezihvězdného cestování by během milionů až stovek milionů let mohla osídlit značnou část své galaxie. Ve srovnání se stářím Mléčné dráhy jde o poměrně krátké období, během něhož by po sobě taková civilizace pravděpodobně zanechala pozorovatelné stopy.
Nový model rozšiřuje tuto myšlenku na kosmologické měřítko. Zaměřuje se na pravděpodobnost vzniku technologických civilizací schopných dlouhodobé expanze prostřednictvím samostatně fungujících nebo samoreplikujících se sond. Pokud by podobné civilizace vznikaly jen o něco častěji, měly by podle výpočtů jejich aktivity zasáhnout rozsáhlé oblasti vesmíru. Model ukazuje, že při šíření rychlostí odpovídající desetině rychlosti světla by stačilo, aby se taková civilizace objevovala častěji než přibližně v jedné z milionu galaxií. V takovém případě by dnes měly být známky její expanze patrné v rozsáhlých částech pozorovatelného vesmíru. Skutečnost, že nic podobného zatím nepozorujeme, podle autora významně omezuje pravděpodobnost existence takových technologických společností.
Nejde o důkaz, ale o nové vyhodnocení pravděpodobnosti
Výsledky studie neřeší otázku, jak často vzniká samotný život. Model se soustředí výhradně na civilizace, které dosáhly technologické úrovně umožňující mezihvězdnou expanzi. To znamená, že jednoduché mikroorganismy mohou být ve vesmíru mnohem běžnější, aniž by po sobě zanechávaly jakékoli stopy zjistitelné ze Země.
Nová práce zároveň nepředstavuje definitivní odpověď na Fermiho paradox. Vychází z matematických modelů a pravděpodobnostních výpočtů, jejichž výsledky závisí na zvolených předpokladech. Řada faktorů souvisejících se vznikem života i technologických civilizací zůstává stále neznámá.
Význam studie spočívá především v tom, že nabízí nový způsob, jak o problému uvažovat. Místo hledání důvodů, proč se případné civilizace neprojevují, obrací pozornost k možnosti, že jejich vznik může být v kosmickém měřítku mimořádně nepravděpodobný.
Do budoucna mohou podobné modely zpřesňovat další astronomická pozorování i nové objevy exoplanet. Stejně důležité budou výsledky připravovaných vesmírných misí a stále citlivějších teleskopů, které umožní podrobněji zkoumat atmosféry vzdálených světů a hledat případné známky biologické nebo technologické aktivity.
Jediný jednoznačně potvrzený objev mimozemské technologické civilizace by současné závěry zásadně změnil.
Do té doby však nový model naznačuje, že ticho vesmíru nemusí být nevyřešenou záhadou, ale přirozeným důsledkem skutečnosti, že technologicky vyspělé civilizace mohou vznikat jen ve zcela výjimečných případech.
_____________
Použité zdroje: Nationalgeographic.cz