Nafta může stát až 45 korun za litr. Řidiče čeká další cenový šok

Server Novinky.cz ve svém aktuálním zpravodajství upozornil na jev, který dnes sledují řidiči téměř hypnoticky – cenové totemy u čerpacích stanic. Čísla na nich se totiž mění tempem, které připomíná spíše burzovní graf než běžný provoz pumpy. Prudké zdražování ropy žene ceny pohonných hmot každým dnem výš a u nafty jde o růst, který může přesáhnout i korunu za litr. Podle analytiků navíc nejde o krátkodobý výkyv, ale o trend, který může pokračovat ještě několik týdnů.

Analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak serveru Novinky.cz uvedl, že růst cen je prakticky nevyhnutelný. „V pondělí to už určitě bude čtyřicet korun. Růst cen ještě bude pokračovat,“ sdělil serveru Novinky.cz. Podle jeho odhadu by průměrná cena nafty mohla už na začátku týdne překročit psychologickou hranici 40 korun za litr a během dvou týdnů se přiblížit až k úrovni 45 korun.

Vývoj na světových trzích přitom připomíná horskou dráhu. Hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček upozornil, že cena severomořské ropy Brent v pondělí ráno vystřelila až k hranici 120 dolarů za barel. „Pak zase klesla ke 106 dolarům, ale ještě v pátek jsme se pohybovali kolem 90 dolarů,“ řekl serveru Novinky.cz. Právě takové výkyvy se podle něj velmi rychle promítají do cen u čerpacích stanic. Český trh totiž reaguje téměř okamžitě. „V České republice vidíme, že ceny u čerpacích stanic velice rychle reagují a ke skokovému růstu cen bude docházet i nadále. Úrovně kolem čtyřiceti korun u nafty se dostaneme hned na počátku týdne,“ uvedl dále Křeček pro Novinky.cz.

Realita na některých pumpách už ostatně tento scénář předběhla. O víkendu se totiž nafta za čtyřicet korun prodávala už na několika místech. Od okamžiku, kdy Spojené státy a Izrael zahájily útok na Írán, zdražil benzín přibližně o 2,50 koruny za litr a nafta dokonce o více než pět korun. A analytici upozorňují, že tím zdražování zdaleka nekončí.

„Teď se budeme bavit o tom, zda cena nafty v nejbližších dvou týdnech nevyskočí až na 45 korun za litr,“ vysvětlil Tomčiak serveru Novinky.cz.

Zatímco benzín by měl podle odhadů zdražovat mírněji – přibližně o korunu za litr během tohoto týdne – situace u nafty je mnohem napjatější. Důvodem je mimo jiné nedostatek této komodity na světovém trhu.

Rafinérie v oblasti Perského zálivu totiž kromě ropy dlouhodobě exportovaly také velké množství nafty. „Ta teď kromě Evropy chybí i v Asii,“ upozornil Tomčiak v rozhovoru pro Novinky.cz.

Klíčovou roli přitom hraje Hormuzský průliv, strategická dopravní tepna světového obchodu s ropou a palivy. Kvůli vojenskému napětí se podle Křečka objem přepravy v této oblasti dramaticky propadl. „Provoz tam kvůli válce poklesl zhruba na desetinu,“ sdělil serveru Novinky.cz.

Důsledkem jsou prudce rostoucí marže rafinérií. Velkoobchodní marže u nafty jsou podle Tomčiaka už nyní srovnatelné s obdobím energetické krize v roce 2022. Tehdy po ruském útoku na Ukrajinu vystřelila cena nafty během přibližně dvou týdnů z úrovně kolem 36 korun až téměř k padesáti korunám za litr.

Současná čísla naznačují, že podobný scénář se může znovu přiblížit realitě. Pětidenní průměr marže se nyní pohybuje kolem 55 dolarů za barel, zatímco běžná úroveň bývá přibližně 12 dolarů. Jinými slovy – marže jsou téměř šestinásobné.

Tomčiak připomněl, že během energetické krize v roce 2022 marže nejprve vyskočily přibližně na 60 dolarů za barel a později na podzim až na 75 dolarů. „Ještě tedy nejsme na maximu, ale už se mu blížíme. Pokud v nejbližších dnech bude eskalace konfliktu pokračovat a bude stále uzavřený Hormuzský průliv, marže u nafty bude stoupat,“ dodal analytik serveru Novinky.cz.

Růst cen paliv na čerpacích stanicích totiž není způsoben pouze samotnou cenou ropy. Do výsledné částky, kterou řidiči vidí na stojanu, vstupuje celá řada dalších faktorů, o nichž se v běžném zpravodajství mluví jen okrajově. Jedním z nich je například logistika a doprava paliv, která je extrémně citlivá na geopolitické napětí. Jakmile se objeví riziko narušení některé z hlavních přepravních tras, okamžitě roste nervozita na trzích. Obchodníci s ropou a palivy totiž reagují ještě dříve, než k reálnému výpadku dodávek vůbec dojde. Tento mechanismus je dobře známý z minulých energetických krizí.

Ceny tak často rostou už ve chvíli, kdy jde pouze o očekávání možného problému. Pro běžného řidiče to pak může působit jako záhada, proč cena stoupá rychleji než samotná krize. Ve skutečnosti jde o reakci finančních trhů, které do cen promítají budoucí rizika. Energetické komodity jsou totiž jedním z nejcitlivějších sektorů globální ekonomiky.

Dalším méně diskutovaným faktorem jsou strategické zásoby ropy a ropných produktů, které jednotlivé státy udržují pro krizové situace. Tyto rezervy mají stabilizovat trh v okamžiku, kdy by došlo k výraznému výpadku dodávek. Jejich uvolňování však není automatické a obvykle podléhá politickému rozhodnutí. V praxi to znamená, že i v době napětí mohou ceny na trhu růst, zatímco zásoby zůstávají zatím nedotčené. Státy totiž často čekají, zda se situace nezklidní sama. Strategické rezervy přitom mohou pokrýt týdny až měsíce spotřeby. Pro veřejnost je však jejich skutečný stav jen omezeně transparentní. Informace o přesném objemu zásob nebo o plánech jejich využití se zveřejňují pouze v omezené míře. V energetice totiž platí jednoduché pravidlo: informace o zásobách jsou zároveň informací o zranitelnosti systému. Proto jsou mnohé detaily dlouhodobě považovány za citlivé.

Do ceny pohonných hmot navíc vstupuje i další prvek, který běžný motorista na první pohled nevidí – měnové kurzy. Ropa se na světových trzích obchoduje především v amerických dolarech. Pokud dolar posiluje vůči koruně nebo euru, zdražují automaticky i dovážené ropné produkty. Tento efekt může být někdy stejně silný jako samotný růst ceny ropy. V minulosti se opakovaně ukázalo, že kombinace drahé ropy a silného dolaru dokáže ceny paliv zvýšit velmi rychle.

Energetický trh je navíc silně propojený s finančními trhy a spekulativním kapitálem. Investiční fondy a obchodníci mohou nakupovat kontrakty na ropu ve velkém objemu, čímž ceny dále rozhýbávají.

Tento mechanismus je zcela legální a běžný, ale pro veřejnost zůstává často neviditelný. Ve výsledku tak řidiči u pumpy platí nejen za samotnou surovinu, ale také za očekávání, obavy a finanční sázky velkých hráčů na globálních trzích. A právě tato směs geopolitiky, ekonomiky a nervozity investorů dokáže z cen paliv udělat jeden z nejcitlivějších ukazatelů světového napětí.

Cenové tabule u čerpacích stanic tak v posledních dnech připomínají spíše živý ekonomický barometr než obyčejný stojan s čísly. Stačí jeden výkyv na světových trzích, jeden politický výrok nebo napětí v některém z klíčových regionů a čísla se znovu posunou o kus výš. Řidiči přitom sledují tento tichý růst s čím dál větší skepsí. Zatímco analytici rozebírají grafy a geopolitiku, běžný motorista stojí u stojanu a přemýšlí, zda už tankování nezačíná připomínat drobný investiční projekt. V ironii celé situace je navíc skryta jednoduchá pravda: čím vzdálenější je konflikt, tím blíž se zdá být jeho dopad na peněženky lidí. Globální energetický trh totiž funguje jako citlivý nervový systém planety – a pumpy jsou jeho nejviditelnější koncovkou.

A tak se z obyčejné cesty na benzinku stává malý rituál moderní ekonomiky. Řidič přijede, podívá se na cenu a na chvíli má pocit, že sleduje kurz akcií, nikoli litr paliva. Ironie doby spočívá v tom, že zatímco svět řeší geopolitické strategie, běžní lidé řeší, kolik kilometrů si ještě mohou dovolit. Pokud se totiž současné trendy nezastaví, může se z tankování stát disciplína, kterou budou motoristé sledovat se stejným napětím jako zprávy z burzy.

A cenové totemy u pump tak zůstávají tichou připomínkou toho, jak rychle se světová politika dokáže promítnout do obyčejné nádrže auta.

____________________

Zdroje: Novinky.cz